Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Bez prarodičů to není ono
Bez prarodičů to není ono
Autor: Lucie Suchochlebová Ryntová | Datum: 25.1.2012 | Vydání: 2/2012
Prázdniny u babičky s dědou, výlety, společné zážitky? Nebo jen povinná návštěva jednou za čas? Vztahy mezi prarodiči a vnoučaty mohou být různé. Když se povedou, obohacují všechny generace.

Stejně tak prarodič má dnes více možností, jak pojmout svoji roli. Pochopitelně neexistuje žádné „ideální“ nebo „normální“ prarodičovství. Stejně jako u všech životních rolí i zde kolem sebe vnímáme různost a proměnlivost. Někteří prarodiče se na vnoučata těší už dlouho předtím, než jejich děti vůbec o dětech uvažují, jiní naopak nejeví o vnoučata žádný zájem. Někteří prarodiče jsou až příliš aktivní, jiní fungují jen na dálku. V některých případech vnoučata s prarodiči bydlí, a pak má vzájemný kontakt zcela jinou podobu. Někdy prarodiče zastihne vážná nemoc a vše je najednou jinak, jindy se po rozvodech rodičů babičky a dědové dětem vzdalují nebo naopak přibližují. Stále častěji se objevuje i prarodičovství, které není založeno na biologické příbuznosti. Přitom pokaždé se v prarodičovském vlivu na jedno dítě prolínají odlišné zvyklosti a zkušenosti z různých rodin, ještě více lety zakořeněné, než jak je tomu u setkání dvou rodů v nově zformované mladé rodině.
Naše dítě nepatří jen nám, rodičům, a dobré vztahy s prarodiči ho mohou v jeho životě významně obohatit. Většina dnešních prarodičů se shoduje, že čas strávený s vnoučaty pro ně neznamená jen příležitost k předávání dovedností, zkušeností a vědomí rodu. Není to jen genetická investice do budoucna. Je to také šance pro ně samotné, jak se mnohému od dětí naučit, šance opět si hrát a sledovat znovu ten úžasný vývoj člověka. Kdykoli se narodí dítě, zrodí se i prarodič. Jak s touto situací nakládat?
Mluvit o svých představách
Před narozením dítěte nebo brzy po něm mluvte se svými rodiči o tom, jak si kontakty širší rodiny představujete. Očekáváte pravidelné nebo občasné hlídání? Nebo spíše jen vzájemné návštěvy? A ptejte se, jak to vidí oni. Možná plánují ještě pracovat, cestovat a studovat nebo si naopak přejí trávit s vnoučaty více času.
Vychovávat společně
Jak děti rostou, mluvte se svými rodiči o svých postojích k výchově – co dětem dovolovat, jaké dárky jsou vhodné, co dávat k jídlu, kdy večer spát…, ale buďte zároveň benevolentní. To pravé kouzlo času s babičkou a dědou bývá i v tom, že všechno je trochu „jinak“. Počítejte s tím, že vše se vyvíjí a může měnit. Své představy, plány a postoje byste měli být schopni upravovat jednak v rámci svého vývoje, pak i vzhledem k dozrávání a dospívání svých dětí, ale také s ohledem na stárnutí a změny životních okolností prarodičů.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Děti a my č. 2/2012 nebo v On-line archivu.
![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)

