Portál.cz > Portál v médiích > Poruchy učení, jejich diagnostika a náprava

Poruchy učení, jejich diagnostika a náprava

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 16.7.2002

Specifické poruchy učení (SPU), kterými je např. dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie nebo dysortografie, významně komplikují svému „nositeli“ školní práci i pozdější uplatnění v životě. Většina dětí s SPU se v určitém období školní docházky setkala s neúspěchem, některé děti jej zažívají po celou dobu školy. Školní docházka u nás trvá devět let a většina žáků postupuje dál na střední školu nebo učiliště (kde SPU opět komplikuje jejich situaci), a tak je období, v němž člověk s SPU zažívá neúspěch, velmi dlouhé. Mimoto pro mnohé rodiče je vysvědčení jediným ukazatelem kvality a hodnoty dítěte, a ta se dítě s SPU potýká i s nepochopením vlastní rodiny. Věra Pokorná se zabývá poruchami učení velmi dlouho. Součástí její práce je i publikování poznatků o SPU. Publikace Teorie a náprava specifických poruch učení a chování je souhrnem současných možností v práci s dětmi s SPU.

Autorka přes velkou praxi a zkušenost nevidí na dítěti s SPU pouze určitou poruchu. Dítě vnímá vždy jako celou osobnost, která je součástí systémů. Systémy tvoří rodina, společnost, zájmy dítěte, kamarádi. Otevřenost systémů, vzájemné průniky a komunikace usnadňují práci s celým systémovým komplexem dítěte. Naopak uzavřenost systému (např. rodiny nebo učitelů) dítě v daném systému izoluje a znemožňuje mu cestu ven. Toto polapení v určitém systému znemožňuje spolupráci s druhými. Psycholog nebo pedagog by měl respektovat klienta v jeho specifické situaci a nikdy by se neměl nějak hanlivě dotknout jeho osobních systémů, ať jsou jakékoli.

Pokud dítě nezvládá školní práci a objeví se obtíže např.ve čtení nebo psaní, třídní učitel většinou doporučí rodičům návštěvu psychologa. Dříve se o poruše učení uvažovalo tehdy, kdy obtíže mělo dítě s normálním intelektem. Obtíže se čtením, psaním, gramatikou a matematikou u dětí s mentální retardací byly chápány jako součást diagnózy. Autorka upozorňuje na to, že obtíže ve smyslu poruchy učení může mít i dítě s mentální retardací. Naopak dítě s nadprůměrným intelektem může své obtíže dlouho kompenzovat a do nesnází se typicky dostane až při zahájení výuky cizího jazyka nebo na víceletém gymnáziu. Všechny děti, u kterých se problém s učením vyskytne, mají být nejen vyšetřeny, ale musí u nich být zahájena kvalifikovaná náprava.

Učitel dítěte s poruchou učení má řadu možností, jak s dítětem pracovat. Podmínkou úspěchu nápravy je to, aby dítě zažilo dílčí úspěchy při nápravných cvičeních. Řada dětí se od první třídy setkává s neúspěchy a často si vypěstuje alergii na školní práci. Náprava má spočívat ve cvičení dílčích funkcí a závisí na konkrétní diagnóze. Pokud má dítě potíže s rozlišováním tvarů písmen, mělo by cvičit zrakovou diferenciaci, pokud neumí přepisovat, cvičí zrakovou paměť. Metodické pokyny umožňují učiteli respektovat poruchu a zohlednit ji při klasifikaci. Samotné zohlednění bez nápravy ale rozhodně nestačí.

Diagnostika a náprava jsou nezbytně nutné pro úspěšnou práci s dětmi s SPU. Neméně důležitý (a snad i důležitější) je vhled do situace dítěte s poruchou. Porucha učení dítě velmi zatěžuje. Nejen že mu všechno trvá déle, ale nenosí tolik razítek v notýsku a jeho sešity nikdy nejsou na výstavě. Rodiče se buď mračí nebo jsou „jen“ smutní. Proto autorka věnovala celou kapitolu psychosociální situaci dětí s SPU. Upozorňuje na kompenzační mechanizmy, které děti využívají k tomu, aby svou obtíž psychicky zvládly. Jako reakce na neúspěch se objevují časté infekce, psychické potíže, uzavřenost, ale i agresivita a porucha chování. autorka upozorňuje na značnou souvislost mezi poruchami učení a chování.

Publikace Teorie a náprava specifických poruch učení a chování je určena nejen učitelům a speciálním pedagogům, ale i pediatrům, rodičům dětí s SPU a psychologům. Všem jmenovaným odborníkům (rodič bývá často nejlepším odborníkem na své dítě) umožňuje vstup do složitého světa dětí s SPU. Tyto děti jsou dětmi jako ostatní, jen si do života donesly určitý handicap. Nemohou jej překonat samy, někdo jim k tomu musí pomáhat. Jednou z forem pomoci je i recenzovaná publikace.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0