Portál.cz > Aktuality > ČERVENÁ KNIHA – EXKLUZIVNÍ DÁREK NEJEN PRO ZNALCE

ČERVENÁ KNIHA – EXKLUZIVNÍ DÁREK NEJEN PRO ZNALCE

Autor: Petr Ráček | Datum: 12.12.2011

Červená kniha Carla G. Junga – jedinečný dárek trvalé hodnoty. Klíč k Jungovu dílu, inspirace k poznávání vlastního nitra i sběratelský kousek. Unikátní kniha slavného psychoanalytika, která ležela 90 let v trezoru. Osobní Jungova výpověď, kterou psal 16 let. Velkoformátová publikace s faksimile Jungova rukopisu a dvěma stovkami jeho vlastních celostránkových kreseb, v exkluzivním balení. Se zasvěceným komentářem britského historika Sonu Shamdasaniho, který knihu „znovuobjevil“.

Červenou knihu koupíte v e-shopu Portálu (zde se slevou 10 %): http://obchod.portal.cz/produkt/cervena-kniha/
Veškeré informace o Jungově Červené knize a jejím českém vydání, fotogalerii, videa, recenze a doprovodné informace najdete na webu www.cervenakniha.cz.

Švýcarský psychoanalytik Carl Gustav Jung začal na knize pracovat v roce 1913 a pokračoval dalších 16 let. V té době procházel osobní krizí, prožíval apokalyptické vize, slyšel hlasy, obával se dokonce psychické nemoci. Rozhodl se s těmito stavy bojovat tak, že se jim oddával v aktivní imaginaci a ztvárňoval je jak písmem, tak malbami. Tato cesta do jeho nitra mu pomohla odhalit nové postupy v psychoanalytické praxi. Tady mají původ jeho zásadní teorie o archetypech a kolektivním nevědomí.

Vznikl mohutný rukopis vázaný v červené kůži, který Jung původně pojmenoval Liber Novus, Nová kniha. Obsahuje popis jeho putování mystickou krajinou, boj s příšerami, setkání s bohem i ďáblem a mnohé další situace, jejichž překonání vedlo k jedinému – záchraně vlastní duše. Text, německý i latinský, ztvárněný kaligrafickým písmem, doprovází 200 obrazů vyvedených v sytých barvách a připomínajících styl J. Váchala nebo F. Kupky. Sám Jung o knize řekl: „Povrchnímu pozorovateli to bude připadat jako šílenství. A taky by se jím stalo, kdybych nebyl schopen vstřebat tu obrovskou sílu původních zkušeností… Vždycky jsem věděl, že tyto zkušenosti obsahují cosi vzácného, a pochopil jsem, že není nic lepšího než je zaznamenat do vzácné knihy a namalovat představy, které vyjdou najevo skrze jejich znovuprožití, nejlépe, jak dovedu.“

Jung knihu nikdy nevydal z obav o svoji vědeckou reputaci. Po jeho smrti byla uložena do trezoru švýcarské Union banky, kde ležela do roku 2000. Až tehdy se podařilo britskému historikovi lékařství profesoru Sonu Shamdasanimu domluvit se s dědici na jejím vydání. Přeložil ji do angličtiny, doprovodil komentářem a pod jeho dohledem byla za přísných podmínek zdigitalizována a připravena pro tisk. Svoji premiéru měla v USA v říjnu 2009.

Jen rok poté, v říjnu 2010 se Červená kniha dostala i k českým čtenářům. Po angličtině a němčině se čeština stala třetím jazykem, do něhož byla publikace přeložena. Nakladatelství Portál připravilo její vydání ve stejné podobě jako zahraniční verze – první část obsahuje faksimile Jungova textu včetně ilustrací, druhá část je jeho českým překladem a nechybí ani odborný komentář. První vydání knihy bylo rozebráno během dvou měsíců.

Vydání Červené knihy C. G. Junga bylo dlouho očekáváno jak psychologickou obcí, tak širokou veřejností. Po odborné stránce je klíčem k celému Jungovu dílu i učení. Sonu Shamdasani tvrdí: (Kniha) „poskytuje…obraz toho, jak Jung sloučil své fantazie s vědeckým bádáním a pokusil se formovat psychologii jako vědu… Jen na tomto základě mohou životopisci začít psát Jungovu biografii.“ Obsahově však osloví každého, kdo má odvahu pustit se na cestu poznání vlastního nitra, nebo se chce dozvědět hodně nového o lidské mysli. Pro své grafické zpracování je publikace cenným sběratelským kouskem.

Ukázka:
Znovunalezení duše

Když jsem měl v říjnu roku 1913 vidění potopy, událo se to v době, která byla významný pro mne jako pro člověka. Ve čtyřicátém roce svého života jsem tehdy dosáhl všeho, co jsem si kdy přál. Dosáhl jsem slávy, moci, bohatství, věděni a veškerého lidského štěstí. Tehdy vyhasla má žádostivost rozmnožovat tyto statky. Žádostivost ve mně ustoupila a popadl mne děs. Zmocnilo se mne vidění potopy. A cítil jsem ducha hlubiny, ale nerozuměl jsem mu. On mne však tísnil nesnesitelnou vnitřní touhou, a já jsem promluvil:

„Duše má, kde jsi? Slyšíš mne? Mluvím, volám tě – jsi tu? Já jsem se vrátil, jsem zase tady – setřásl jsem ze svých nohou prach všech zemí a přišel jsem za tebou. Jsem u tebe. Po dlouhých letech dlouhého putování jsem přišel zase k tobě. Mám ti vyprávět, co všechno jsem viděl, prožil a vpil do sebe? Nebo nechceš slyšet nic o všem tom hluku a rozruchu světa? Ale jedno musíš vědět: Jednu věc jsem se naučil, že totiž musíme žít tento život. Tento život je cesta, ta dávno již hledaná cesta k tomu, co je neuchopitelné a co nazýváme božským. Není jiné cesty. Všechny ostatní cesty jsou scestí. Já jsem našel tu pravou cestu. Zavedla mne k tobě, k mé duši. Vracím se, vyžíhán a očištěn. Znáš mne ještě? Odloučení trvalo tak dlouho! Všechno se tak změnilo. A jak že jsem tě nalezl? Podivná byla moje cesta! Jakými slovy ti vylíčit, po jak spletitých stezkách mne k tobě vedla dobrá hvězda? Podej mi ruku, má skoro zapomenutá duše. Jaká hřejivá radost, zase se s tebou vidět, ty dávno popřená duše. Život mne k tobě znovu přivedl. Budeme děkovat životu, že jsem žil, za všechny krásné a za všechny truchlivé hodiny, za každou radost a za každou bolest. Duše má, s tebou ať má cesta pokračuje. S tebou chci putovat a stoupat ke své osamělosti.“


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 3, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0