Portál.cz > Portál v médiích > Stop traumatickým vzpomínkám - Mgr. D. Fousková

Stop traumatickým vzpomínkám - Mgr. D. Fousková

Autor: Dagmar Fousková | Datum: 6.10.2003

Traumatizujících chvil v našem životě přibývá. Vedle stresujících vlivů, jež působí na každého z nás, dochází totiž stále častěji k událostem, které mají na lidskou psychiku mimořádně hluboký negativní dopad. Lhostejno, zda se jedná o následky nehod, loupeží a přepadení, týrání, dlouhodobého věznění či ztráty v důsledku násilné smrti. Zda jde o dramatické změny zdravotního stavu vlastního či našich blízkých, o ohrožující nezvyklé události nebo přírodní a člověkem způsobené katastrofy, jejichž rychle se zvyšující počet v posledních letech si dokonce vyžádal vznik samostatného medicínského oboru – medicíny katastrof.

Každá z těchto hluboce zraňujících situací vyvolává v člověku sled panických, ochromujících a únikových reakcí, jež by se daly označit společným termínem posttraumatická stresová porucha. Jde o stav charakterizovaný některými průvodními jevy, jako je znovuprožívání traumatu, emocionální stažení, zvýšená ostražitost a tendence vyhnout se situacím připomínajícím trauma.
Porozumění vlastním reakcím po stresové zkušenosti může pomoci zbavit se pocitu, že je člověk v této situaci osamělý a vydaný napospas ničivým vzpomínkám.

Odpověď na otázku, jak se s těmito stavy vypořádat a nepodlehnout následkům emočních zranění, se pokusil zformulovat kolektiv odborníků pod vedením MUDr. Jána Praška z Psychiatrického centra Praha ve své práci vydané nakladatelstvím Portál pod názvem Stop traumatickým vzpomínkám (Ján Praško, Tomáš Hájek, Beata Pašková, Marek Preiss, Miloš Šlepecký, Richard Záleský, Portál 2003, 184 str.). Kniha zamýšlená jako praktický pomocník a průvodce v nelehkých životních obdobích vychází příznačně v edici Rádci pro zdraví s výmluvným podtitulem Jak zvládnout posttraumatickou stresovou poruchu. Tato koncepce také předurčila předpokládaný okruh čtenářů – zejména pacientů a pracovníků pomáhajících profesí – i samotnou strukturu textu. Úvodní doporučení, jak číst tuto knížku, je v daném případě stejně nezbytné jako řada srozumitelně zpracovaných kazuistik. Čtivou přístupnou formou citlivě kloubící odborný výklad s praktickými ukázkami jsou zde shrnuty poznatky o tom, jak se projevuje posttraumatická porucha, jak ji léčí odborník, jak si může postižený pomoci sám a jak mu mohou být nápomocni jeho nejbližší. Zaujatý čtenář je tak po několika stránkách četby účasten vnitřního dialogu s autory – psychiatry a psychoterapeuty, kteří mu mohou a chtějí pomoci. Na něm samotném pak do značné míry záleží, jak daleko je ochoten "vydat se na tenký led" trýznivých vzpomínek a, veden pomyslnou pevnou rukou těch, kteří jsou ochotni být mu zasvěcenými průvodci, zbavit je jejich drásavosti.

Dagmar Fousková
http://www.medicina.cz/


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0