Portál.cz > Portál v médiích > Židovsko-arabská moudrost a humor (recenze)

Židovsko-arabská moudrost a humor (recenze)

Autor: Jaromír Kopeček, PhD. | Datum: 18.9.2001

Prapodivné spojení, není-liž pravda? V Izraeli skutečně často nejednoho potrhá, ale nad smíchem v těchto případech jednoznačně vítězí plastická trhavina na zádech vykuka těšícího se na 71 manželek, případně dobře mířená raketa nebo jiné konvenční střelivo.

Drobným posunem časovým i prostorovým se dostaneme, sice ne do časů selanky mezi vyznáními, ale alespoň do „trpěného“ soužití z nutnosti, do Tuniska zhruba první poloviny 20. století a zásadě i mnohem staršího.

André Nahum, lékař a ostřílený reportér a spisovatel (cena ADELF) tuto knihu pojal jakožto poctu své rodné zemi a skrze matku i prostředí ve kterém vyrůstal. Je to sbírka anekdot a přísloví svázaných nejen židovskou menšinou v Tunisku, ale především a hlavně postavou Džohy - moudrého blázna a „bytosti, která nemá v rámci literatury obdoby, hlupáka, u něhož si někteří lidé cení svérázné fantazie,“ čili takového Enšpígla a la Maghreb. Postavy panmediteriánské, známé od Sicílie po Bosnu a pak i dále do hloubi Blízkého východu a Střední Asie - odkud jej ostatně Turci, ještě jako Nasreddina Hodžu, přivezli. A protože v Maghrebu je politická anekdota údajně zrovna tak populární jako u nás, je Džoha, její kmenový aktér, stále živý, a to tak, že jej autor doplňku knihy Bernard Chanfrault považuje dokonce za archetyp arabské anekdoty.
Ale dokud v Tunisku ještě masověji žili Židé, byl i archetypem židovské anekdoty, která je nám přece jen známější. Asi nemusím detailněji představovat tu, jak manžel krásné, leč nevěrné ženy odpovídá známým, kteří ji přišli naprášit, že je lépe mít 20 procent v prosperujícím podniku než 100 v úpadkovém. Tím to však nekončí:
Bohužel všechno na tomto světě má svůj konec a věčný je pouze Bůh. Tato hezká žena znenadání zemřela.
Během pohřbu si manžel nedaleko sebe všiml jednoho svého přítele, kterému se z očí řinuly proudy slz a jenž neskrýval svou hlubokou bolest.
Manžel k němu přistoupil a šeptl mu do ucha:
„Nic si z toho nedělej, můj milý, brzy se znovu ožením a ty se utěšíš.“

Zázračné maso
Jednou Džohu pozval jiný přítel a k jeho radosti mu předložil nádhernou hovězí pečeni, která voněla, až se sliny sbíhaly.
Džoha už se nemohl dočkat, až si na ní pochutná. Podal hostiteli talíř, ten se pokusil maso nařezat na plátky, ale nepodařilo se mu to, protože maso bylo příliš tvrdé.
„Je mi strašně líto, příteli, ale musíme maso dopéct a sníme ho až večer.“
Večer přinesli pečeni na stůl a tentokrát se jen obtížně podařilo ukrojit tři kousky, z nichž jeden dostal host.
Džoha se snažil, jak mohl, ale maso se nedalo rozkrájet ani rozžvýkat.
Vzal tedy svůj plátek pečeně, položil ho na židli a se sepjatýma rukama před židli poklekl, jako by se chtěl modlit.
„Co to děláš?“ zeptal se znepokojený hostitel.
„Modlím se a klaním tomuto zázračnému masu, které asi pochází z nějakého proroka nebo světce. Takové maso, které dvakrát prošlo ohněm a neutrpělo nejmenší úhonu, si zaslouží, abychom ho uctivě opěvovali.“

Kromě krátkých anekdotických příběhů jsou v knize zastoupena také přísloví. Mnohdy proto, že jsou to právě věty z notoricky známých Džohových příběhů. Pro evropského čtenáře jsou ideově neprůstřelnější přísloví doplněna komentářem, mnohdy s příslovím v češtině ekvivalentním. Moudrost přísloví je však veskrze internacionální a všestranně použitelná (jak ostatně ví každý, kdo četl Saturnina). Posuďte sami:
Když chceš, psa uhoď, ale před pánem mu lichoť. - Pozor na lidi, kteří před Vámi lichotí Vašemu psovi! (Přísloví zde glosuji já, nikoliv autor knihy.)
Prodej kočku a kup sýr, radí myš pánovi domu. Což je zároveň i nejtrefnější politický komentář pod většinu zpráv.
Tvař se jako blázen a bude se ti dobře žít. -Švejku, nejsi sám!
Co si počne s moudrostí, kdo hledá štěstí v bláznovství.
Město bez Židů je jako svatební smlouva bez svědků.
Bůh dává ořechy tomu, kdo má ostré zuby.
Na brány pekel se buší zlatým klepadlem.
Zloděj každopádně vždycky vyhrává.
Já mu do úst datli, on mi do oka hůl.

Pozorný čtenář vyčte i mnoho reálií jak židovské menšiny, tak arabské většiny. Nepochybnou zárukou faktografické stránky je lektorování knihy L. Kropáčkem, autorem několika zasvěcených knih o islámském světě.

Recenze byla původně napsána pro www.neviditelnypes.cz. Autor souhlasí se zveřejněním.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0