Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Když čáp nechce přiletět

Když čáp nechce přiletět

Autor: Gabriela Bachárová | Datum: 19.2.2010 | Vydání: 3/2010

Problém s plodností má dnes 10 až 15 procent českých párů. A jejich počet stále narůstá. V minulosti to tak rozhodně nebylo. „Až do počátku osmdesátých let dvacátého století se reprodukce účastnilo kolem 94 procent žen. Zbývajících šest procent představovaly ženy s vrozenou, biologicky podmíněnou neplodností (nevyvinutí dělohy, dysfunkce vaječníků atd.). U mužů byla příčinou neplodnosti prakticky výhradně impotence, nikoliv dysfunkce spermií, jak je tomu často dnes,“ popisuje MUDr. Helena Máslová, gynekoložka a zakladatelka pražského Centra psychosomatické péče.

„Druhá polovina dvacátého století přinesla nejprve vlnu potratovosti. V důsledku popotratových komplikací (například srůsty vejcovodů) narostl počet neplodných žen. Pak následoval příchod hormonální antikoncepce a s ní i takzvaná funkční neplodnost. Nejedná se tedy o poruchu, kterou lze operativně odstranit, ale o naru-šení jemné hormonální a psychogenní koordinace na takzvané gonadotropní ose,“ vysvětluje odbornice. Gonadotropiny jsou hormony, které řídí činnost pohlavních žláz, tvorbu pohlavních hormonů a vyzrávání pohlavních buněk.

Co je na vině?

Současné problémy s neplodností mají však i další příčiny.

1. Znečištěné životní prostředí

Za zásadní se považuje nárůst mužské neplodnosti, který byl dříve zanedbatelný. Dnes ale tvoří polovinu všech případů. Jednou z příčin je znečištěné životní prostředí. Některé chemikálie se v lidském organismu chovají jako hormonálně aktivní látky a narušují plodnost. Mnoho škodlivin, například pesticidy, má takzvaný estrogenický efekt (estrogen je ženský pohlavní hormon), který způsobuje, že už mužská embrya se „poženšťují“, a narozeným chlapcům (a posléze mužům) se snižuje tvorba a vývoj spermií.

Vědci přišli nedávno se zjištěním, že chemické látky obsažené v jednorázových plenkách, mají také velmi negativní vliv na mužskou plodnost. Lepší variantou jsou proto látkové, nebo ekologické jednorázové plenky.

2. Nedostatek pohybu

„Za posledních dvacet let došlo k obrovské změně životního stylu, která zejména pro mužskou část populace přinesla úbytek fyzické práce, a s tím spojenou menší produkci mužského pohlavního hormonu testosteronu,“ říká MUDr. Máslová.

Nepříznivý vliv na kvalitu spermiogramu má i dětská obezita. „Poměrně nová je v této souvislosti informace, že tuk je hormonálně aktivní tkáň. Nejeden pediatr si všiml vyššího počtu chlapců s gynekomastií (zduření prsní žlázy),“ upozornila gynekoložka.

3. Moderní životní styl

„Plodnost je výsledkem velmi jemné koordinace prakticky celého organismu a patří mezi instinktivní chování, kde velkou roli hraje paleokortex, neboli stará, pudová část lidského mozku. Mladší část lidského mozku, neokortex, se všemi našimi pocity, civilizačními úzkostmi, strachem, zodpovědností, daňovými přiznáními a hypotékami, může zcela přehlušit naše staré pudové chování. Například mozek kočky ví přesně, jak má zvíře počít, porodit i odkojit. Mozek dnešní ženy s vysokoškolským vzděláním, který denně zpracovává obrovské množství informací, může být v této věci bezradný,“ přichází s překvapující informací doktorka Máslová.

Pokud lékaři nemohou ani po podrobných vyšetřeních odhalit příčinu neplodnosti a ženě se stále nedaří otěhotnět, je dobré zamyslet se nad tím, zda nemůže být příčinou nadměrné pracovní nasazení a neustálé povinnosti.

Moderní životní styl ovlivňuje i mužskou plodnost. Nebezpečné je elektromagnetické záření z notebooků a mobilních telefonů.

4. Odsouvání mateřství do vyššího věku

Věk, kdy ženy porodí svoje první dítě, se blíží ke třicítce. Ještě v roce 1990 se ženy stávaly matkami prvního dítěte v 21 letech. A vývoj do budoucna? Na západ od nás ženy odkládají své první těhotenství až ke čtyřicítce, a dá se očekávat, že tento trend se zpožděním dorazí i k nám.

Vyšší věk zhoršuje šance na početí, plodnost výrazně klesá po 35. roku. Na vrcholu plodnosti je přitom žena mnohem dříve, kolem 20. - 25. roku. Osmi až devíti párům ve věku kolem dvaceti let se podaří počít dítě do roka.

To samé ale může čekat jen jedna žena z deseti ve věku nad 45 let. S věkem se totiž zmenšuje počet ovulací v roce.

Věk po třicítce samozřejmě nemusí nic znamenat a početí i porod mohou proběhnout bez potíží. Ženy se ale nicméně musejí připravit na vyšší riziko spontánních potratů, vzniku preeklampsie (vysoký tlak v těhotenství, neléčený může vést k poškození jater a ledvin a k zastavení růstu dítěte) nebo těhotenské cukrovky. Děti starších maminek mají častěji vrozené vývojové vady, nejobávanější je Downův syndrom.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 3/2010
nebo v On-line archivu.

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0