5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Černoušek a bílouškové

Černoušek a bílouškové

Autor: PhDr. Daniela Kramulová | Datum: 5.6.2015 | Vydání: 6/2015

„Vyzvedávala jsem sestřiny děti ze školky. Přišla jsem o chvíli dřív, ještě obědvaly. Všimla jsem si, že u stolečku v rohu sedí jako jediná malá černošská holčička. Když jsem se na ni ptala svých neteří, smály se a tvrdily, že je hloupá a skoro nemluví,“ líčí na sociální síti své zkušenosti osmadvacetiletá Zuzana.

Černoušek a bílouškové

„Dvojčatům Báře a Kláře ještě není pět a už mají rasové předsudky. Byla jsem z toho v šoku. Nejhorší je, že se k té holčičce, která ještě nemluví dobře česky, podobně chovají i ostatní děti a učitelka to nijak neřeší,“ pokračuje Zuzana. Poradenská psycholožka PhDr. Ivana Halíková potvrzuje, že „samy od sebe“ to děti skutečně nemají. „Děti v předškolním věku ještě nevnímají to, že se někdo liší, jako problém. Důležité je, jak se k jejich otázkám, proč někdo vypadá jinak, postaví dospělí. A nezáleží na tom, jestli to ‚jinak‘ znamená odlišnou barvu kůže, tělesné či smyslové postižení, jizvy po úrazech a spáleninách anebo že nerozumí česky.“

Na jednom z rodičovských fór tvrdí adoptivní maminka jiné černošské holčičky, že s barvou pleti nemá její dcerka žádný problém. „Já jsem černoušek a vy jste bílouškové,“ říká stejně samozřejmě, jako by mluvila o tom, že Janička má tmavé vlásky a Hanička světlé. Předsudky do mysli takto starých dětí vkládáme velmi často my dospělí, nebo jim alespoň pomáháme se tam snadno uhnízdit.

Nedomluví se, je hloupá

Báře, Kláře a dalším dětem ze zmíněné školky se černá holčička s kudrnatými vlásky zdála „divná“ jednak proto, že v městě, kde bydlely, znaly jen tuhle jednu rodinu tmavé pleti. A navíc nikdo v ní nehovořil dobře česky. Jazyková bariéra a větší počet dětí ve třídě mohou být i jedním z důvodů, proč se učitelka nesnažila aktivněji začleňovat holčičku do kolektivu – ostatně někteří psychologové doporučují nechat dítě zpočátku spíš v klidu, aby vnímalo a nasávalo atmosféru a netlačit na zapojení. Tento přístup ale musíme umět ostatním dětem srozumitelně vysvětlit a snažit se navodit přátelskou atmosféru, která přijetí dítěte umožní. Pokud učitelka skutečně nezakročí proti řečem o tom, že dítě je hloupé, protože se neumí domluvit, máme před sebou příklad selhání profesionálního i lidského.

Ředitelka soukromé MŠ Marta Marxtová se naopak přiklání k názoru, že dítěti s jazykovou bariérou je třeba pomoci. „Pro psychiku dítěte je velice důležité ulehčit mu přechod do cizího prostředí. Adaptaci dítěte do mateřské školy řeším vždy individuálně – dle věku dítěte a jeho ochoty zapojit se do kolektivu. Často adaptace probíhá se zapojením rodiče do ranních her či činností. Při kontaktu s rodičem hledám společný jazyk dorozumění. Pokud jej nenajdu, snažím se domluvit s rodičem prostřednictvím překladatele nebo jiného rodiče stejné národnosti. Pro prvotní kontakt s dítětem si ve škole vytváříme slovníček nejjednodušších slov v rodném jazyce dítěte, aby nám mohlo elementárně rozumět: ‚Maminka přijde, neplač.‘ ‚Vezmi si hračku.‘ ‚Chceš jít za záchod?‘“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 6/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 1 / nových příspěvků: 1

  • GajeovReakce na tištěný článek 22.10.2015, 21:39 Zobrazit

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!