5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Rozumově nadané dítě ve školce

Rozumově nadané dítě ve školce

Autor: Marie Těthalová | Datum: 9.12.2010 | Vydání: 10/2010

Je chytřejší než ostatní děti a odmalička se zajímá o vědu a techniku. Umí zkonstruovat elektrické obvody, rozumí si s počítačem a pěstuje krystaly. A k tomu všemu mu jsou teprve čtyři. Tak může vypadat rozumově nadaný předškolák.

Rozumově nadané dítě ve školce

Podle PhDr. Jitky Fořtíkové, Ph.D., která působí jako předsedkyně Centra nadání, nadaného předškoláka nejčastěji poznáme podle jeho zájmů. „Tyto děti mají zájem o znalosti, o písmena, o čísla. Mají zájmy, které jsou pro jejich věk netypické, v současné době jsou to technické věci, encyklopedie, svět zvířat, hodně je baví zeměpis, státy světa, vlajky, poznávací značky aut. Některé děti mívají první znalosti o fyzice, chemii, konstruují si základní elektrické obvody nebo pěstují krystaly, a to opravdu ve čtyřech, pěti letech. Pro nadané děti je také typické, že se dostávají do kontaktu s informačními technologiemi mnohem dříve než běžná populace,“ uvádí odbornice. A co víc, rozumově nadané děti mají samy zájem dozvědět se více. „Máme zkušenosti s dětmi, které se například vyvozováním písmenek naučily číst samy ještě před nástupem do školy, jenom se ptaly rodičů na jednotlivá písmenka a pak najednou začaly číst jednoduché nápisy, ve čtyřech letech už četly slova, v pěti letech četly s porozuměním textu normálně z novin,“ uvádí Jitka Fořtíková.

Zajímalo mě, jestli musí být nadané dítě dobré úplně ve všem, nebo zda se jejich nadání týká určitých oblastí. „Samozřejmě existují děti všestranně nadané v mnoha oblastech (ve sportu, ve výtvarných dovednostech, v poznávacích činnostech atd.), ale to se bavíme asi jen o desetině procenta všech dětí. Na těch je ale opravdu na první pohled vidět, že jsou třeba o dva, tři roky napřed ve srovnání se svými vrstevníky,“ vysvětlila mi Jitra Fořtíková. „U většího procenta nadaných dětí (5–10% dětí) se však nadání projevuje jen v určité oblasti. Mohou být výrazně nadané na čísla, matematiku, na logiku, nebo naopak mluví v jednom roce věku v celých větách, ve třech letech projevují výrazný zájem o čtení, v pěti letech plynule čtou s porozuměním, a to třeba i Harryho Pottera. Setkali jsme se s dítětem, které ještě před nástupem do školy přečetlo celou potterovskou ságu,“ uvedla předsedkyně Centra nadání.

Dodala také, že úroveň intelektu u jedince nemusí odpovídat jeho sociálním schopnostem. „To jsou dvě oddělené nádoby. Je výzkumně prokázáno (a ukazuje to i praktický život), že děti nadané v rozumových oblastech často opravdu bývají sociálně trošičku někde jinde. Snížené sociální kompetence se mohou u nadaných projevovat různě. Dětem mohou např. chybět sociální návyky. Mají problém zavázat si tkaničky od bot, rychle se obléknout, při jídle se ušpiní apod. To však může souviset také s oslabenou motorikou nebo jemnou motorikou ruky. Ta se u těchto dětí projevuje ve zvýšené míře. Na první pohled vypadá nelogicky, že dítě může být rozumově nadané, ale zároveň i dyslektik či dysortografik. A v tomto směru opět existují výzkumné studie, které dokumentují zvýšené procento nadaných dětí s tímto typem problémů,“ vysvětluje Jitka Fořtíková.

Nadané dítě ve školce

Rozumové nadání může být dítěti někdy „na obtíž“. To když mezi nadprůměrně inteligentním dítětem vznikne „komunikační propast“, nebo se dítě prostě a jednoduše ve školce nudí. Proto je třeba průběžně zjišťovat schopnosti jednotlivých dětí a reagovat na ně. „Nadané dítě potřebuje především individuální přístup. Pokud jej učitelka umí využívat vůči různým typům dětí, měla by být schopná přizpůsobit výuku i dětem nadaným,“ vysvětluje Jitka Fořtíková. „Jde o to vnímat specifika nadaného dítěte a všímat si jeho zájmů, schopností a umět je využít jak ve prospěch celého dětského kolektivu, tak i k rozvoji nadaného dítěte samotného. Nadané dítě jednoduše potřebuje dostat příležitost uplatit své zájmy a témata stejně jako děti z běžné populace. Učitelky někdy mívají tendenci inklinovat ke dvěma nezdravým extrémům: buď z nadaného dítěte udělají ‚druhého učitele‘ a postaví ho v podstatě do pozice mimo ostatní skupinu dětí, nebo jej naopak nechají, ať si v koutku řeší ty ‚své zájmy‘ a věnují se v klidu ostatním dětem. Ani jeden přístup samozřejmě není správný. Realita péče o nadané dítě by měla být někde uprostřed mezi těmito dvěma extrémy – tzn. občas dítě zapojit do činnosti s ostatními dětmi, někdy dát prostor pro vlastní činnost, která je na úrovni nadaného, někdy připravit extra úkol, který je však stále v kontextu třídní práce,“ popisuje předsedkyně Centra nadání, jak by měla vypadat práce s dítětem, které je chytřejší než ostatní. A dodává, že pro učitelku, která umí diferencovat a individualizovat výuku, nadané dítě nebude zase takovým oříškem. „Pro tu, která však chce mít celou třídu neustále frontálně ošetřenou jednotným zadáním, to asi problém bude veliký. Nadané dítě se dá jen velmi těžko vpasovat do běžných tabulek a přístupů, které vyhovují všem,“ doplňuje Jitka Fořtíková.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 10/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 1 / nových příspěvků: 1

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!