Portál.cz > Portál v médiích > Teorie mezinárodních vztahů

Teorie mezinárodních vztahů

Autor: Ondřej Novotný | Datum: 25.6.2003

Nakladatelství Portál obohatilo politologický knižní trh novou knihou, tentokrát z oblasti teorie mezinárodních vztahů. Autorem je Petr Drulák, vedoucí vědeckého oddělení Ústavu mezinárodních vztahů a šéfredaktor odborného časopisu Mezinárodní vztahy.

Knih o mezinárodních vztazích vyšlo v poslední době v České republice několik. Jako poslední titul z letošního roku připomeňme knihu Běly Plechanovové Úvod do mezinárodních vztahů. Podobně se i jednotlivými otázkami mezinárodních vztahů a politiky zabývá několik publikací o mezinárodních organizacích, mezinárodním právu a mezinárodních ekonomických vztazích. Jsme proto postaveni před otázku, co nového nám může Drulákova kniha poskytnout.

V prvé řadě je nutné k této knize přistupovat jako k učebnici nebo příručce o mezinárodních vztazích (MV) pro zájemce, kteří hledají odborný přehled hlavních teoretických proudů v této vědní disciplíně. Tím se kniha odlišuje od jiných prací, které rozebírají konkrétní zahraničně politická témata a využívají přitom k analýze teoretické rámce realismu, idealismu, historického materialismu nebo postmodernismu. S Drulákovou knihou se vracíme na začátek k rozboru těchto teoretických východisek. Takto jsme ovšem postaveni před jiný problém, a to, jak určit základní metodologické postupy pro výzkum společenských systémů. Petr Drulák se v úvodu ke knize zabývá zejména rozlišením mezi postupem historického výzkumu a teoretickou reflexí. Drulák píše, že "Historie MV se soustředí na událost, aby ji uchopila v její jedinečnosti a v mnohosti jejích příčin a důsledků. Teorii MV naopak zajímá skupina událostí, které nepojímá jako jedinečné, nýbrž jako události sdílející společné rysy" (s.31). Přínos teorie MV pak vidí v jejich funkcích pozitivního a normativního poznání reality a jako politického nástroje k přetváření reality. Následně se proto zabývá vývojem teoretických paradigmat MV v čase a prostoru. Čtenář je seznámen se čtyřmi velkými debatami MV, které od počátečních sporů mezi realisty a idealisty dospěly ke sporu o existenční povahu MV (ontologii), a o způsob poznávání MV (epistemologii), který mezi sebou v současnosti svádí pozitivisté a postpozitivisté. Diskuse nad metodologickými otázkami je u takto teoretických knih vždy nejzajímavější. Přesto se autor recenzního příspěvku domnívá, že v úvodu knihy mohlo být věnováno více prostoru úvahám nad různými rovinami rozboru vztahů společnosti, které se ke zkoumání mezinárodního systému vztahují. Z následujících kapitol zřetelně vyplývá, že někteří autoři více upřednostňují přístupy vycházející primárně ze studia vnitrostátních faktorů (organizace státu, socioekonomický systém, způsob rozhodování na státní úrovni ) a jiní teoretici začínají své analýzy od úrovně státu jako základní jednotky a postupují vzestupně k mezinárodnímu systému.

Kniha je rozdělena na dvě hlavní části. Část I. představuje základní přístupy v teorii mezinárodních vztahů. Čtenář se podrobněji seznamuje s třemi hlavními představiteli nebo proudy v realistické tradici (E. H. Carr, H. Morgenthau, K. Waltz), liberálně idealistické tradici (N. Angell, D. Mitrany, R. Koehane), scientismu (M. Kaplan, teorie her, psychologie), kritické teorii (I. Wallerstein, R. Ashley, A. Wendt) a nakonec se současnými debatami v teorii MV. V každé kapitole jsou zmíněny i další směry v dané teoretické tradici a kritika. Čtenář tak má možnost udělat si na několika stránkách přehled o tom, jak si jednotlivé teorie v historickém vývoji stály.

V Části II. jsou jednotlivé teoretické koncepty přeneseny na významné otázky mezinárodních vztahů. Při vysvětlení problematiky povahy mezinárodního řádu, změny a času mezinárodního řádu, studené války a evropské integrace, jsou použity zejména tradiční teoretické přístupy realismu, idealismu a kritické teorie. V kapitole 7 "změna a čas v mezinárodním řádu" je zmíněn i scientismus. Drulák zachovává vyváženost při představování postojů u rozdílných teorií. Dominance tradičních a normativních přístupů v těchto kapitolách je dána jejich nejširším a nejčastějším zpracováním jednotlivých témat. Nicméně vliv tradičních teorií je přece jen znatelný. Jejich normativní předpoklady kladené na teorii MV se objevují i zde. Na str. 146 se čtenář dočte odvážné tvrzení: "...Základní otázky charakterizující mezinárodní řád se ptají po jeho stabilitě, tj. schopnosti zamezit výbuchům násilí, a po jeho spravedlnosti, tj. schopnosti umožnit lidem seberealizaci..." Obdobně je kladen důraz na stát a moc. Význam tradičních teorií je posílen již v úvodu kapitolou "Historické systémy mezinárodních vztahů", která sestavuje systém MV od dob řeckých městských států, přes římské impérium a evropský středověk až po novověké variace vestfálského systému. Vybrat si proto pro část II. problémy, které mohou ilustrovat, jak se kladou otázky po povaze mezinárodního řádu, válce, míru, spravedlnosti a spolupráce, je v této linii myšlení zcela legitimní volba. Ačkoli se to někomu nemusí zamlouvat, je nutno si uvědomit, že teorie MV už taková dnes je nutno tento fakt prozatím akceptovat. Je proto dobré, že Drulákova kniha nám k tomu poskytuje podklady a navzájem konfrontuje teoretická východiska.

Celkově je kniha napsána čtivě, je velmi dobře a přehledně členěna. Drobnou výtku zaslouží redakční zpracování, protože se v textu objevují na několika místech odkazy na knihy, které pak v seznamu literatury chybí nebo mají rozdílné roky vydání (zejm. str. 55, 57, 107, 113, 189, 191, 193). Čtenáři pak není jasné, na kterou knihu nebo autora je odkazováno, nebo od koho jsou údaje čerpány. Použitá literatura také dokumentuje, že teorie MV na počátku jednadvacátého století se vyvinula ve výrazně anglosaskou disciplínu. Relevantní neanglicky psanou literaturu nalezneme v MV zřídka.

Na závěr lze říci, že kniha svou kvalitou zpracování a historickým rozsahem zajisté potěší každého zájemce o teorii MV. Je to vhodná výchozí příručka pro další studium tohoto oboru, protože neopomíjí žádné významnější myšlenkové proudy a rychle nás seznamuje s danou problematikou.

Ondřej Novotný


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0