5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Jsem tady. A rychle se vše naučím!

Jsem tady. A rychle se vše naučím!

Autor: Kateřina Lipinská | Datum: 22.4.2009 | Vydání: 5/2009

Motorický vývoj v prvních třech letech života v kostce

Po narození bezmocný uzlík. Po roce človíček, který prošmejdí byt a za minutku nehlídání dokáže způsobit hotovou katastrofu. Ve dvou letech už neohroženě objevuje svět. Třetí rok ho uchvátí tužka a naučí se samo jíst a obléct se.

Během prvních tří let se vaše dítě naučí bravurně zvládnout všechny nutné motorické dovednosti. Přečtěte si, jak si při tom bude počínat.

První půlrok: poznávání těla i okolí

Aby se dítě naučilo používat své tělo, musí jej nejprve poznat. Novorozené miminko neví, že má ručičky a nožky, není si vědomo hranic vlastního těla a nedokáže jej ovládat. Slabé svaly nedokážou udržet těžkou a nepoměrně velkou hlavičku. Najít hranice svého těla a ovládat hlavičku, to jsou první úkoly malého kojence. Otočit se za zvukem nebo zaostřit na objekt svého zájmu není tak jednoduché. Zhruba kolem dvou měsíců věku kojenec dokáže pozorovat pohybující se předmět, ale pouze za podmínky, že nepřechází ze zorného pole jednoho oka do druhého. Ve stejné době dokáže již také zvednout a udržet hlavičku, rozšiřují se tedy jeho možnosti poznávání světa.

Přibližně o dva až tři měsíce později dokáže kojenec ovládat své ručky natolik, že zvládne uchopit předmět a strčit si jej do úst. K tomu je zapotřebí koordinace ručky a úst. Uchopování předchází u většiny dětí zajímavé období, kdy miminko objevuje existenci svých ručiček. Zvedá si je k obličeji, kroutí jimi a prohlíží si je. Poté začne zkoušet první úchopy. Nelekejte se, pokud máte pocit, že se vaše miminko chová stereotypně a všechny úkony mnohokrát opakuje. Dělá to proto, že mu tato činnost přináší potěšení sama o sobě. Navíc se tím cvičí a zdokonaluje.

Druhý půlrok: expanze do prostoru

Ve druhém půlroce života se kojenci otevřou nové možnosti. Z bříška na záda a naopak se již kulí bez problémů a některá vynalézavější miminka zjistí, že „válením sudů“ se mohou i přemisťovat. Sice náročně a zdlouhavě, ale mohou. Brzy začíná být schopno sedět, čímž se mu okolí představuje ve zcela jiné perspektivě. Začátky pohybu po prostoru jsou nenápadné. Miminko se nejprve točí do stran kolem své osy. Přitom objevuje, že své tělíčko může posunout i vzad a posléze vpřed.

Má-li kojenec možnost pobývat na bříšku na hladkém podkladě (parkety, plovoucí podlaha), zpravidla zjistí, že se může plazit. Tento objev udělá zhruba okolo osmého měsíce, ale některé šikulky i mnohem dříve. Zpočátku jen tahá ručkama tělíčko za sebou, později přidá i akci nožiček.

Pokud podklad neklouže, miminko musí najít jiný způsob pohybu – lezení. Začne tím, že se naučí podsunout kolínka pod tělo a odtud je už jen krůček k lezení. A tím končí mateřská bezstarostnost, protože i lezoucí děti jsou neuvěřitelně rychlé.

Zhruba od desátého měsíce se kojenci zkoušejí postavit a s oporou se jim to postupně daří. Přibližně měsíc trvá, než se dopracují od stání s oporou k prvním krůčkům, samozřejmě také s oporou. Často děti, které brzy lezly a plazily se, začínají chodit později. Nemají totiž takovou potřebu učit se nový způsob pohybu, když si všude doběhnou po čtyřech. Naopak děti, které téměř nelezly, začínají často chodit brzy. První krůčky ale většinou můžete očekávat okolo dosažení jednoho roku věku.

Druhý rok: netušené možnosti

Ve druhém roce života již doma nemáme kojence, ale batole. Přestože mnohé maminky ještě kojí, pro dítě v tomto věku je středem zájmu batolení se po prostoru a objevování (zatímco v prvním roce života bylo zdrojem spokojenosti především kojení a ochutnávání předmětů). Batole se stává sebejisté v samostatném pohybu a objevování světa nic nebrání. Tím se zároveň zlepšují jeho pohybové schopnosti. Učí se chodit po nerovném terénu, nepotřebuje již naši ruku a začíná se pokoušet o běhání. Dokáže si bez problémů poradit i se slézáním a vylézáním schodů. Což ovšem neznamená, že nemůže spadnout!

Stále víc se pokouší lézt na vyvýšené předměty, jako je postel nebo lavička. Toto je nejrizikovější období pro úrazy, batole totiž naprosto nemá odhad, co dokáže, ale je naprosto nezastavitelné. Mějte tedy oči všude. Je nesmírně aktivní, neposedné a vše si musí vyzkoušet. Cokoli dělá maminka, musí nutně dělat i potomek. Díky tomu se zlepšuje i jemná motorika, tedy koordinace rukou. Batole po jednom roku věku již zvládne obracet stránky knihy nebo postavit z kostek věž. Je také nejvyšší čas seznámit ho s pískovištěm. Pozor ale na ochutnávání, úplné opuštění tohoto miminkovského zvyku nějaký měsíc trvá.

Druhý rok života je charakteristický naučením se ještě jedné důležité motorické dovednosti. Dítko začíná být schopné ovládat své svěrače. Přestože jsou jedinci, kteří prý „byli v roce bez plen“, většina dětí k „výuce“ této dovednosti dospívá až po dovršení jednoho roku života. Je tedy zbytečné vysazovat dítě na nočník výrazně dříve.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 5/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola