5000
Kompletní ročník časopisu 2016 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Děti a my

5/2012

Světový týden respektu k porodu – kde, kdy, co?

25.4.2012

Světový týden respektu k porodu 2012 se uskuteční od 21. do 27. května. Letos již po sedmé a na téma „Kolik stojí porod?“ Informativní festival o těhotenství, porodu a šestinedělí se zajímavými přednáškami, diskusemi a filmovými projekcemi připravilo již tradičně občanské sdružení Hnutí za aktivní mateřství a proběhne v pražském Kině Perštýn.

Celý článek

Tvářičky vašich dětí

25.4.2012

Rádi fotografujete? Daří se vám pěkné snímky vašich dětí? Ukažte je i ostatním rodičům! Několik povedených fotografií každý měsíc otiskneme a jednu vylosovanou odměníme dárkem.

Celý článek

Pětiletá Michalka je pořád jako miminko

Marie Těthalová, 25.4.2012

Holčička z moravského Holešova má za sebou patnáct hospitalizací a rodiče s ní denně musejí cvičit Vojtovou metodou. Její rodina se naučila s Michalčiným handicapem žít. Michalčina maminka Martina říká, že si společně dokážou vychutnat každý den. Takový přístup k životu je obdivuhodný. Přitom péče o Michalku rozhodně není hračka. Zajímalo mě, jakými zdravotními problémy Michalka trpí. „Základní diagnózou je dětská mozková obrna, dále atrofi e mozku, epilepsie, předčasná puberta, poškození zrakové i sluchové percepce, astma. Michalka má provedenou tracheostomii – do hrtanu má zavedeného ‚slavíka‘ – a potravu přijímá sondou do žaludku. Ve svých pěti letech má za sebou asi patnáct hospitalizací, především kvůli neustále se opakujícím zánětům plic. „Miška je v podstatě na úrovni novorozence. A tak když pláče, neustále odhadujeme, co ji bolí či jaký má problém, což je pro nás velmi stresující. Chtěli bychom, aby se životem neprotrápila a aby si ho v rámci svých notně omezených možností co nejvíc užila,“ říká Martina Macurová. Od kdy Macurovi vědí, že s jejich prvorozenou holčičkou něco „není v pořádku“? „V podstatě od narození. Michalka po narození nedýchala a musela být resuscitována. A již na novorozenecké jednotce intenzivní péče měla třesy končetin a patologický EEG záznam. Jelikož těhotenství probíhalo normálně, předpokládali jsme, že si z porodnice přivezeme zdravé děťátko, ale nestalo se tak.“ Michalka je od prvních dní svého života krmena pomocí sondy zavedené do žaludku. „Jelikož nás z porodnice propustili těsně před víkendem a na cestu přibalili pouze dvě vyživovací sondičky, bylo potřeba je někde vyběhat. A tak jsme se poprvé setkali s realitou zdravotních pojišťoven. Samozřejmě jsme napoprvé nepochodili, a tak jsme si první krabici koupili pěkně sami.“ Martina Macurová komentuje i přístup lékařů, který ji hned na začátku hodně překvapil. „Nejdůležitější doktor je pro naši Mišku neurolog. Nejprve jsme chodili do neurologické ordinace ve Zlíně, ale když se paní doktorka vyjádřila, že na další návštěvu máme přijít bez Michalky, tak jsme ji s díky opustili. Od té doby jezdíme do Nového Města na Moravě. Je to sice daleko, ale pan doktor je bezvadný. Od prvních dní brala Michalka léky na epilepsii a první lékařka nás o svých kvalitách nepřesvědčila, tak jsme si přes známé domluvili pobyt na neurologickém oddělení v Brně. Z odborného hlediska jsem žádné výhrady neměla, ale komunikace zdravotního personálu (včetně lékařů) byla na úrovni bandy puberťáků.“ Docela smutné konstatování. Řekla bych, že rodiče, kteří se vyrovnávají s tím, že jejich dítě nikdy nebude v pořádku, by si zasloužili profesionální a zároveň lidský přístup, ostatně stejně jako všichni ostatní pacienti. Ale zdá se, že o tom si budeme ještě chvíli muset nechat jenom zdát. „Postupem času jsme si našli takové lékaře, kteří jsou k nám upřímní, a co je důležité, berou nás jako sobě rovné,“ dodává Michalčina maminka. „Nedávají nám najevo, že vystudovali medicínu a mají tedy vždycky pravdu, a jsou schopni s námi o problémech diskutovat a přijímat naše poznatky o Michalčině zdravotním stavu. Řekla bych, že záleží na každém člověku, jak přistupuje k sobě a ostatním, na jeho morálních zásadách… A my jsme takové lékaře prostě našli,“ usmívá se Martina Macurová.

Celý článek

Co mají maminky rády...

Veronika Kirchnerová, Radka Rubešová, 25.4.2012

„Když se něco nepovede, i když zlobím malinko, máš mě ráda a já Tebe, moje zlatá maminko,” pěly sborem děti v naší mateřské školce a odzbrojily prostotou vyznání nejednu z nás zlatých maminek...

Celý článek

Dobrý sluha

25.4.2012

fejeton Petra Vacka

Celý článek

Přirozená špína, půl zdraví

Jana Potužníková, 25.4.2012

S pediatričkou MUDr. Jitkou Bělorovou o úskalích sterilních domácností (http://mudrbelorova.euweb.cz)

Celý článek

pošta

25.4.2012

Pište nám!

Celý článek

Jste si jistí, že máte všechny své děti stejně rádi?

25.4.2012

Jestli mám pocit, že své děti miluju stejně? To je vážně obtížná otázka. Mám dvě děti rozdílného věku a pohlaví a můj vztah k nim – a určitě i jejich vztah ke mně – prochází vývojem a různými zvraty. První dítě, dcerku, jsem hodně opečovávala. Byla jsem s ní celé dny sama doma a ona navíc vyžadovala spoustu pozornosti. Jako miminko nedokázala sama usnout, pořád plakala, nebo spíš křičela, a jet s ní autobusem nebo zajít k někomu na návštěvu byl horor. Nedokázala si sama hrát, ani jako větší dítě, pořád vyžadovala, abych byla s ní. Navíc byla hodně úzkostná a spousty věcí se prostě bála, třeba i sjet na skluzavce, a to i ve věku, kdy to ostatní děti zvládaly bravurně. Druhorozený syn přišel do úplně jiné situace. Jako miminko byl hodně nemocný a já se o něj musela intenzivně starat. Zároveň jsem se snažila, co to šlo, abych nepřipravila starší čtyřletou dcerku o pozornost, a to někdy až za hranice vyčerpání. Tehdy jsem musela začít dcerku daleko víc „umravňovat“, protože už nezbyla kapacita na neustálé vysvětlování a chlácholení. Přiznám se, že v té době jsem na ni opravdu mívala vztek. Teď už trochu odrostli. Každý jsou úplně jiný. Dcerka to má objektivně daleko obtížnější. Ať chci, nebo ne, je přece jen ta „větší“, ale na druhou stranu se dobře učí ve škole a jdou jí i jiné věci mimo školu, takže jsem na ni hrdá. Syn je nebojácnější, sebejistější a svým způsobem dokáže být okouzlující. Když zlobí on, přiznávám, že se na něj zlobím s větší dávkou pochopení. Takže celkově můžu říct, že své děti miluju stejně silně, ale každé trochu jinak, a doufám, že i ony to tak vnímají.

Celý článek

Porod bolet nemusí

Eva Labusová, 25.4.2012

Lucie Suchá Groverová je matkou pěti dětí. Jejich přivádění na svět ji obdarovalo nejen hlubokým sebepoznáním, ale také potřebou podělit se o zkušenosti s potenciálem porodu jako zdrojem osobního růstu s dalšími ženami. Básnířka, publicistka a lektorka seminářů spolu s manželem Radkem nedávno připravila k vydání aktualizovanou verzi své knihy „Aby porod nebolel“.

Celý článek

A je to tady: další dítě v rodině

Xenia Uholyeva, 25.4.2012

Každé dítě má v rodině svou jedinečnou roli, která je zásadně jiná než role jeho sourozenců. Největší zlom nastává pro jedináčka, když do rodiny přijde další dítě. Jak to zvládnout? To, kým se v životě nakonec staneme, jakou budeme mít povahu, utváří souhra mnoha vlivů. Rané zkušenosti z rodiny jsou zásadní součástí naší životní historie, mají zásadní vliv na formování osobnosti. Ukazuje se, že vlastní sourozenci, i když mají podobnou genetickou výbavu, vychovávají je titíž rodiče, bydlí ve stejném bytě nebo domě, často navštěvují stejnou školku a školu, se rodičům přesto zdají až překvapivě odlišní. Tuto zkušenost rodičů potvrzují i odborníci, kteří s dětmi pracují: všímají si charakteristických rysů, které odlišují prvorozené, jedináčky, druhorozené a další děti v pořadí. Jak je to možné? Podle Darwinova principu divergence ne přesto, ale právě proto, že sourozenci obývají společné prostředí, musí hledat a hájit si svůj vlastní životní prostor.

Celý článek

Rodiče obvykle přísahají, že milují všechny své děti stejně.

Kateřina Rodná, 25.4.2012

Je to tak ale doopravdy? Chováme se ke všem dětem stejně? Nebo rozdělujeme pozornost a péči ne úplně tak spravedlivě, jak bychom si sami přáli?

Celý článek

To víš, že vás máme rádi stejně…

25.4.2012

Oblibu dítěte u rodičů ale neovlivňuje jen pořadí, v jakém se dítě narodilo. Děti, kterým rodiče nadržují, bývají ty bezproblémové, přátelské, přizpůsobivé. Další výhodu mají ty, které jsou rodičům v něčem výrazně podobné – ať vzhledem, nebo povahou či talentem. Děti agresivní, náročné nebo jinak „problematické“ jsou naopak znevýhodněné už od začátku. A přitom by právě tyto děti potřebovaly extra dávku rodičovské péče a pozornosti.

Celý článek

Kdy navštívit genetika?

Anna Meszárosová, 25.4.2012

K zubaři nebo na gynekologii chodíme v optimálním případě dvakrát za rok, ale do ordinace genetika se dostaneme třeba jen jednou za život. Jak vyšetření v poradně genetika vypadá? Kdy a proč je důležité?

Celý článek

Jsem pro přirozený porod

Markéta Šichtařová, 25.4.2012

seriál Porodní příběhy

Celý článek

 1 2 3 
6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola