Portál.cz > Úvodní stránka Výzkumné otázky

Výzkumné otázky

Výzkumné otázky patří mezi hlavní body při plánování výzkumu. Jak již z názvu vyplývá, jsou formulovány v tázací větě, aby na konci výzkumného šetření bylo možné na ně odpovědět. Na první pohled se může zdát, že jde o jednoduchou záležitost, avšak nevhodně položená výzkumná otázka může přinést řadu nepříjemností. Proto je třeba věnovat formulování otázek náležitou pozornost.
Je důležité rozlišovat mezi výzkumnými otázkami, tedy těmi, na které hledáme v rámci výzkumu odpověď, a otázkami praktického rázu, tedy těmi, které jsou aktuálně kladeny k všeobecné diskusi.
Uveďme si několik bodů, kterých bychom se při správném kladení výzkumných otázek v empirickém výzkumu měli držet. Klaďme takové otázky, které jsou:

  • přiměřené naší práci (bakalářská, diplomová apod.),
  • na které nelze odpovědět pouze „ano“, či „ne“,
  • na něž lze odpovědět více způsoby, ?které obsahují vztah mezi dvěma koncepty,
  • k nimž můžeme, v rámci teoretické přípravy, získat dostatečné množství relevantních informací.

Pro výzkumné otázky v kvalitativním výzkumu stanovili Švaříček, Šeďová a kol. (2007) následující požadavky. Otázky by měly:

  • být dostatečně široké,
  • pracovat s obecnějšími koncepty,
  • vyhnout se tomu, aby se ptaly na četnost jevů nebo sílu vztahů mezi proměnnými,
  • typicky detailně zkoumat povahu jevu, a to nejčastěji z perspektivy aktérů,
  • vyhýbat se a priori přijatým předpokladům.

Creswell (2009) k tomu ještě doplňuje následující:

  • začněte výzkumnou otázku slovy „co“ a „jak“,
  • ptejte se na jednu až dvě hlavní otázky, které budou doplněny maximálně pěti podotázkami,
  • používejte „výzkumná slovesa“, která vyjadřují nově vznikající design:
  • „objevit“ (např. v zakotvené teorii),
  • „snažit se porozumět“ (např. v etnografii),
  • „prozkoumat“ a „zpracovat“ (např. v případové studii),
  • „popsat zkušenost“ (např. ve fenomenologickém rozhovoru),
  • „vylíčit příběh“ (např. v narativním výzkumu).

Již jsme se zmínili, že kladení výzkumných otázek není jednoduché. Jako zajímavá ukázka se jeví tabulka 3.1, kde autoři Clough a Nutbrownová ukazují vývoj výzkumné otázky.

Tab. 3.1: Vývoj výzkumné otázky (Clough a Nutbrown, 2008)

Číslo Nástin výzkumné otázky Znění otázky Komentáře
1 Kde je chyba při pokusech o inkluzi v Crowsfootské škole? Příliš široká Tato otázka nejprve vyžaduje zodpovězení konkrétnějších otázek.
2 Kteří učitelé mohou úspěšně zapojit do výuky žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? Příliš ožehavá Jmenování úspěšných učitelů není žádoucím výstupem. Ale jejich postoje a praktické činnosti mohou být užitečné.
3 Funguje politika inkluzivního vzdělávání v Crowsfootské škole? Příliš široká Tato otázka nejprve vyžaduje zodpovězení konkrétnějších otázek.
4 Proč jsou někteří učitelé proti inkluzivnímu vzdělávání? Příliš široká (a pravděpodobně příliš ožehavá) Tato otázka naznačuje, že zde může být potřeba zjistit postoje učitelů.
5 Co je možné udělat pro implementaci inkluzivního vzdělávání v Crowsfootské škole? Příliš široká Tato otázka ukazuje na potřebu identifikovat možné strategie rozvoje školy.
6 Jaké postoje učitelů zamezují inkluzivnímu vzdělávání? Správná? Tato otázka by mohla být vyjádřena přesněji.
7 Jak učitelé úspěšně zapojují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do výuky? Správná Tato otázka pomůže identifi kovat úspěšné kroky vedoucí k inkluzi.

 

Co říci závěrem? Správně naplánovat výzkumný postup a dobře stanovit výzkumné otázky není jednoduchou záležitostí. Asinejlépe shrnují celý proces Robsonova slova (in Hendl, 2005, s. 147), který říká: „Dobrý výzkum se vyznačuje vysokou kompatibilitou účelu výzkumu, teorie, výzkumných otázek, metod, výběrových strategií a postupů pro zajištění validity výsledků.“

Hendl (2005) dále uvádí, že bychom si měli všímat těchto situací:

  • jestliže výzkumné otázky, k nimž získáme odpovědi, nemají přímo vztah k účelu studie, pak se pravděpodobně musí změnit výzkumné otázky,
  • jestliže výzkumné otázky nejsou propojeny s teorií, pak není jisté, že odpovědi budou mít nějakou hodnotu. Pak je zapotřebí navrhnout jinou teorii nebo upravit výzkumné otázky,
  • jestliže metody a výběrové strategie nepovedou k zodpovězení výzkumných otázek, budeme sbírat nová data, rozšíříme výběr nebo upravíme výzkumné otázky.

Více se o tématu dozvíte v knize Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství

Zpět na seznam témat