Portál.cz > Portál v médiích > Příběhy z talmudu

Příběhy z talmudu

Autor: Jaromír Kopeček, PhD. | Datum: 2.2.2001

Začnu citátem ze závěru: Smyslem této knihy bylo oslovit široký okruh čtenářů, kteří se ještě s Talmudem nesetkali. Osobně bych ji viděl jako příspěvek do volné série výběrů z legendárních tradic jednotlivých náboženství vydávaných nakladatelstvím Portál. Pokud máte zájem nahlédnout do knihy, za jejíž vlastnictví se ve středověkých Benátkách upalovalo a i dnes Vám v Saudské Arábii umožní zjistit za jak dlouho zčernáte, pak nahlédněte…

Bylo by zahodno zmínit něco faktů o Talmudu. Kniha je vybavena dvou stránkovým úvodem, který už je tak zhuštěn, že nechci-li jej rovnou opsat, nezbývá mi než značně zkratkovitě interpretovat (tj. přepsat) alespoň pár vět:
Když dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj deset přikázání, Mojžíš je potom předal židovskému lidu ve formě Tóry, psaného zákona, z něhož vzniklo prvních pět knih Starého zákona. Aby vysvětlil význam psaného zákona, dal lidem také ústní zákony. Během staletí však bylo výkladů tolik, že nemohly být svěřeny pouze paměti. Posvátného úkolu písemného sestavení a redigování těchto zákonů se ujal rabi Jehuda ha-Naši, Palestinec, který žil kolem roku 200 n.l.. Ten sestavil první vrstvu textu do 6 tématických skupin, nazývaných nařízení, která se vztahovala k následujícím oblastem: (1) zemědělství, (2) šabat a svátky, (3) manželství, (4) občanské a trestní právo, (5) rituální oběti a (6) čistota. Nařízení se dělí do 63 traktátů obsahujících 524 kapitol nazvaných Mišna. Komentáře a poznámky k Mišně tvoří druhou vrstvu Talmudu zvanou Gemara. Objevily se dvě verze Gemary, podle nich se nazývají Talmud babylónský (Gemara z počátku 5. století z Babylónie) a Talmud palestinský či jeruzalémský (Gemara ze 4. století z Palestiny). V talmudu se objevují typy literatury: halacha, což je zákon, a hagada, který představuje podobenství, příběhy a kázání, osvětlující ducha zákona. V talmudických dobách existovaly dva významné přístupy k jeho učení. Jedním byla Šamajova škola, která trvala na přesném a neodchylném výkladu textu. Druhým byla škola Hilelova, která proslula shovívavějším chápáním otázek.

Uf, formální stránka judaismu v kostce. Doufám, že se najde alespoň jeden čtenář, kterého zaujme a 20 minut mého dvouprstového datlovaní nepřijde úplně vniveč.
Po formální stránce je kniha rozdělena na 3 části (Cesta k moudrosti, Život v obci, Naše smlouva s Bohem). Tyto jsou dále dělena na bloky (typu pokora, úcta, soucit) a ty už obsahují jednotlivé příběhy. Příběhů je 101 a jsou doplněny komentáři jednoho z autorů rabi B.R. Bleefelda, kterýžto je významná rabínská osobnost v USA. Na čtivost dohlížel druhý spoluautor, novinář R.L. Shook.
No a nyní nezbývá než zrecenzovat i obsah, což je vzhledem k tomu, že kniha kromě úvodu, poděkování a 4 vět závěru obsahuje jen kusy Talmudu poměrně nevděčná úloha. Takže, snad jen nějaká ta ukázka (ovšem vlastní komentář si neodpustím).

94. Lamed Vav Cadikim
… „Pokud by existoval jen jeden jediný spravedlivý člověk,“ prohlásil rabi Eliezer, „Bůh by stvořil svět kvůli němu.“
„Jak můžeš toto své tvrzení zdůvodnit?“ zeptal se někdo.
„Protože víme, že země byla stvořena,“ odpověděl rabi Eliezer. „Bůh stvořil světlo, oddělil ho od tmy a viděl, že světlo je dobré.“ Tento citát z tóry, kde se praví, že „světlo je dobré,“ ukazuje že bylo dobré pro dobrého člověka.

KOMENTÁŘ RABÍNA: Podle staré pověsti žije v každém okamžiku mezi všemi obyvateli země jen 36 spravedlivých a čestných lidí; tito lidé jsou nazýváni „lamed vav cadikim.“ Každý z nich je nejvyšší vzor lidské existence. Proto kdykoli jeden z těchto lidí zemře, jiný se narodí, aby zaujal jeho místo, a tak zajistil přežití lidstva.
Můj komentář: Že by reinkarnace v judaismu? Až to zjistí dalajláma… Motiv „lamed vav cadikim“ se mihnul i ve filmu Hanele. Malý kurs hebrejštiny: Lamed-vav je 36.

87. Já Jsem Hospodin, Tvůj Bůh
Bůh původně zamýšlel, že dá tóru všem lidem na zemi. Na počátku proto chodil Svatý Bůh od národa k národu a chtěl, aby ho lidé přijali.
Šel k lidu Ezaua a zeptal se: „Chcete přijmout tóru?“
„Co je v ní napsáno?“ ptali se.
„Nezabiješ.“
„Ne,“ odpověděli. „Nás živí meč. Nemůžeme tóru přijmout.“
Potom šel k Amónovcům a Moábcům a ptal se, jestli by přijali tóru.
A také oni se zeptali: „Co je v ní obsaženo?“
„Nezcizolozíš,“ řekl jim Bůh.
„To je nám líto,“ odpověděli Amónovci a Moábci, „ale my jsme vždycky cizoložili. Nemůžeme tóru přijmout.“
Pak Bůh přišel k Izmaelcům a ptal se: „Chcete přijmout tóru_“
A oni se zeptali: „Co je v ní psáno?“
„Nepokradeš.“
„Pro nás je přirozené krást,“ řekli Bohu. „Nemůžeme tóru přijmout.“

Podobně to dopadlo i u ostatních národů na celé zeměkouli, dokud Bůh nepřišel k Izraelcům, kteří stáli u hory Sinaj.
Svatý Bůh podržel horu nad jejich hlavami a ptal se: „Chcete přijmout tóru? Když ano, všechno bude dobré. Ale když ne, tato hora bude váš hrob.“
Tentokrát se nikdo nezeptal: „Co je v ní napsáno?“…

Můj komentář I.: I Bůh se učí.
Můj komentář II.: Murphyho zákon: „Nenamáhej se, najdi si větší kladivo,“ je mnohem obecnější, než se dosud soudilo.

Recenze byla původně napsána pro www.neviditelnypes.cz. Autor souhlasí se zveřejněním.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0