Portál.cz > Portál v médiích > O demokracii

O demokracii

Autor: Karel Sedláček | Datum: 30.11.2001

O demokracii v teorii a v praxi, tak nazval své zamyšlení Karel Sedláček.

Z vystoupení některých českých politiků a z článků některých českých novinářů, ale i z reakcí veřejnosti na ně, vyplývá, že se demokracii musíme učit. Není divu, vždyť česká veřejnost má v tomto ohledu za sebou absenci trvající asi půlstoletí. I když se teď s principy demokratického politického života seznamují žáci a studenti ve školách, mnoho lidí tuto možnost nemělo a nebylo by jim na škodu, kdyby se sami seznámili s některými teoretickými předpoklady a praktickými příklady. Na pomoci jim mohou i zajímavé knížky. Dnes vám můžeme doporučit dvě. Autorem první je významný světový politolog Robert Dahl, emeritní profesor politických věd na Yaleově univerzitě ve Spojených státech. Nyní vyšla v nakladatelství Portál jeho práce jednoznačně nazvaná O demokracii s podtitulem Průvodce pro občany. Autor nezapře zkušeného pedagoga a tak přitažlivou formou seznamuje čtenáře nejen s tím, co se skrývá pod pojmem demokracie, ale také s mnoha ilustrativními případy. Malá ukázka: "Autoritářští vůdcové někdy prohlašují, že jejich režim je ve skutečnosti zvláštním typem demokracie vysoko převyšujícím všechny ostatní. V. I. Lenin prohlašoval: "Proletářská demokracie je milionkrát demokratičtější než jakákoli buržoazní demokracie. Vláda Sovětů je milionkrát demokratičtější než ta nejdemokratičtější buržoazní republika," a to jsou slova muže, který byl hlavním architektem a stavitelem základů totalitního režimu vládnoucího v Sovětském svazu více než 60 let. Podobná tvrzení jsme slýchali také od vůdců a propagandistů tvrdých autoritářských vlád takzvaných lidových demokracií v zemích střední a východní Evropy, jež se v průběhu druhé světové války a po ní dostali pod sovětskou nadvládu. Chovatel kobry může tisíckrát prohlásit, že má doma holubici a přeci to nebude pravda. Ať vůdcové a propagandisté říkají cokoli, nám nikdo nemůže upřít právo označit za demokracii jen takovou zemi, v níž fungují všechny pro demokracii nezbytné politické instituce," píše ve své knize O demokracii americký politolog Robert Dahl. Podle něho vyžaduje moderní demokracie šest základních institucí. Za prvé volené státní činitele, za druhé svobodné spravedlivé a časté volby, za třetí svobodu projevu, za čtvrté alternativní zdroje informací, za páté svobodu shromažďování a sdružování a za šesté občanství pro všechny dospělé a Robert Dahl také připomíná, že jedním z naléhavých úkolů demokratických zemí je zdokonalit schopnost občanů smysluplně se účastnit politického života a v tomto ohledu má česká veřejnost také velký deficit, jak ostatně dokládá i druhá zajímavá publikace, kterou můžeme doporučit. Vydalo ji brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury pod názvem Neklid v Česku a podtitulkem Straníci, nestraníci a nadstraníci. Publicista, spisovatel a básník Pavel Švanda, který patří mezi nejvnímavější pozorovatele českého politického života, do tohoto výběru soustředil své texty, v nichž se zabývá vznikem politických sil a utvářením české vnitropolitické scény po roce 1989. Součástí analýzy jsou portréty politických stran a sil i významných osobností a rovněž zkoumání rolí nezávislých intelektuálů. Pavel Švanda je jeden z kmenových autorů revue Proglas dovede s fascinující uměřeností a noblesou říkat i nepříjemné věci. Těžko bychom hledali hlubší analýzu událostí v České televizi koncem loňského a začátkem letošního roku. Antistranické nálady české veřejnosti a některá další empirická fakta podle Pavla Švandy naznačují, že u kořenů vnitropolitických komplikací lze pozorovat vleklé potíže s českou identitou.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0