Portál.cz > Portál v médiích > Třistakrát z židovského humoru

Třistakrát z židovského humoru

Autor: Jaromír Kopeček, PhD. | Datum: 22.3.2002

Bůh je mrtvý, Freud je mrtvý, Marx je mrtvý a já se také necítím zrovna nejlíp. Židovská anekdota je pojem. Jejich sbírky publikoval za první republiky Karel Poláček, vycházely za komunistů a vycházejí i teď. Třeba tato je navzdory jménu autora Daniel Lifschitz - a jeho doznání k životu v Bernu přeložena z italštiny.

Kniha je, kromě autorových důvodů k sepsání, opatřena drobným kulturně - historickým úvodem: Židovská anekdota je dcera moderní doby. Narodila se teprve za osvícenství. Všichni Židé (až na několik vyjímek) byli ortodoxní. Každý příběh tedy musel obsahovat nějakou morální hodnotu - ukazovat cestu k Bohu nebo vychovávat. ... Židovská anekdota je skrytým nebo otevřeným protestem proti ghettu, jakýmsi odsvěcením starého; míří proti světu předků.
V návodu k použití se dále praví:
Ustavičné vyprávění anekdot je způsob, jak utéci realitě a stát se středem pozornosti.
A ještě varování autora:

Nepřivoďte sobě ani druhým otravu anekdotami!

Šmulik se ve škole dověděl, že Eva byla stvořena z Adamova žebra. Se zájmem učitele poslouchal. O několik dní později učitel vidí, jak Šmulik pláče a drží se za bok.
- Šmuliku, co se ti stalo? ptá se učitel soucitně.
- Rebbe, bolí mě v boku a bojím se, že mi Pánbůh chce dát manželku!

Osobně považuji za nejlepší kapitolu Komunismus (a za největší slabinu knihy, že není delší). Třeba tato mne sestřelila už v Knihovničce Radiožurnálu:
Když chtěl židovský občan Sovětského svazu emigrovat do Izraele, musel požádat o vystěhovalecké vízum a absolvovat pohovor u politického komisaře.
- Nelíbí se vám váš plat?
- Na plat si nemohu stěžovat, soudruhu.
- Je snad příliš těká práce, kterou vykonáváte?
- Nemohu si na svou práci stěžovat, soudruhu.
- Nebo se vám nelíbí váš byt?
- Nemohu si na něj stěžovat, soudruhu.
- Tak proč chcete emigrovat do Izraele?
- Protože tam si mohu stěžovat!


Následující bude ještě věkovitější:
Po Haliči putuje cirkus. Šmulik právě ztratil práci, a tak se jde zeptat, jestli by ho ředitel zaměstnal.
- Chceš si vydělat? ptá se ředitel. - Pošel nám lev. Mohl bys při představení chodit v jeho kůži a hrát ho.
Šmulik je štěstím bez sebe. Večer, když začne představení, zřízenec otevře klec a Šmulik převlečený za lva se horlivě vrhne do arény. Když se rozhlédne, uvidí před sebou stát obrovitého medvěda. Krve by se v něm nedořezal. hrůze, že nadešla jeho poslední hodinka, vyhrkne slova modlitby:
- Šema Jisra’el!
- A medvěd otevře tlamu:
- Adonaj Elohenu, Adonaj echad!

A závěrem něco didaktického využití psů:
Žák se ptá rabína:
- Rebe, jak funguje telegraf?
- To je jednoduché. Představ si hodně dlouhého jezevčíka. Když mu šlápneš na ocas, na druhé straně, kde má hlavu, zaštěká.
- Tak je to tedy! A jak funguje bezdrátový telegraf?
- Stejně, jenom bez toho jezevčíka!

Kromě již zmiňovaných jsou kapitoly Blázni, Smlouvání Mesiáš, V práci dostupné na adrese vydavatele, tj. Portálu. Kniha je ilustrována kresbami v chagallovském stylu, ukázku naleznete spolu s dalšími anekdotami.
A za domácí úkol laskavému čtenáři nechávám Izraelský plán útoku na USA. Neukrad jim ten nápad někdo?

Recenze byla původně napsána pro www.neviditelnypes.cz. Autor souhlasí s jejím zveřejněním.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0