Portál.cz > Portál v médiích > Tělocvik mne nebaví! - M. Těthalová

Tělocvik mne nebaví! - M. Těthalová

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 25.11.2003

Tělesná výchova je pro mnohé děti jedinou příležitostí k tomu, aby se mohly proběhnout, zaskákat si, prostě se hýbat. Přesto je někdy nebaví. Příčin, proč se některé děti nerady hýbou, je několik. Možná je odpuzuje skutečnost, že ač jde o tělocvik, přesto je to vlastně vyučování, možná se bojí hodnocení ze strany učitele nebo spolužáků. A třeba si nejsou samy sebou jisté a bojí se, že nebudou tak dobré jako jejich fyzicky zdatnější kamarádi. Učitelům tělesné výchovy, kteří mají plné ruce práce s vhodnou motivací svých žáků, ale také vedoucím sportovních oddílů je určena kniha Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou. Jejími autory jsou Aleš Kaplan, Dušan Bartůněk a Jan Neuman.

Pohyb je základní potřebou malého dítěte a úzce souvisí s jeho vývojem. U dětí, které mají nějaké pohybové omezení, může dojít k jisté deprivaci vývoje v určité oblasti. Např. dítě s dětskou mozkovou obrnou má omezenou možnost pohybu a neumí správně lézt. Proto nemůže prozkoumat třeba skříňku s hrnci, do které se zdravé batole hravě dostane, a je odkázáno na hračky, které mu předloží jeho rodiče. Je tak ochuzeno o řadu vjemů a pocitů, které by mohly přispět k jeho vývoji. Čím je dítě starší, tím méně příležitostí ke spontánnímu pohybu se mu dostává. Přitom zdravotní stav současné dětské populace, která vede sedavý život u počítačů a všude se dostává auty nebo veřejnou dopravou, není úplně příznivý. Vadné držení těla, neobratnost, to jsou důsledky omezení pohybu. Aby děti využily alespoň tu malou příležitost k pohybu, kterou jim nabízí škola, je nutné jim nabídnout atraktivní aktivitu.

V publikaci Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou najdeme řadu námětů, které mohou oživit hodiny tělesné výchovy. Orientaci v knize usnadňují ikony, které upozorňují na věkovou kategorii (v knize najdeme hry pro děti od 5 do 13 let), dobu trvání a obtížnost hry, dozvíme se z nich i to, zda je aktivita skupinová nebo individuální. Hrám a hříčkám, které jsou uvedeny v knize, je společná radost z pohybu a uvolnění. Děti tedy nebudou budovat např. medvědí brloh na známky a neměly by se bát nějakého nemilého hodnocení ze strany učitele.

K tomu, aby se zlepšil přístup našich dětí k pohybu, nepomůže jen kniha, i když by byla sebelepší. Je totiž nutné proměnit celý přístup k tělesné výchově, oprostit se od zkostnatělých pravidel hodnocení a dbát na to, aby všichni měli možnost prožít pocit radosti a uvolnění. Publikace Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou však není jen netradiční metodikou tělesné výchovy, její autoři mysleli i na motivaci dětí k pohybu a správné hodnocení jejich výkonů. Proto bych ji doporučila všem učitelům a vychovatelům, kterým leží na srdci optimální pohybový a osobnostní rozvoj jejich svěřenců.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0