5000
Předplatné jako dárek Kurz jako dárek Zdrava 5 Kompletní ročník časopisu 2016 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Informatorium

8/2011

Informatorium 3-8 č.8/2011

Marie Těthalová, 5.10.2011

Říjnové číslo Informatoria 3-8 přináší rozhovor se známou psycholožkou Ilonou Špaňhelovou. Tématem bylo soužití dětí ve skupině a spolupráce učitelek. V článku o trendech výchovy a vzdělávání píšeme o tom, jak a proč by se měl pedagog ohlížet za svou prací a hodnotit ji. Zaujal nás také plán hlavních úkolů české školní inspekce. Na co se zaměří inspekční činnost v mateřských školách? Odpovědi najdete v časopise. V rubrice věnované zdraví se zabýváme čím dál aktuálnějším problémem: obezitou u dětí. děti totiž ze své kulatosti nevyrostou. Nezapomněli jsme na oblíbené knižní tipy.
Tak pěkné čtení!

Celý článek

Informatorium 3-8 č.8/2011

Výchovné maličkosti

Štěpánka Králová, 5.10.2011

Václav Mertin, Praha, Portál 2011

Celý článek

Výchovné maličkosti

Obézní děti. Opravdu z toho vyrostou?

Marie Těthalová, 5.10.2011

O dětech, které jsou „kulatější“, říkáme, že ze své kulatosti vyrostou nebo že ji vyběhají. Podle odborníků na dětskou výživu jde ale o mýtus. Z obézních dětí bohužel rostou obézní dospělí.

Celý článek

Obézní děti. Opravdu z toho vyrostou?

Na co se zaměří inspekce v tomto školním roce?

Marie Těthalová, 5.10.2011

V červenci zveřejnila Česká školní inspekce plán svých hlavních úkolů pro školní rok 2011/2012. Sešla jsem se proto s PhDr. Irenou Borkovcovou, která je školní inspektorkou, metodoložkou pro předškolní vzdělávání a členkou metodické rady ústřední školní inspektorky, abych se jí zeptala, co si mohu představit pod jednotlivými položkami.

Celý článek

Na co se zaměří inspekce v tomto školním roce?

Sebehodnocení je důležitá část pedagogické práce

Marie Těthalová, 5.10.2011

V žádném oboru nevystačíme s tím, co jsme se naučili ve škole. Průběžné vzdělávání je pro řadu pedagogů samozřejmostí. Aby ale jejich práce byla opravdu efektivní, potřebují nejen vzdělání. Měli by se čas od času zastavit a zamyslet se nad tím, jak pracují.

Celý článek

Sebehodnocení je důležitá část pedagogické práce

Ve školce se dítě začíná učit žít ve skupině

Marie Těthalová, 5.10.2011

Sledovat dětské vztahy, domluvy i šarvátky a přitom pečovat o svou psychiku a snažit se průběžně doplňovat síly. To vše patří podle dětské psycholožky Ilony Špaňhelové k práci učitelky mateřské školy. Je toho ale ještě mnohem víc.

Celý článek

Ve školce se dítě začíná učit žít ve skupině

O hravých kaštanech

Markéta Vítková, 5.10.2011

Celý článek

Květované krabice

5.10.2011

Dřevěné nebo kartonové krabice ozdobíme květinovým vzorem a využijeme na uskladnění papírových ubrousků, kapesníků nebo třeba sladkostí pro děti. Budeme potřebovat dřevěné či papírové krabičky, balicí papír s motivem květů, disperzní lepidlo (Dispercol nebo Herkules), akrylovou barvu (světle a tmavě zelenou), bezbarvý lak (není nutný), plochý a kulatý vlasový štětec. Krabičku natřeme zelenou akrylovou barvou a necháme dobře zaschnout. Z papíru vystřihneme nebo raději vytrháme obrázek. (My jsme květiny vytrhali. Vznikly tak jemně roztřepené okraje, které přímo vybízely k domalování.) Z papírových květin si předběžně vyskládáme na krabici vzor. Místo, kam budeme květiny lepit, potřeme lepidlem, přiložíme obrázek a prsty nebo mokrým štětcem ho uhladíme. Jakmile bude obrázek pevně přichycen k podkladu, počkáme, až zaschne, a poté mu jemně domalujeme okraje. Pokud máme podklad světle zelený, použijeme nyní tmavou barvu a obráceně. Na víčko krabice použijeme vždy opačnou barevnou kombinaci. Na závěr, po dokonalém zaschnutí, přetřeme obrázek lepidlem nebo celou krabici bezbarvým lakem, čímž práci zafixujeme.

Celý článek

Where’s your pumpkin?

Mgr. Lucie Poslušná, 5.10.2011

Celý článek

In der Kinderecke

5.10.2011

Úroveň: začátečníci, pokročilí; organizace: všichni, individuální práce; pomůcky: obrázky s hračkami nebo hračky, kopie s obrázkem, pastelky; aktivita: seznamovací, procvičovací, rytmizační, nácvik básničky a písně, hry, důraz na dobrou výslovnost; cíl: osvojení nové slovní zásoby, zopakování již známé, výuka a relaxace při hrách, písnička; jazyk: e Kinderecke, e Spielsache, Schau mal, Zeig mir, bitte, Hallo! – Tschüs!; s Auto, r Traktor, s Schiff , r Ball, s Haus, e Puppe, r Teddy, r Teddybär, e Maus, r Hahn, s Jo-Jo, r Roboter, e Bauklötze, e Soldaten, s Malbuch, e Farbstifte, e Burg, r Ritter, s Brettspiel, Groß – größer – am größten, klein – kleiner – am kleinsten; čas: 30–45 minut. Náměty pro práci s dětmi Učitelka popisuje situaci: Rodiče jdou s dětmi nakupovat a v obchodním domě je moc pěkný dětský koutek. Rodiče dovolí dětem si tam pohrát. A jak je to tam krásné! A kolik je tam hraček! Pojďme si na takový dětský koutek zahrát. Učitelka vítá děti v dětském koutku, předvádí a vše ukazuje: Hallo Kinder! Herzlich willkommen! Ich heiße … und das ist unsere Kinderecke im Supermarkt … Unsere Kinderecke ist groß (všichni předvádějí adjektivum groß např. zvednutím rukou). Aber die Spielsachen sind klein (sedneme si na bobek). Děti si začínají hrát v dětském koutku, prohlížejí si hračky a učitelka je pojmenovává německy: Schau mal, das ist eine Puppe, das ist ein Auto… Děti opakují. Děti si sednou do kruhu a hračky si položí doprostřed. Učitelka vyzývá děti, aby jí ukázaly pojmenované hračky: Adélka, zeig mir, bitte, ein Auto, eine Puppe… V dětském koutku je ale brzy nepořádek! In der Kinderecke ist aber Unordnung! Děti musejí hračky znovu pěkně roztřídit podle toho, zda jsou velké nebo malé. Udělají z hraček dvě hromádky a říkají: Es ist groß – es ist klein. Zájmeno es mohou nahrazovat správným podstatným jménem. (Die Burg ist groß.) Es ist groß, es ist größer, es ist am größten. Po zafi xování slovní zásoby mohou děti použít substantiva: Die Puppe ist klein, der Teddy ist kleiner, die Maus ist am kleinsten. Děti se posadí, učitelka jim rozdá obrázek. O obrázku si všichni nejprve popovídají, ukazují na dané hračky: Auf dem Bild ist ein Haus. Ist das Haus groß oder klein? – Groß. Richtig. In diesem Haus wohnt eine Puppe. Wo ist die Puppe? – Hier. Ist die Puppe rot? – Ja. Potom děti vybarvují obrázek a přitom se učí básničku: Klein ist die Maus, groß ist das Haus. Klein ist die Puppe, groß ist ihre Suppe. Učitelka se loučí. Děti si hezky pohrály a zase brzy přijdou do dětského koutku. Tschüs Kinder! – Tschüs…! Písnička Mein Hahn ist rot, ich spiele mit ihm gern, co co di, co co da. (Děti zpívají a předvádějí kohoutka). Základní text lze libovolně obměňovat a předvádět. Děti to moc baví. Mein Ball ist blau, ich spiele mit ihm gern, bum bum bum. Mein Hund ist braun, ich spiele mit ihm gern, wuf wuf wuf. Mein Bär ist groß, ich spiele mit ihm gern, brum brum brum.

Celý článek

Mravoučná

Amálie Křepelková, 5.10.2011

Tentokrát je na řadě písnička na písmenko „Č“. Dá se s ní krásně pohrát dramaticky i pohybově. Nabízím skloubení obojího, nejobtížnější variantu, kterou můžete samozřejmě libovolně zjednodušit. Jedna skupina představuje oškliváckého Čendu Boučka, druhá je spravedlivě rozhořčená. Rozhořčení zpívají. Skupiny začínají v hloučcích proti sobě. Čendové mají v první sloce svůj typický krok: na čtvrťové doby špička, pata, špička, pata neboli „zločinecké plížení“. Obejdou druhou skupinu, která se lekne a otočí se ve chvíli, kdy jim Čendové vpadnou do zad a zadupou. Při repetici postupují stejně, vrátí se tak na původní místo. Rozhořčení jdou do dřepu, smutně koukají na rozbořené mraveniště, zpívají „těm chudáčkům mravenečkům…“ a Čendové jim do nich opět na DUP skočí či dupnou. Ve druhé sloce mají krok „špička pata“. Rozhořčení mají krok pata, špička, pata, špička, ruce v bok a „tlačí“ Čendy, kteří před nimi couvají a na čtvrťové doby vrtí hlavou vlevo a vpravo. Když rozhořčení při zadupání vykřiknou „To se teda zlobim!“ (viz noty), Čendové se rozprchnou a otočí se jakoby trucovitě zády. Při „milý Čendo…“ stojí rozhořčení mírně rozkročení se založenýma rukama a Čendové dupou, ale tentokrát z trucu. Pojetí závěrečných dvou/čtyř dob ponechám na dětech, jakpak se jim vztahy asi vyvinou?

Celý článek

Myška, nota, náklaďák

5.10.2011

Najdi slova, která začínají stejným písmenkem, a spoj je mezi sebou. Pak si obrázky vybarvi a můžeš si je i vystřihnout. (myška, míček, mrkvička, motorka, medvídek, náklaďák, nůžky, notýsek)

Celý článek

Měla babka aneb Učení hrou

5.10.2011

Základ pro úspěšné celoživotní učení vzniká již v předškolním věku. Zkušenosti a prožitky z dětství mají vliv na pozdější období a následující učení. Jak to tedy zařídit tak, aby děti měly dostatek možností získat co nejkvalitnější přípravu na život? Na prvním místě a nejdůležitější je samozřejmě rodina. Dále se ale ke slovu dostává předškolní výchova, která tu rodinnou doplňuje a posiluje. Jednou z priorit předškolní výchovy je usnadňovat dítěti jeho další životní a vzdělávací cestu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení. Čas, který děti v mateřské škole prožijí, by jim měl přinášet radost a měla by to být příjemná zkušenost. Nejvhodnější by bylo, kdyby neměly ani nejmenší tušení o tom, že se zrovna učí, a ještě si to užívaly. Jednou z cest, která nás dovede k cíli, jsou metody jako prožitkové učení hrou, formy dramatické výchovy, situační učení. Ze zkušenosti vím, že největší motiv k učení se novým věcem vzniká právě při hře. Čím více děti hra baví, tím víc se při ní naučí. My jsme si s tří- až šestiletými dětmi zahráli na babku, co měla čtyři jabka. Plody podzimu Hlavním cílem integrovaného bloku je prostřednictvím situací a plánovaných činností vést děti k přizpůsobení svého chování skupině, ve které žijí, spolupracovat, respektovat se navzájem, aktivně přistupovat k problémům. Dále vnímat prostředí kolem sebe všemi smysly, sounáležitost s přírodním prostředím, změny v podzimní přírodě. Rozvíjet fantazii dětí v dramatických činnostech. Záměrem pedagoga je rozvoj jemné motoriky při modelování, vedení děti k tomu, aby samostatně dokázaly udělat kuličku z modelíny (malé děti). Dalšími záměry jsou správné držení tužky, rozvoj dětské fantazie při dramatických činnostech, rozvoj slovní zásoby, správné používání nůžek a smysl pro rytmus při hudebních činnostech. Očekávané výstupy integrovaného bloku: dítě ví, jak se drží tužka, umí vymodelovat kuličku z modelíny, vytleská jednoduchý rytmus – hra na ozvěnu. Předškoláci umějí používat nůžky při stříhání jednoduchých tvarů, menší děti vědí, jak používat nůžky. Děti umějí zazpívat písničku Měla babka. Vyzkouší si vyjádřit své pocity při dramatických hrách. Ztracený šátek První den děti objevily ztracený šátek. Kdopak ho asi ztratil? Co by to mohlo být, kdyby to nebyl šátek? Děti vymýšlení moc bavilo – šátek se může uvázat na krk, když někoho bolí, nebo sloužit jako ubrus, potítko, závoj pro princeznu, jako pelíšek pro kočku…, nápady jsem ani nestačila zapisovat. Nakonec jsme ale přišli na to, že šátek je jedné babičky. Bydlela v malém domečku uprostřed velké zahrádky. Sluchová hra – ležíme a představíme si velkou zahradu – co tam asi všechno může růst? Učitelka/babička, říká různé věci, a když děti uslyší rostlinu, která může růst na zahrádce, posadí se. Poslední jmenuje jablíčko. Cvičení s jablíčky – pomáháme babičce trhat jablíčka – protažení, pohybová hra Na jablíčka – v koši je pět jablek – pět kamarádů u sebe (jako pohybová hra Molekuly). Nakonec si zkusíme jablíčka vymodelovat, třeba uděláme té babičce z domečku radost. Druhý den jsme šátkem přičarovali včerejší příběh: „Čáry máry jablíčko, ať si tady babičko.“ Připomeneme si příběh o babičce a vrátíme se do domečku a na zahrádku. Povídáme si, jaké plody na zahradě mohou dozrát na podzim a co se s nimi může stát. Máme k dispozici obrázky. Babičce děti ukážou vymodelovaná jablíčka – spočítáme, kolik jich je. Cvičení – překážková dráha (přeskakování, chůze po lavičce, prolézání, slalom). Společně si zazpíváme u klavíru. Písničku Měla babka, čtyři jabka si vytleskáme, zazpíváme jako kočička, která bydlela s babičkou v domečku, jako pejsek hlídající dům, jako babička, když je smutná, nebo veselá. Průběžně zařadíme skupinovou práci: malé děti stříhají, malují temperou a lepí, velké z natrhaných papírů lepí koláž ve tvaru obrysu jablka a dovnitř kreslí podzimní obrázek. Vydáme se na vycházku do nedalekého lesa a pozorujeme změny v přírodě na podzim a stromy. Jak se mění příroda Třetí den jsme začali povídáním o tom, co jsme viděli v lese. Při cvičení si zahrajeme na stromy a dbáme při tom na správné držení těla. Stromy budou tématem i pro dramatizaci. Děti utvoří dvojice, jeden stojí za zády druhého a snaží se pomalu rozhýbat toho před sebou (strom), a to tak, že ho rozhýbe opatrně pomocí rukou a zároveň mu dělá záchranu. Dítě (strom) má zavřené oči a nechá sebou manipulovat. Na závěr si děti povědí své pocity. Ze stromů spadla jablíčka (připravená jablíčka v košíčku – různé druhy, jinak vypadají), babička je sesbírá – (učitelka v šátku) a společně s dětmi rozkrájí. Prohlížíme si s dětmi jablíčka a povídáme si o tom, že každé to jablíčko je jiné. Potom je i ochutnáme a zjistíme, že i jinak chutnají. A co děti ve školce? Také je každý jiný? Další dny pokračujeme ve společném hraní. Z jablíček se dá uvařit kompot, a kompot si také můžeme zahrát. Zopakujeme si písničku, povídáme si o tom, jak vypadá zahrádka na podzim. A nakonec si společně upečeme jablečný štrúdl. Celý týden jsme si užili spoustu legrace. Činnosti jsme začali povídáním či nějakou zábavnou hrou. Zapojil se ten, kdo měl chuť a náladu si s námi hrát. Moc nás s kolegyní potěšilo, že i když na počátku hry nás bylo třeba jen pár, v průběhu se většinou přidaly i ostatní děti. Kdo neměl odvahu přímo se zúčastnit (převážně to byly mladší děti), hru pozoroval, nebo si hrál tak, aby nerušil. Některé činnosti jsme na požádání dětí museli i několikrát opakovat.

Celý článek

Ten dělá to a ten zas tohle…

5.10.2011

Mnoho dětí neví, kde jejich rodiče pracují a co vlastně ve své práci dělají. Proto jsme se v naší školní družině pustili do uskutečnění projektu na téma „Ten dělá to a ten zas tohle“. Začali jsme besedami a hrami o povoláních a řemeslech. Pomocí pantomimy, popisu, hádanek a říkadel jsme se seznamovali s různými druhy povolání. Navštívili jsme některé rodiče v jejich zaměstnání, kde nám vše o své práci ochotně vyprávěli a názorně ukázali. Byli jsme u tatínků – geodeta, prodavače sýrů, a u maminek – prodavačky v hračkárně a uklízečky v pizzerii. Podívali jsme se i ve školní jídelně na paní kuchařky a byli jsme u pana ševce, který opravuje boty. Ve výtvarné soutěži děti většinou malovaly své rodiče v jejich povolání a obrázky se jim velmi povedly. Celý projekt vyvrcholil soutěžním odpolednem, kde na každém stanovišti čekal na děti úkol spojený s povoláním. U farmáře se sbírala vajíčka na čas, u zedníka se stavělo do komínů, zmrzlinář házel zmrzlinou v kornoutu tak, aby mu nevypadla, u pekaře se pletly housky z modelíny a číšník roznášel kelímky na očíslované stoly. Zábavné odpoledne se vydařilo a děti už díky projektu vědí, jaká jsou různá zaměstnání a co každé povolání obnáší. A také jsou na práci a šikovnost svých rodičů náležitě pyšní.

Celý článek

SAMOSTUDIJNÍ VOLNO UČITELKY MŠ

5.10.2011

Má učitelka MŠ nárok na samostudijní volno? Případně za jakých podmínek jej lze čerpat? Vztahuje se nějakým způsobem k pracovní smlouvě? Nemám na mysli studijní volno. Jaký je rozdíl mezi samostudijním a studijním volnem? Volno k samostudiu náleží všem pedagogickým pracovníkům. Podle § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, náleží v rozsahu 12 dnů ve školním roce a dny jeho čerpání určuje ředitel školy, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Podle vyhlášky č. 236/2007 Sb. by toto volno mělo být čerpáno především o vedlejších prázdninách a ve dnech, kdy se ve škole neuskutečňuje výuka. Toto volno se k pracovní smlouvě nijak nevztahuje, vyplývá přímo ze zákona. Studijní volno (správně pracovní volno) je naopak upraveno v zákoníku práce. Zatímco ustanovení o volnu k samostudiu se vztahuje pouze na pedagogické pracovníky, ustanovení zákoníku práce o studijním volnu se vztahuje na všechny zaměstnance. Náleží jim v rozsahu daném zákoníkem práce (§ 232), pokud si zvyšují kvalifi kaci, přičemž zvyšováním kvalifi kace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělávání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 zákoníku práce).

Celý článek

TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

5.10.2011

V naší mateřské škole pracujeme na třídních vzdělávacích programech všichni stejně, a to téměř do detailu a velmi podrobně. V TVP máme své osobní náměty a nápady. Ředitelka po nás každý rok požaduje předložit plány nejenom v tištěné podobě, ale také v elektronické a vypálené na CD. Plány jsou uloženy v každé třídě ve stole, a to na celý rok. Každý rok musí být znovu upravené. Nelíbí se nám, že musíme vypalovat svou práci na CD. Má na toto ředitelka právo? Musí mít TVP stejnou strukturu ve všech třídách? K tvorbě a funkci TVP se vyjadřuje RVP PV na str. 43 (připomínáme, že RVP PV je závazný dokument): „ŠVP by měl být společným východiskem pro práci pedagogů v rámci jednotlivých tříd. Na jeho základě a v souladu s ním by si měl každý pedagog připravovat svůj plán – třídní vzdělávací program (TVP) tak, aby svým obsahem odpovídal věku, možnostem, zájmům a potřebám dětí konkrétní třídy a svou formou způsobu práce pedagoga. Pedagogové si je připravují povětšinou průběžně a operativně je dotvářejí a upravují. Mělo by být umožněno, aby si TVP jako pracovní materiály připravoval každý pedagog sám a v takové podobě, která mu vyhovuje.“ Z uvedeného je zřejmé, že TVP by měly být plány otevřené, postupně dopracovávané podle toho, jak vzdělávání dětí postupuje a jaké výsledky přináší – a tedy s využitím evaluačních postupů. Příprava podrobných TVP na celý rok dopředu, popřípadě jejich „vypalování“ na CD není s těmito principy v souladu. Brání totiž potřebným aktualizacím TVP a je tak na překážku žádoucí tvořivé a dynamické práci pedagoga.

Celý článek

1 2 3 
6666