Portál.cz > Portál v médiích > Psychologický výklad pohádek

Psychologický výklad pohádek

Autor: Marie Haisová M.B.A. | Datum: 5.5.2003

Filoložka M.L. von Franz spolupracovala dvacet osm let s C.G. Jungem a vyučovala na jeho institutu. Kniha Psychologický výklad pohádek je určena těm, kteří hledají hlubší vhled do lidské duše a do symbolického života, neboť pohádky, podobně jako kolektivní mýty nebo individuální sny jsou v jungovském pojetí poselstvím a vyjádřením vnitřního a opravdového „já“ člověka.

Dozvíme se o významu archetypu, který je v pohádkách ve své nejjednodušší a nejpřesnější podobě. Podle C.G.Junga je každý archetyp nevědomým psychickým faktorem, který je nemožné přeložit do intelektuálních pojmů. Archetypový obraz není jen myšlenkový vzorec, je také emocionální a citovou hodnotou, která se v současném akademickém vzdělávání ignoruje, ačkoliv je nedílnou součástí lidské psychiky. Studium pohádek je důležité proto, že pohádky popisují obecně lidské základy. Řeč pohádek je mezinárodním jazykem celého lidstva všech dob, ras i kultur.

Autorka nás seznamuje s praktickým postupem, jak pohádku analyzovat a interpretovat. Na praktických citacích konkrétních pohádek můžeme zjistit, co znamená klasická proměna krále, celá jeho symbolika. Král bývá dominantou kolektivního vědomého postoje, který ztratil spojení s tokem života a zejména s ženstvím, s principem Erotu, zatímco Prosťáček symbolizuje nový postoj, který je schopen navázat vztah k ženskému principu. Příběhy je třeba posuzovat stejně jako sny jednotlivců, ptát se, jakou vědomou situaci ten který mýtus kompenzuje. Pak třeba rozpoznáme, že příběh kompenzuje vědomý postoj patriarchální společnosti, která je ovládána přísnými principy, kvůli nimž se ztrácí iracionální spontánní přizpůsobení událostem. Je zajímavé, že příběhy o Prosťáčcích jsou u bílých lidí statisticky častější než u jiných společenství. Důvodem je, že jsme lidé, kteří kvůli svému příliš vyvinutému vědomí ztratili schopnost brát život takový, jaký je. Právě u nás jsou populární příběhy, kde se hrdina prosadí čistou leností, sedí na peci, škrábe se a všechno mu spadne do klína. Tyto příběhy kompenzují kolektivní postoj zdůrazňující přílišnou pracovitost.

Téměř všechny pohádky se točí kolem symbolu bytostného „já“, mnohé připomínají Jungovy pojmy stín, animus a anima. Obraz stínu patří částečně k osobnímu a částečně ke kolektivnímu nevědomí, v pohádkách se objevuje jen jeho kolektivní aspekt, například stín hrdiny. Autorka vysvětluje mužský a ženský stín, mužskou animu a ženský animus, dotýká se motivu vztahu. Připomíná, že mnohé evropské pohádky pochopíme daleko lépe, když budeme těžit s bohatého symbolického pokladu alchymických textů, které jsou cenné jako srovnávací materiál, neboť alchymické spekulace znamenaly pokus o sjednocení přirozeného, pohanského charakteru s křesťanskou realitou v kolektivním vědomí. Jednostranné zduchovnění křesťanství vedlo k odcizení od instinktivního života, což Jung vysvětluje tak, že jsme na vyšších úrovních psyché pokřesťanštěni, ale v hloubi zůstáváme pohany. Pohádky jsou pohanského původu, jejich stáří se datuje na tisíciletí.

Co se ženského stínu týče, vynořuje se v pohádkách zřídka, neboť ženy nebývají od svého stínu odděleny tak ostře jako muži. Přirozenost a kultura bývají u žen ve větší rovnováze než u mužů. Ženská psyché má zjevný sklon k výkyvům mezi já a stínem – pohybuje se mezi nimi stejně lehce, jako měsíc dorůstá od novoluní k úplňku a opět ubývá. Zatímco anima vtahuje muže po hlavě do vztahů a s nimi spojených zmatků, animus bývá u žen příčinou osamělosti. I hlad je typický. Žena potřebuje život, vztah k lidem a podíl na smysluplné činnosti. Její hlad pochází částečně z vědomí, že její skryté vlohy zůstávají nevyužity. Animus k jejímu nepokoji nepřispívá, takže není nikdy spokojena. Jsou však příběhy, které popisují vzorce lidského vztahu, procesy, které se odehrávají mezi mužem a ženou, nebo základní skutečnosti psyché bez ohledu na mužské a ženské odlišnosti. Takové jsou příběhy o Jeníčkovi a Mařence, kde jsou v hlavních rolích děti.

Marie Haisová, ředitelka Agentury GAIA


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0