Portál.cz > Portál v médiích > Sociologie

Sociologie

Autor: Mgr. Petr Kukal | Datum: 16.4.2002

Tím nejnápadnějším na Sociologii z Portálu je bezesporu její komiksová forma. Auguste Comte si tu vyměňuje bubliny s Maxem Weberem, zcela zásadní sociologické teorie přednášejí rokokové dámy náhodně vybrané v davových scénách, sem tam se do diskuse vloží robě sotva plenám odrostlé, o koních a rostlinách afrického konopí nemluvě. Freud na všech čtyřech slouží za sedačku nahé dámě rubensovských tvarů a nad zpovědnicí se vznáší obláček s replikou: „Co kdybych se spustila pod sochou panenky Marie? Byl by to hřích, nebo jen statisticky neobvyklé chování?“

Přehnanou devótností vůči autoritám a posvátnou úctou před hlubinami humanitní vědy tahle knížka skutečně netrpí.
Bez ohledu na odlehčenou formu je publikace překvapivě obsažným a erudovaným průvodcem sociologií. Na necelých dvou stech stran představuje nejen velké postavy této relativně mladé vědy, ale také základní okruhy témat, jimž se v jednotlivých etapách svého vývoje primárně zabývala či dosud zabývá. Od počátků sociologie, které jsou spojovány na jedné straně s osvícenstvím, na druhé straně s industriální společností, až po postmodernu, s níž máme to potěšení my, se v ní ovšem některá klíčová témata cyklicky vracejí.
Jedním z nich je například spor o to, zda společnost je založena spíše na konsensu, nebo spíše na konfliktu. Strukturalisté, za které kopal třeba vůbec první profesor sociologie Emile Durkheim jsou náchylní věřit, že společnost v zásadě funguje jako integrovaný celek složený ze struktur, které do sebe zapadají srozumitelným způsobem. Sám Durkheim vymyslel k podpoře této myšlenky tzv. sociální fakta, která definoval jako „způsoby jednání, myšlení a cítění, vnější vůči jednotlivci, kterého ovládají, jež jsou vybaveny donucovací silou.“ Je to určitý způsob pobytu ve světě, který jednotlivci vnutí celek society, jejímž je členem. Zastánci teorie konfliktu, mezi nimiž má výsadní postavení Karel Marx (který sice nikdy nepoužil slovo sociologie, ale tato věda je bez něj dnes zcela nemyslitelná), naopak tvrdí, že společnost je formována jedině individuální akcí a motivací a v zásadě je strukturována okolo konfliktu. Znamená to, že jednotlivci nebo skupiny mezi sebou bojují, aby definovali společnost podle svého vlastního zájmu. Společnost tedy není nezbytně ani stabilní, ani integrovaná. Osobně se mi víc líbí první teorie, jako pravděpodobnější se mi nicméně jeví ta druhá.
Napětí mezi individuální vůlí a zájmem společnosti jako celku je ostatně v sociologii – zdá se – klíčové a většina toho, co se v této vědě děje, se kolem něj točí. Je jistě poučné přečíst si v kapitole o funkcionalismu Hobbesovu myšlenku, že kdyby se lidé chovali přirozeně a nebyli společensky kontrolováni a omezováni, nejspíše by se vzájemně pomordovali. Perlou v kontextu těchto úvah je však nepochybně výrok železné lady Thatcherové z roku 1989 o tom, že „nic takového jako společnost neexistuje. Jsou jednotlivý muži a ženy a jsou rodiny.“ Z tohoto výroku plynou dvě věci.Zaprvé: že pokud bychom opravdu zpochybnili existenci společnosti a uvěřili tomu, že jednotlivci mohou dělat, co chtějí, pak bychom museli schválit jakýkoli druh výstředního chování včetně vraždy. Zadruhé: že Margaret šla od válu v pravý čas.
Poněkud paradoxní je další v knize často otevíraný problém, totiž otázka, je-li sociologie vůbec vědou a jaká je její budoucnost. Osborne překvapivě flegmaticky konstatuje: „Spor o to, jestli je sociologie věda, doposud trvá – ačkoli většinou se tvrdí, že není.“ Bez většího vzrušení pak rovněž konstatuje, že jako teorie nebo soubor teorií, které vysvětlují všechno v určité společnosti, je sociologie mrtvá a přiděluje ji roli „impulsu k přemýšlení o podmínkách existence lidské společnosti.“ S trochou nadsázky se dá říct, že v tomto smyslu funguje kniha trošku jako sebedestruktivní program.
V téže atraktivní formální úpravě vyšly v Portále dále knihy Nietzsche a Jung, které srozumitelně představují myšlenkový odkaz „filosofa s kladivem“ a psychologa, který našel sílu oddělit se od Freuda.

Petr Kukal - 16. 4. 2002


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0