Portál.cz > Portál v médiích > Úvod do současné politologie (recenze O. Novotného)

Úvod do současné politologie (recenze O. Novotného)

Autor: Ondřej Novotný | Datum: 30.10.2002

Na českém knižním trhu se v polovině roku 2002 objevila nová kniha Blanky Říchové s názvem "Úvod do současné politologie" a podtitulem "srovnávací analýza demokratických politických systémů". Již podle názvu můžeme očekávat, že nepůjde o klasický úvod do politologie, její hlavních disciplín a metod. Naopak kniha je zaměřena na konkrétní a důležité téma - politický systém demokratických zemí.

K problematice související s politickým systémem vyšlo v češtině několik velmi odlišných publikací. Ve vztahu k Úvodu připomeňme jen dvě a to Komparaci politických systémů I. - III. vydanou na VŠE v Praze kolektivem autorů, mezi které B. Říchová patří. Druhou knihou pak je Klokočkovo dílo Ústavní systémy evropských zemí. Ostatní knihy se především zabývají jednotlivými jevy, jako jsou např. demokracie a její instituce, nebo volby a strany.

Význam Úvodu spočívá v jeho snaze shrnout dosavadní poznatky o výzkumu politického systému, předložit základní koncepce a s využitím srovnávací analýzy je systematizovat. Autorka sama v předmluvě upozorňuje, že jejím cílem je především poskytnout tento druh informací zájemcům o politickou vědu a seznámit je se stavem politologie, zvláště pak komparativním přístupem, a s výsledky snažení v České republice.
Když se řekne politický systém, tak málokdo okamžitě odpoví, co všechno do něj patří, které jevy a instituce jsou pro něj typické a kde jsou hranice tohoto systému s jeho okolím. Mnohem těžší situace pak nastane, pokud máme odpovědět jak je ten který jev odlišný současně v několika zemích a v určité době. Autorka nám ve své knize nabízí možnost, kde na tyto otázky hledat odpovědi. Úvod je rozdělen na devět kapitol, které jsou věnovány mnoha podstatným tématům. První kapitola nás seznamuje s vývojem politické vědy, hlavními pojmy a přístupy včetně moderní analýzy politiky. Ve druhé je analyzován pojem demokracie a její formy. V následujících kapitolách se setkáváme s tématy: vládní systémy v demokracii; politické strany a stranické systémy; zájmové skupiny; volby a volební systémy; politická komunikace; státní správa a politický proces; vertikální struktura moci: unitární státy a federace.

Způsob zpracování a cíl práce přináší své výhody a nevýhody. Autorka tím, že shrnuje dosavadní poznatky, získává prostor k eliminaci jejich původních nesrovnalostí a poukázání na množství cest, kam se může další výzkum ubírat. Umožňuje tím lepší srozumitelnost problémů. Leckterému studentu politologie tak ulehčila práci při studiu obsažných prací u nás těžko dostupných zahraničních autorů.

Autorka nám ukazuje možnosti využití komparativní metody v politické vědě vzhledem k tomu, že komparace "neznamená spokojit se s obecně přijatým terminologickým označením určitého jevu nebo procesu, ale ověřit, co se daným termínem chápe, co zahrnuje a v jakých souvislostech" (s. 21). Takové využití komparativní metody vytvořilo jednotící prvek pro řadu popisovaných jevů, jako je například vládní systém, politické strany, volby a zájmové skupiny. Právě společná komparace jednoho jevu v několika zemích zároveň je velkým nedostatkem již zmiňovaných Komparací politických systémů. Oproti Komparacím ale neobsahuje Úvod tolik faktografických údajů, což ale není ani jeho cílem. Podobným způsobem byla komparativní metoda použita v Klokočkově práci. Přestože se tato kniha zabývá podobnými tématy, která se snaží teoreticky a prakticky podchytit, má svá omezení ve svém ústavněprávním přístupu se svými historicko - filosofickými limity, která nedokážou pojmout celý problém politického systému, tak jak to zvládá politologický přístup prezentovaný v knize Říchové.

Na druhé straně komparativní metoda ve spojení s původní českou produkcí má i své nedostatky. Jedním z nich je především to, že zamýšlený pokus o shrnutí je omezován tím, o čem se již psalo a těžko se prosazují nová témata. Z tohoto postoje je proto velmi přínosná kapitola "politická komunikace", která se u nás po delší odmlce vrací do knih o politickém systému a to také díky úsilí Blanky Říchové, která se politickou komunikací dlouhodobě zabývá.

Problematickou oblastí ovšem je, že v posledním desetiletí se v České republice diskutuje především o systémech liberálně - demokratických, pod kterými jsou velmi často míněny systémy západoevropské, USA a také postkomunistické státy v přechodu k demokracii (viz. s. 33). Vymezení předmětu pro analýzu se pak děje kombinací prostoru (euroatlantická oblast) a formy (liberální demokracie). Dlouhodobé spojení formy a prostoru není pak přínosné, protože odvádí naši pozornost od reality obdobných systémů ve zbytku světa (JAR, Japonsko, Austrálie...), které mohou fungovat odlišně a pozměnit leckterý klasifikační znak. Jako příklad může sloužit neúspěšný model přímé volby premiéra uplatněný v Izraeli, který rozhodně, byť dočasně, ovlivnil podobu parlamentního systému, což se ale zde nedozvíme. Samozřejmě kniha nemá za cíl popisovat drobné vyjímky, ale teorie a z ní vyplývající klasifikace se neustále vyvíjí. Proto je dobré uvádět dostatečné množství odlišností. Úvod pak na čtenáře působí velmi konformně s předešlými pracemi. Chybí mu byť i minimálně provokativní názory, které jsou nezbytným podnětem pro další bádání a kritickou reflexi.
Ve vztahu k demokracii a srovnávací analýze demokratických politických systémů, jak zní podtitul knihy, je nutné dodat, že totiž nepřesně vyjadřuje skutečný předmět zkoumání. Nutí nás, abychom si pod pojmem demokracie představovali moderní liberální a zastupitelské demokracie, skoro až dahlovské polyarchie, v euroatlantickém prostoru, což je velmi typické nikoliv ale stoprocentní soudobé pojetí.

Práce Úvod do současné politologie má svou vlastní strukturu, sloužící jako rámec pro popis politického systému. Víme ale, že na dnešní úrovni poznání je rozbor fungování politického systému vždy vystaven riziku nedokonalého popisu všech jevů, které s politickým systémem souvisí. Teprve dlouhodobý výzkum umožňuje, abychom do politického systému zařadili vše, co tam skutečně patří a vyhnuli se nepodstatným jevům. Při pohledu na dnešní publikace, které se obdobnými problémy zabývají v ostatních společenskovědních oborech, zejména pak v ekonomii, jsme často svědky zjednodušené interpretace poznatků o politickém systému.

Jako autor recenze bych proto Úvodu vytknul, že postrádá rozbor vlivu ekonomických faktorů na politický systém. Ale právě tato témata, vztah trhu a státu nebo míra nezávislosti ekonomických institucí, jsou v dnešní době vůbec nejdiskutovanějšími problémy liberálně demokratických systémů. V České republice si stačí vzpomenout na diskusi okolo nezávislosti České národní banky nebo Fondu národního majetku. Rozhodnutí zde učiněná mají rozsáhlé dopady na politický systém a život lidí. Odtud pak pramení snaha o jejich politické ovládnutí. Není ale vinou autorky, že se v české politologii o těchto problémech příliš nemluví.

Obdobným nedostatkem může být poměrně malý prostor věnovaný v knize státní správě. Navíc zde pravděpodobně došlo k nepřesnému použití pojmu "státní správa", který je jednou ze dvou větví "veřejné správy". Druhou větví je pak "samospráva", v textu neuvedená (s 179 - 186). Autorka je terminologicky nerozlišuje, ale funkčně ano (s.179). Přestože Blanka Říchová obohatila knihu o problém administrativy a upozorňuje na význam, jaký má pro politický systém, tak jde jen o stručný přehled, který nekoresponduje s prostorem daným jiným problémům v knize.

Na závěr recenze je nutno konstatovat, že Blanka Říchová připravila pro čtenáře knihu, která mu uceleně přibližuje problematiku, o které se v České republice dozvídal jen z dílčích prací. Nespornou výhodou knihy je její srozumitelný jazyk, množství obrázků, tabulek a ilustrativních boxů s názornými příklady, které doplňují teorii. Na závěr každé kapitoly nechybí shrnutí, které nabízí to nejpodstatnější k dané kapitole. Právě tyto prvky zvyšují atraktivitu knihy. Jako čtenáři můžeme jen doufat, že se v brzké době objeví další knihy, které budou zpracovány obdobným způsobem, a jejich cílem bude více přiblížit ostatní , zde nepopsané, trendy současné politologie.

Ondřej Novotný, ondrejnovotny@email.cz


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0