Portál.cz > Portál v médiích > Muzikoterapie a výchova

Muzikoterapie a výchova

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 13.5.2003

Jakou roli má umění ve výchově člověka? Není muzikoterapie pouze „převlečená“ hudební výchova, kterou známe z našich škol? Zdeněk Šimanovský nás přesvědčuje o tom, že muzikoterapie je o něčem jiném. Ve svých Hrách s hudbou a technikách muzikoterapie spojuje dramatickou výchovu s hudbou a zpěvem. Klasická „hudebka“ snad tedy bude časem vystřídána blokovou výukou všech výchov. Zkušenost Zdeňka Šimanovského dokazuje, že propojení „uměleckých“ aktivit je hudbou budoucnosti, která však pomalu zaznívá i v našem školství.

Podstatou výchovných předmětů by (jak ostatně vyplývá ze slova výchova) mělo být výchovné působení na osobnost člověka. Autor se zabývá praktickým provedením lekcí, které by měly nejen poučit o některých hudebních jevech, ale zejména působit úlevu unavené duši. Zkušení učitelé potvrdí, že učit bez jakékoli přípravy může znamenat fiasko. Proto autor v úvodu radí, jak připravit a vést lekci hudby a pohybu. Připomíná, že některé děti potřebují „probudit“ z letargie, jiné se naopak nedokážou samy zklidnit. Pedagog nebo terapeut by tedy měl volit takovou činnost, jenž je vhodná právě pro tu konkrétní skupinu, kterou má v péči.

Praktická doporučení týkající se např. uspořádání místnosti a vhodného či nevhodného oděvu vystřídají konkrétní lekce, z nichž čtenář může vybírat tu pravou. Lekce jsou rozděleny na rytmizace, a hry s předměty a nástroji. Dále v knize najdeme náměty na improvizace a hry se zpěvem. Některé lekce (vhodné zejména pro hyperaktivní neposedy) spojují hudebno s výtvarnem, jiné vedou ke zklidnění pomocí relaxace. Autor opatřil všechny popisy her a činností ikonkami, které upozorňují na doporučený věk, hlučnost hry nebo věk účastníků.

Hry s hudbou a techniky muzikoterapie by se mohly stát alternativní metodikou pro hudební výchovu v našich školách. Hudba a zejména její „vyluzování“ přispívá k rozvoji osobnosti a má nesporně terapeutický význam. Z vlastní praxe však mohu potvrdit, že se relaxační a terapeutické techniky velmi těžko „zavádějí“ u žáků uvyklých „klasické“ hudební výchově. Nechci zlehčovat např. význam znalosti hudebního názvosloví a not, myslím si však, že by dětem lépe prospěly např. hudebně pohybové hry nežli třeba notový diktát (zejména pokud dorazí do hudebny zdeptané náročnou prověrkou). Hudebně nadané děti, které znalost teorie potřebují, snadno získají tyto vědomosti v hudební škole. Děti, které dostaly do vínku hudební „hluch“, budou mít větší užitek např. z rytmizování a z her s Orffovým instrumentáriem. A námětů, které jsou pochopitelně realizovatelné nejen s hudebně hluchými dětmi, najdeme v knize více než dost.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0