Portál.cz > Portál v médiích > R. Appignanesi, O. Zarate: Freud

R. Appignanesi, O. Zarate: Freud

Autor: Jaromír Kopeček | Datum: 2.6.2004

Freude, Freude, Freude, už na Tebe došlo! Po všech těch Junzích, Kafcích, Nietschech a Platónech došlo na toho, na kterého zákonitě dojít muselo, protože na Freuda vždycky dojde. Ať se to komu líbí nebo ne.

Freud se narodil v Příboře. Mají tam Freudovo muzeum a mají tam Freudův pomník (odroluj níže) i Freudův rodný dům. Každý to ví, dokonce i Rakušané to přiznávají, jen autor Richard Appignanesi, respektive překladatelka Hana Loupová, se nám pokouší nakukat, že to bylo ve Stříbře. [Je vůbec na Moravě nějaké Stříbro?] Vzhledem k tomu, že Příbor je německy Freiberg (nebo Freiburg), zatímco Stříbro poněmčeně je Mies, napadá mě jediné možné vysvětlení: Freudovský přececk (košer „chybný výkon v řeči“; str. 72). Příbor je v lepším případě stříbrný a zároveň je typickým případem „freudovského symbolu“ (str. 67) - v tomto případě zjevného předmětu umožňujícího pronikání, čili penisu. Stříbro tedy můžeme chápat jako vzorovou ukázku vytěsnění (str. 68), neboť na metaúrovni bychom Příbor mohli chápat jako příbor, čili jako penis, a to by vypadalo, že překladatelka pořád myslí na sex a že je teda, genderově vzato, chlap, což by bylo hanba. Anebo už to tak psal Appignanesi, v tom případě se překladatelce omlouvám za chlapa a vymyslím nějaké jiné uvěřitelné řešení.

I druhá věta je perla: Freudovi předkové byli Židé. Kulantní, neomylné, politický korektní, vhodné do městské káznice i na besídku Ku-Klux-Klanu. Kdo by to byl čekal, že se židovské matce a židovskému otci nenarodí bohatý hrabě Milunič, ale docela obyčejný malý Freud? A Čechům se vyčítá xenofobie...

Ale když si vytrhnete první stránku nebo alespoň horní část, tak máte celkem příjemný komiks o Freudovi s opravdu pekelnými obrázky Oscara Zarateho. Popravdě řečeno, ono to není zas taková dřina, ilustrovat výroky jako: Nedokončený vývoj sexuálního cíle může vést k fixačním touhám po neobvyklých a dílčích objektech, nebo sexuální praktiky často zahrnují užití ... úst a řitního otvoru. Zvláště když umíte kreslit.

Na publikaci tohoto druhu je vlastně úvod do dobové situace ve Vídni i německo-jazyčného vědeckého světa překvapivě hluboký, ale i přehledný. Antisemitismus se svými kořeny v neutěšené sociální situaci a jeho následky ve formě etnických zaměstnání pro Židy. Freud se namísto vědcem stává medikem a absolvuje kolečko: Kokain a Koller, Charcot a hysterie a nakonec i první nešťastné pokusy Josefa Breuera s „léčbou mluvením“. Spolu s ním napsal Freud v roce 1895 knihu Studie o hysterii, ale sexuální myšlenky v pozadí hysterie Breuera bezpečně vyděsí a vzdálí Freudovi.

Dalším Freudovým veřejným podpůrcem se stává berlínský ušní a nosní specialista Fliess. Poznamenejme, že sám razí teorii, podle níž jsou choroby - zejména ty pohlavní - vyvolány porušením nosní sliznice. Freud marodí, má migrény, těžkou neurózu a živí početnou rodinu i příbuzenstvo. V roce 1896 umírá Freudův otec, avšak z jeho osobní krize pro svět vzešla kniha Výklad snů.

Skrze komiksový příběh jedné neurózy a podobně vyobrazené Oidipovy patálie dojde čtenář ve dvěma zásadním objevům Výkladu snů:

  1. Rozluštění významu snů - obecně řečeno, „všechny sny představují ukojení touhy“.
  2. Působení snů poskytuje systematické informace o nevědomí.
Již výše zmíněné termíny vytěsnění, snový symbol a nevědomí čtenáře přivedou k nejpopulárnější části Freuda shrnutých v jeho Třech úvahách o sexuální teorii. Po rozlišení sexuálního a pohlavního, jakož i rozmnožování a slasti, jsou rozebrána stadia psychosexuálního vývoje, orální, anální a falické. Posledně jmenované je ilustrováno Případem malého Hanse - jedním z ilustrátorských vrcholů knihy. Čtvrté, latentní stádium, vede k zdánlivému vymizení pohlavního pudu a autor jej využije k uvedení Freudových odpůrců a Freudovy třetí revoluce.

Případ Krysího muže připomene, že neurotik místo vzpomínání opakuje, k čemuž se autor po historicko-ideologické vsuvce ohledně Psychoanalytické společnosti opět vrátí v ilustraci využití přenosové neurózy. Pokud k přechodu nedochází, psychoanalytická metoda, na přenosu založená, nefunguje. Pak Freud hovoří o abnormální narcismu. A vlastně by se také slušelo poznamenat, že ona „vsuvka ohledně Psychoanalytické společnosti“ má dvacet stran a seznámí čtenáře o sblížení a vzdálení Freuda s Jungem, s Freudovou cestou do USA i s jeho teorií totemismu.

Následující krušná léta 1. světové války vedou k rozvoji teorie pudu smrti, opaku pudu života. Thanatos se začíná velmi důkladně zabývat freudovou rodinou, umírá jeho dcera i její syn, on sám při operaci rakoviny přichází o horní čelist a pravou část patra. Posledních 16 let života trpí s protézou bolestmi, narušením sluchu, řeči i příjmu potravy.

Ve stejném roce, ve kterém přichází o čelist, navrhuje Freud nový dynamický model mysli, založený na hierarchii id, ego a superego. Zmíněn je Freudův názor na náboženství: Freud byl nepřítelem všech náboženství. Nevkládal žádné naděje do „vědomí“ založeného na potlačené části osobnosti. Věřil v rozum a vědeckou analýzu.

Posledních několik stránek věnovaných nástupu Hitlera k moci patří k dalším vrcholům knihy. Ještě v březnu 1938 dokázal Freud silou pohledu vyhodit rabující komando SA z bytu. V červnu 1938 i on prchá do Londýna, kde 23.9. 1939 umírá.

Pochopitelně, že dnes již máloco z Freudových názorů platí, mnohé bylo ostatně zpochybněno již za jeho života. Stále však platí, že svět po Freudovi nebude nikdy stejný, jako byl před ním. Kniha obsahuje výkladový slovníček a odkazy k dalšímu studiu. Sebrané Freudovy spisy česky vydává Psychoanalytické nakladatelství.

Včera se tiskem mihnula zpráva, že do péče psychoanalytiků se svěří i Britney Spears. Za pár měsíců tedy uvidíme, jak si Freudovi následovníci vedou.

Vydal Portál v roce 2004.
Autor: Jaromír Kopeček

 
Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0