5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Co jedí naše děti?

Co jedí naše děti?

Datum: 17.4.2006 | Vydání: 4/2006

Každý z nás má jiný vztah k jídlu - pro někoho je zdrojem potěšení a málokdy má dost, jiný bere jídlo jen jako záležitost nutnou pro zachování energie a je mu jedno, co jí.

Malé děti se velmi často řídí podle nás dospělých. Pokud jsme mlsní a vybíráme si, naučíme to i je. A když si nevybíráme a jíme všechno, co je po ruce, zachovají se děti možná podobně. Dítě ale není malý dospělý. K zamyšlení nad stravováním malých dětí můžeme využít informační materiály Fóra zdravé výživy dostupné na www.fzv.cz.

Měli bychom si v každém případě uvědomit, že dítěti nestačí jen menší porce našeho obvyklého pokrmu, ale že má specifické nároky a potřeby dané intenzivním růstem a vývojem dětského organizmu, který se už nás dospělých netýká. V období vývoje potřebuje dítě zejména větší přívod kvalitních živin, které zaručí jeho růst a správný vývoj orgánů. Optimální příjem energie je individuální, záleží na věku a pohybové aktivitě dítěte. V případě nízké fyzické aktivity by měli rodiče u dítěte reagovat již na první známky nadváhy, neboť v dospělosti se obezita jen velmi těžko léčí. Na druhou stranu aktivně sportující děti zase často spotřebují více energie než dospělý člověk se sedavým způsobem života, a tak je důležité dbát na to, aby dítě díky náročnému sportu nehublo nebo nemělo nápadně zpomalený růst oproti svým vrstevníkům.

Energetický příjem dětí

Stanovení potřebné energie v dětství je velmi složité, protože její množství závisí na věku dítěte a na dalších vlivech - např. na růstu či pohybové aktivitě. Platí přitom, že s věkem potřeba energie na kilogram váhy dítěte klesá. Zatímco tedy kojenec potřebuje ke svému vývoji asi 100 kcal na kilogram váhy, u šestiletého dítěte to je 80 kcal na kilogram. Desetileté dítě potřebuje 65 kcal na kilogram váhy a v patnácti letech už jen 50 kcal na kilogram váhy. Přijatá energie se pak spotřebovává na nejrůznější činnosti organizmu. Například mezi šesti a dvanácti lety věku dítěte se využívá 50 % energie na bazální metabolizmus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a 8 % odchází z těla vylučováním.

Učíme děti zdravému stravování

Pravidelně sledujeme hmotnost dětí a porovnáváme ji s údaji v dostupných tabulkách (jsou k dispozici ve zdravotním průkazu dětí, u dětského lékaře nebo na internetu). Dbáme na to, aby strava byla pestrá a obsahovala co nejvíce různých druhů ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, mléčných výrobků, ryb, drůbeže a netučného masa. Živočišné tuky by měly představovat maximálně 10 % energetického příjmu a spotřeba cholesterolu by neměla přesáhnout hodnoty doporučené vzhledem k věku.

Snížíme používání soli na max. 5 g (1 lžička) denně a omezíme konzumaci solených potravin a potravin obsahujících velké množství soli. Při společném stolování v mateřské škole nebo ve školní jídelně bychom se my dospělí měli vyvarovat zbytečného dosolování - po slánce často saháme jen ze zvyku, aniž bychom předem ochutnali, zda je jídlo opravdu málo slané. Děti se to rychle naučí od nás a zvyknou si na zbytečně slanou chuť.

Omezíme sladkosti a sladké nápoje, dbáme na dostatečný pitný režim - dítě by mělo v průběhu dne vypít 1,5 až 2,5 litry tekutin. V mateřských školách se často setkáváme s tím, že se bonbóny a jiné sladkosti používají v podstatě jako platidlo za výkony, které dítě podalo. Spojení sladké odměny s nějakým úspěchem není vhodné nejen z dietetického hlediska (dítě konzumuje nadbytečné množství cukru), ale také z hlediska výchovného. Sladkosti by také neměly plnit funkci bolestného za nějaké poranění.

Zdravé jídlo a chuť

Nejsnáze si oblíbíme takové potraviny, které si vědomě či podvědomě spojujeme s příjemnými zážitky, s pocitem uzdravení nebo i bezpečí, se zkušeností milých situací. Strach z neznámé chuti lze oslabit jen opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. Děti mají tendenci přebírat preference svých rodičů a vychovatelů. Pokud se my dospělí v jídle jen "rýpeme" a nevybíravě komentujeme každou novou potravinu, nesmí nás překvapit, že se podobně zachovají i děti.

Jestliže je dítě nuceno konzumovat potravinu, kterou nemá příliš v lásce, ale u které se zdůrazňuje, jak je zdravá, může si časem vytvořit dojem, že všechny tzv. zdravé potraviny jsou dosti nechutné. Mnohdy potom i v dospělosti rozlišuje potraviny na dvě nesouvisející skupiny: na dobré a na zdravé. Z toho důvodu bychom neměli dítě do konzumace předloženého jídla nikdy nutit. Navíc je třeba počítat s tím, že zatímco dospělému stačí, aby novou potravinu ochutnal pětkrát až sedmkrát a oblíbí si ji, dítě potřebuje těchto kontaktů asi jedenáct. Děti také neodměňujeme za to, že něco skutečně snědly nebo vypily. Úplatek typu "když to sníš, budeš se moci dívat na televizi" dokonce oblibu příslušné potraviny snižuje.

Pro zdraví dítěte je nezbytné vytvořit mu vyvážený a pestrý jídelníček. Stejně tak důležité ovšem je, aby mu jídlo chutnalo a formoval se tak pozitivní návyk na zdravé potraviny. Nenuťme proto děti do zdravého jídla násilím, ale vytvářejme jim podmínky, aby si tyto pokrmy mohly oblíbit. Jděme dítěti příkladem a jezme to, co nám chutná. Snažme se však zároveň, aby nám chutnalo to, co je zdravé.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!