Portál.cz > Portál v médiích > Mozek a jak ho cvičit (recenze)

Mozek a jak ho cvičit (recenze)

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 5.6.2002

Slovo cvičení v nás většinou vyvolá představy tělocvičny, hřiště a různých dalších prostor, které používáme k posílení své fyzické kondice a zpevnění svalů. Jak ale můžeme cvičit mozek? Není to sval, těžko ho můžeme podrobit třeba takovému posilování, kterým trápíme své bicepsy. I tak mozek cvičit a posilovat můžeme, jen k tomu nepotřebujeme bradla nebo činky. Posilovacím a cvičebním nástrojem pro náš mozek může být i knížka. Vhodnou publikaci představuje mimo jiné Mozek a jak ho cvičit autorů Davida Gamona a Allena Bragdona. Autoři v ní nabízejí nejen cvičení, ale i vysvětlují funkce částí mozku.

Mozková kůra rozhodně není pouhým obalem našeho mozku. Přední část mozkové kůry je sídlem naší jedinečnosti, sídlí v ní naše já. S naší osobností souvisejí a vyplývají z ní také schopnosti plánování, vnímání emocí ostatních lidí, logického myšlení, plánování a také kontrolování vlastní činnosti. Tato část naší identity sídlí v čelních lalocích našeho mozku. Pravý lalok zaznamenává negativní emoce, levý lalok pak registruje pozitivní, kladné emoce. Logika, plánování, pochopení emocí druhých lidí a schopnost zohlednit jejich potřeby jsou velmi křehké schopnosti. Můžeme je posílit pomocí testů a cvičení, které autoři nabízejí v první kapitole.

Paměťové funkce spravuje část mozkové kůry, která je blízko našim smyslovým centrům. Pomocí smyslů (zraku, sluch apod.) získáváme „materiál“ k uložení do paměti. Mnoho lidí se obává, že si již nemůže nic zapamatovat, protože se mu do paměti nic dalšího nevejde. Paměť však není diář nebo kazeta v diktafonu. Čím větší množství podnětů mozek zpracuje, tím více si zapamatuje, protože si mozek při uložení informací vytváří nové a nové spoje. Přesto si nemusíme pamatovat každé telefonní číslo déle než telefonát vyřídíme. Paměť má jednotlivé složky-krátkodobou (ta poslouží třeba při telefonování), pracovní (pomůže nám při počítání „z hlavy“) a dlouhodobou (tu zaplňují gramatická pravidla, jména našich milých, data narození…). K procvičení paměti najdeme v knize řadu cvičení.

Emoční funkce mají své sídlo v centrální části mozku. Emoce mají složku biologickou, psychologickou a sociální. S chápáním emocí souvisí též porozumění „řeči těla“. Limbický systém našeho mozku -biologická složka emocí- je tvořen amygdalou, některými součástmi mozkového kmene a hypofýzou. U osob, které mají obtíže s chápáním emocí druhých lidí, mohou být zjištěny drobné změny v anatomii některých emočních center mozku. Tyto odchylky byly zjištěny např. u osob s autismem a příbuznými, tzv. pervazivními poruchami. Ovšem i člověk, které nevykazuje znaky některé z těchto poruch, může mít s chápáním emocí potíže. Typy a cvičení k zlepšení našich emočních schopností obsahuje příslušná kapitola.

Řeč je další tzv. základní lidskou schopností. Pomocí řeči navazujeme vztahy, upevňujeme přátelství, sdělujeme druhým své vlastní touhy a pocity. I když ke správné řeči jistě potřebujeme ústa s jazykem a také zdravé hlasivky, bez jazykového centra v mozku by nám nebyly nic platné. Na vytváření a chápání řeči se podílí řada částí mozku, mimo jiné levý spánkový lalok, Brocova oblast (část čelního laloku levé hemisféry) nebo část temenního laloku. O schopnost mluvit a porozumět řeči nás může připravit třeba mozková mrtvice. Motorická afázie (ztráta schopnosti mluvit) a senzorická afázie (ztráta schopnosti řeči rozumět) jsou způsobeny většinou postižením levé mozkové hemisféry. Toto postižení nemusí být fatální, řeč je možno rehabilitovat a mozek je schopen zapojit do vytváření řeči i jiné své části. Řeč a vyjadřovací schopnosti můžeme cvičit, i pokud netrpíme afázií. Lepší porozumění a schopnost najít to správné slovo můžeme trénovat s pomocí úkolů ve čtvrté kapitole.

V levé části mozkové kůry (blízko spánku) sídlí nejen jazyková, ale i matematická „zóna“. Málokdo z nás se chce stát velkým matematikem nebo ekonomem. Matematiku potřebujeme v běžném životě víc než si vůbec uvědomujeme. Bez představy o počtu a množství bychom nemohli vařit nebo nakupovat, pokud bychom neovládali základní počty, stali bychom se vděčným terčem všech šejdířů. Bez základní matematiky se prostě neobejdeme, pomáhá nám odhadovat množství věcí bez ohledu na jejich velikost, orientovat se ve vlastní peněžence nebo určit správné spropitné číšníkovi. Pro většinu z nás je užitečné rychle se zorientovat v účtech nebo cenách, nemusíme umět z hlavy odmocňovat nebo dělit trojciferným dělitelem. Autoři nabízejí i cvičení základních matematických schopností.

Poslední procvičovanou schopností v knize je chápání a vnímání prostoru. To nesouvisí jen se zrakem (i když pochopitelně člověk s jedním okem vnímá prostor jinak než ten, kdo má oči obě), ale s centrem v týlní oblasti našeho mozku. Schopnost vnímat prostor potřebuje pochopitelně řidič nebo akrobat, i nám ale prostorová představivost usnadní život. Potřebujeme ji třeba při stěhování (všichni známe situace, kdy se nám skříň nevešla na určené místo nebo s ní nebylo možné projít dveřmi)nebo rekreačním sportu. Můžeme ji procvičovat pomocí cvičení uvedených v poslední kapitole.

Kniha Mozek a jak jej cvičit výstižně informuje čtenáře o základních funkcích našeho mozku. Ačkoli autoři používají odborné termíny, je text knihy přístupný i laikovi. Všechny funkce mozku a jejich případné poruchy vysvětlují formou krátkých příběhů a nabízená cvičení doprovází vždy zdůvodněním, proč právě tento úkol rozvíjí určitou funkci. Procvičování funkcí mozku není v podání autorů nudou, cvičení jsou vtipná a zábavná. Je určena těm čtenářům, kteří chtějí procvičovat nejen svaly, ale i svůj mozek.

Mgr.Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0