Portál.cz > Portál v médiích > Žijme zdravě do sta let! (recenze M. Těthalové)

Žijme zdravě do sta let! (recenze M. Těthalové)

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 17.3.2003

Zdraví-jak často o něm mluvíme! Svůj zdravotní stav „probíráme“ nejen s lékaři, ale i s kolegy, kamarády a silnější nátury s kýmkoli (tak jsem nedávno vyslechla monolog jisté vedle mne sedící dámy na téma frekvence a kvalita stolice a nutnost klystýru v jejím životě během posledních deseti let; přiznám se, že jsem během tohoto „zajímavého“ sdělení přečetla celý přepravní řád v autobuse). O zdraví mluví i reklamy-jak často slýcháme, že právě tento zázrak zachrání naše zdraví.

Pro některé lidi je zase zdraví bohem-péče o tělo a zdravá strava se jim stanou smyslem života. Jaro Křivohlavý nepatří mezi uctívače zdraví a také s ním neobchoduje. Nabízí nám něco lepšího-pohled psychologa na lidské zdraví a faktory, které ovlivňují „kvalitu“ života. V jeho publikaci Psychologie zdraví se můžeme seznámit se současnými poznatky o našem zdraví.

Zdraví-co to ale vlastně je? Sice si velmi dobře uvědomujeme, kdy nejsme zdraví, máme třeba zvýšenou teplotu a není nám dobře. Ale jak definovat pocit zdraví, když nechceme zůstat u lapidárního výroku „Zdraví je absence nemoci“? Jaro Křivohlavý proto v úvodu knihy vysvětluje základní pojmy, s nimiž pracuje psychologie zdraví, a odůvodňuje existenci tohoto odvětví psychologie. Psychologie zdraví se zabývá dopadem lidského konání na zdraví, poznatky „zdravotních psychologů“ proto mohou pozitivně ovlivnit legislativu (příkladem je např. projednávání zákona o eliminaci negativního vlivu kouření na lidské zdraví) a rozhodně jsou důležité pro všechny, kteří mají péči o zdraví ve své „pracovní náplni“.

Jednou z možností, jak pečovat o své zdraví, je metoda konzumní. Pokud zvolíme tuto cestu ke zlepšení svého zdraví, vydáme asi spoustu peněz za vitamíny a potravinové doplňky. Budeme se spoléhat na to, že péče o zdraví je něco jako údržba auta-potřebuje občas natankovat, čas od času se s ním musí na garanční prohlídku a když přestane fungovat, odvezeme jej do servisu. Podle Křivohlavého podobný přístup k vlastnímu zdraví nezahrnuje osobní iniciativu. Chceme-li být zdraví, musíme pro to něco udělat. Autor nám proto doporučuje konkrétní kroky za zdravím. Upozorňuje, že fyzické zdraví je pevně spjato se zdravím duševním, a proto klade velký důraz na sociální prostředí člověka. Dobré zázemí tvořené lidmi, s nimiž je nám dobře, společně s „antistresovým“ prostředím, jsou možná víc než vitamíny. Zajímavé jsou zejména poznatky z psychoneuroimunologie-autor vysvětluje, že stres a psychická nepohoda negativně ovlivňují stav naší imunity. Přitom vzápětí svá tvrzení týkající se psychické nepohody a stresu vyvrací-zjistil totiž, že lidé, kteří jsou „pozitivně naladěni“ a z ničeho si nedělají hlavu, jsou proti takovým negativním změnám imunní. Pokud se ubráníme negativnímu pohledu na svět a pokusíme se i v beznaději objevit naději, tak se možná ubráníme imunitnímu deficitu vyvolávanému stresem. Abychom si uchovali zdraví i do té stovky let, tak nám smích a dobrá nálada nestačí. Musíme se snažit, abychom si zachovali funkční mysl. Autor zdůrazňuje význam mentálního tréninku (propracovanou metodu najdeme např. ve skvělém titulu Nedovolte mozku stárnout).

Autor pochopitelně nezapomněl ani na zdraví těla. Vypočítává řadu negativních faktorů, které našemu tělu škodí. Kouření, pití alkoholu nebo přejídání-všichni víme, že nám škodí, přesto se řada z nás neubrání a podlehne svodům. Křivohlavý uvádí výsledky lékařských výzkumů zkoumajících např. vliv kouření na náš organismus. Pochopitelně nechce čtenáře pouze postrašit před cigaretami nebo alkoholem či přemírou jídla, a tak v knize najdeme i základní pokyny pro léčbu těchto „neduhů“. Tato doporučení jsou bohužel dost stručná, nicméně za každou kapitolou najdeme seznam další literatury, která o problému pojednává ve větším rozsahu. Našemu zdraví však bohužel škodí i jiné věci než jen třeba kouření; řada lidí ztratí zdraví a někdy i život v důsledku nehody nebo úrazu. Některé z těchto nešťastných událostí mohla zabránit preventivní opatření, jakými je třeba používání bezpečnostních pásů nebo cyklistických helem.

Zdraví je jistě velkou hodnotou. Škoda jen, že řadu témat autor pouze „nakousl“, a tak čtenář, který by se o určitém problému chtěl dozvědět více, musí sáhnout po doplňující literatuře. Přesto je Psychologie zdraví velkým přínosem pro všechny, kteří mají na starost náš zdravotní stav. Sám autor knihu doporučuje např. lékařům nebo psychologům, já bych cílovou skupinu doplnila o naše legislativce, kteří by pak snad pochopili, jaký význam má povinné používání cyklistických přileb nebo zákaz kouření ve veřejných prostorách.

Mgr. Marie Těthalová


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0