Portál.cz > Portál v médiích > Neklidné a nesoustředěné dítě ve školní lavici

Neklidné a nesoustředěné dítě ve školní lavici

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 16.7.2002

Špatné soustředění, neustálý neklid, nezralost a impulsivita jsou průvodními jevy diagnóz ADD a ADHD. Děti s touto poruchou se někdy stávají postrachem pro své učitele. V lavici neposedí, pořád si s něčím hrají, skáčou do řeči ostatním, nikdy nevydrží čekat, až na ně dojde řada. Přitom nemusí mít snížený intelekt, naopak mohou být vysoce inteligentní a přesto se nám zdá, že nechápou ani běžná a základní pravidla školního řádu. Jak pomoci neklidným dětem, aby i ony zažily uspokojení ze své školní práce a nepřiváděli učitele a rodiče k rezignaci nebo naopak agresi? Sandra F. Riefová, učitelka dětí s poruchou chování, shrnula své letité zkušenosti v knize. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole.

Děti s ADD (porucha pozornosti) a ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) za své potíže nemohou. Ačkoli neustále něco ztrácí, obtížně se soustředí, neudrží pozornost, neumí pracovat samostatně nebo jsou velmi nepořádné, nemají žádnou vadu charakteru. Za své potíže prostě nemohou. ADD a ADHA zapříčiní např. komplikace při porodu nebo nedostatek dopaminu („přenašeče“ nervových signálů), uvažuje se i o genetických vlivech. I přesto nosí domů poznámky a učitelé i rodiče mohou mít dojem, že je dítě zlobí úmyslně.

Úspěch dítěte s ADD a ADHD ve škole závisí na několika důležitých činitelích. Učitel dítěte s poruchou by měl být pružný, ochotný angažovat se více, než jen musí. Měl by se také neustále vzdělávat (jednou z pomůcek k samostudiu může být právě tato kniha). Rodiče, kteří spolupracují s učitelem na zvládání poruchy svého dítěte, usnadní učiteli jeho obtížnou práci. Učitel pracující s dítětem, které má ADD nebo ADHD, má používat zajímavé, tvořivé metody výuky a vyučování obohacovat o atraktivní podněty. Přitom by měl zachovávat strukturu učiva, dodržovat řád, který dítěti s poruchou sděluje, co učitel očekává, jak má postupovat a jak se má chovat. Mimoto by měl učitel neustále monitorovat chování žáků, vést si dokumentaci o chování i školní práci a shromažďovat ukázky práce žáků. Výčet podmínek uspokojivé práce s dětmi s ADD a ADHD by mohl působit dost děsivě. Může se zdát, že pro vše speciální, jiné a zvláštní, co musíme připravit pro dítě s poruchou, nebudeme mít čas na „normální“ učení. Jak plnit osnovy a přitom vycházet s dětmi s poruchou?

Řada opatření, která lze realizovat i v běžné škole a která nevyžadují žádné komplikované opatření, působí preventivně. Učitel, který se nepřipravuje na vyučování, věnuje se v hodině jiným činnostem a není důsledný, bude mít větší potíže se zachováním klidu v hodině. Zdálo by se, že pravidla jsou ve škole daná. Školní řád nám říká jasně, co musíme a nesmíme. Řád zvenčí, pravidla vytvořená někým jiným se dodržují obtížněji než normy chování, které stanoví sama skupina. Pravidla může doplnit popis sankcí za jejich neplnění a hlavně „sazebník“ odměn za plnění pravidel.

Děti s poruchou potřebují neustálou zpětnou vazbu, proto by měly často (nejlépe denně) dostat zprávu o tom, jak se jim dařilo. Denní hodnocení umožňuje učiteli oceňovat dílčí úspěchy a motivovat děti k další práci. Řada dětí s poruchou dostává v našich školách třídní a ředitelské důtky za neplnění povinností. Tyto děti nenosí pomůcky ani domácí úkoly. Ne že by je nechtěly dělat, ony na ně prostě zapomenou (i když je mají zapsané v notýsku). Proto by si měl učitel vytvořit systém komunikace s rodiči dětí a jeho prostřednictvím by měl i rodiče informovat o povinnostech a úkolech.

Nudný výklad doplněný dlouhým zápisem do sešitu dítě s poruchou ubíjí. Dítě se nejprve snaží, potom začne být unavené a začne rušit. Jednoduchý výklad a výuka musí být doplňovány diskusemi, exkurzemi, předváděním zajímavých pomůcek a materiálů. Metodická část publikace je plná praktických námětů a nápadů, jimiž učitel obohatí výuku určitého předmětu. Najdeme zde podrobná doporučení k výuce čtení, psaní, matematiky, jazyka a dalších důležitých předmětů. Autorka radí učiteli využívat i mezipředmětové vztahy, pracovat se systémem, do nějž by měl poznatek zapadnout. Metodické rady najde v knize učitel mateřské, základní i střední školy.

Pochopení svízelné situace žáků s poruchou usnadňuje autorka uvedením kazuistik dětí, které jsou ve stejné situaci. Dospělí, kteří se v dětství potýkali s potížemi ve škole, sdělují v knize učitelům, jaké strategie by jim v dětství usnadnily zvládání školní práce a zbavily je frustrace z neúspěchu. Dětem však pomáhá nejen změna strategie a stylu výuky. Jednou z možností je i medikace, kterou předepisuje neurolog po důkladném vyšetření. Některé děti mohou navštěvovat i psychologa a pomocí autogenního tréninku zvyšovat svoji odolnost vůči stresu.

Publikace Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole je ojedinělým metodickým materiálem pro práci s dětmi, které mají uvedené obtíže. Autorka vybízí nejen ke změně strategie, ale i k pochopení a empatii vůči dětem s poruchou. Její rady pokrývají celou oblast školního vzdělávání a zasahují téměř do všech předmětů. Kniha pomůže nejen učitelům, ale i rodičům vcítit se do situace dítěte s poruchou a pomoci mu využít vlastní osobní potenciál a rozvinout všechny schopnosti a dovednosti. České vydání je doplněno výčtem metodických pokynů platných v České republice a přehledem zařízení, která se věnují dětem s ADD a ADHD u nás. I děti s poruchou mohou mít díky navrženým opatřením ve škole úspěch.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0