5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Máma nesmí domů... Když rodinu rozdělí trest

Máma nesmí domů... Když rodinu rozdělí trest

Autor: Hana Kušnírová | Datum: 22.2.2012 | Vydání: 3/2012

V naší společnosti byla dříve odsouzená žena spíše výjimkou, statistické údaje uváděly, že většinou páchají trestnou činnost muži. V posledních letech však odsouzených žen přibývá a tím se otevírá otázka, kdo se odsouzením ženy, která má doma malé děti, nejvíce trestá?

Máma nesmí domů... Když rodinu rozdělí trest

Asi není těžké odpovědět. Pokud se jedná o ženu, která je sice pachatelkou trestné činnosti, ale vedle toho umí být dobrou matkou, pak jejím odchodem do výkonu trestu odnětí svobody trpí nejvíce děti. Skutečně ne každá pachatelka trestné činnosti je i špatná máma. Někdy se jedná o zoufalé ženy, které v zoufalé situaci volí trestnou činnost jako východisko z jinak bezvýchodné situace. Svobodné matky s dětmi to měly vždy těžké, také manželky mužů závislých na alkoholu, automatech či drogách. Málokdo si umí představit, jak hrozivými situacemi některé z nyní odsouzených žen musely projít. Některé z odsouzených žen, se kterými jsem se setkala, kradly skutečně jen potraviny, protože neměly co dát jíst dětem. V horším případě snášely pokořování a bití tak dlouho, až se neudržely a sáhly po noži… Dnes už je aspoň možnost, pokud se jedná o manželky „tyranů“, vykázat muže z domácnosti. Situaci to však neřeší. Vzpomínám si na odsouzenou ženu, kterou manžel závislý na drogách nutil chodit krást. Když nešla, bil ji. Vyhrožoval jí, že pokud to někde řekne, zabije ji. Věřila mu a nikde nic neřekla (já jako vězeňská psycholožka jsem byla první osobou, které pravdu pověděla). Do vězení se dostala ona a jejich děti zůstaly doma s otcem „tyranem“, pod dohledem pracovnic z OSPODu (orgán sociálně právní ochrany dětí). Pro děti v raném věku je ztráta matky, která musí nastoupit výkon trestu, osobnostně devastující. Nabízí se otázka, jak vykonat spravedlnost a přitom nepáchat nevratné škody?

Ne každá matka je dobrá matka

Samozřejmě ne všechny odsouzené ženy jsou dobrými matkami. Nezapomenu na odsouzenou ženu, která byla matkou více dětí a po nástupu výkonu trestu u mě plakala, že se jí stýská po dětech. Na otázku, kde děti jsou, mi odpověděla, že v dětském domově. Naivně jsem si myslela, že se o děti neměl po dobu jejího trestu kdo postarat, proto musely být umístěny do dětského domova. Její další povídání mě rychle zbavilo naivity, když mi sdělila, že děti už tam jsou dlouho a ona je jednou za čas navštívila. Měla toho moc na práci (rozuměj – bavit se v partě, nakrást si na to, aby si s partou mohli užívat), neměla víc času za dětmi jezdit. Ve výkonu trestu, když se bavila s jinými ženami, kterým se po jejich dětech stýskalo, si vzpomněla na své děti a přišlo jí líto, že s nimi není. Jenže ono jí nebylo tolik líto těch dětí jako spíš sebe. I toto se stává pro odborníky jedním z kritérií určování poruch osobnosti (dříve psychopatie) ve výkonu trestu. Jsou to osoby, které by mnohdy chtěly být dobrými, ale nedaří se jim to. Při zjišťování informací z dětství lze většinou nalézt patologické domácí zázemí a poruchy vztahových vazeb (vztah mezi rodiči a dětmi, hlavně mezi matkou a dítětem, je nezdravý). Od toho se odvíjí neschopnost fungovat jak ve vztahu k sobě, tak ve vztahu k dospělým a také k vlastním dětem.

Zde zůstává velká odpovědnost sociálních pracovnic ODPODu a také soudu, do jaké míry u takovýchto matek ponechávat rodičovskou odpovědnost za děti, zda by nebylo lepší učinit taková opatření, aby tyto děti mohly být umístěny do vhodných adoptivních či pěstounských rodin. Žena, která se neumí na dítě citově navázat, která hledá jen vlastní prospěch, pro něj nebude s největší pravděpodobností nikdy dobrou matkou. Dobrá náhradní maminka může dítě naučit mít rádo jak sebe, tak i své okolí a může mu dát do života to, co biologická máma neumí. Jen tak se může narušit patologický generační řetězec špatně fungujících matek.

Tam, kde smí být děti s matkou

Aby se alespoň částečně zabránilo narušování vazeb mezi odsouzenou matkou a dítětem v raném věku, bylo otevřeno ve Věznici ve Světlé nad Sázavou oddělení pro výkon trestu matek nezletilých dětí, a to v kategorii dohledu, dozoru a ostrahy. Kapacita oddělení je však omezená. Nicméně pozitivně hodnotím přísná kritéria pro přijetí. Věznice se snaží vybírat na toto oddělení ženy, které jsou dobrými matkami a jejich odloučení od dětí by bylo pro děti, jak již bylo výše uvedeno, osobnostně devastující. Naopak nejsou přijímány ty ženy, u kterých je prokázán již dřívější nezájem o děti. Podmínky oddělení jsou příjemnější než v běžném trestu, a proto je o pobyt na tomto oddělení velký zájem. Odsouzené ženy s poruchou osobnosti rády využijí děti k vlastnímu prospěchu, kterým je v tomto případě pobyt v příjemnějším prostředí.

Jedním z kritérií pro přijetí matky s dítětem je věk dítěte. Ten je omezený třemi roky. Je to z pochopitelných důvodů – ve třech letech již dítěti přestává stačit jen vztah s matkou a rozvíjí se jeho potřeba rozšiřování sociálního kontaktu na okolí. Ve věznici jsou dozorci strejdové a ostatní odsouzené tety, což není právě ideální. Děti potřebují „vnější svět“, kontakt s ostatními členy své rodiny, kolektiv ve školce, procházky do přírody a další podněty pro svůj zdravý rozvoj.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 3/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola