5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Dítě potřebuje při překonávání jazykové bariéry podporu

Dítě potřebuje při překonávání jazykové bariéry podporu

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 5.2.2016 | Vydání: 2/2016

Říká to Tereza Linhartová z organizace Meta, o. p. s. Spolu se svými kolegy se snaží pomáhat mladým migrantům a jejím tématem je mimo jiné právě práce s předškolními dětmi, jejichž mateřštinou není čeština.

Dítě potřebuje při překonávání jazykové bariéry podporu

Kolik je v našich mateřských školách dětí, jejichž rodným jazykem není čeština? Z jakého jazykového prostředí k nám děti přicházejí?

Podle výsledků šetření České školní inspekce bylo v roce 2014/2015 v našich mateřských školách přes 10 000 dětí s odlišným mateřským jazykem. Z tohoto počtu tvoří děti s cizím státním příslušenstvím 65 %, ostatní děti nemají status cizince, ale čeština je pro ně druhým jazykem. Často vyrůstají v rodinách, kde přirozeně komunikují ve své mateřštině a s češtinou se poprvé setkávají až v mateřské škole, mají tedy stejné překážky a potřeby, jako děti cizinci. Děti s odlišným mateřským jazykem tvoří přes 3 % celkového počtu dětí v mateřských školách. Jedná se však o průměr pro celou ČR, největší podíl těchto dětí je samozřejmě v Praze a situace se liší i v jednotlivých městských částech. Například v mateřských školách v Praze 13 tvoří děti s odlišným mateřským jazykem někdy až 30 %, v některých třídách je dokonce více než 10 dětí s odlišným mateřským jazykem. Právě městská část Praha 13 se této problematice dlouhodobě věnuje, už od roku 2010 realizuje ve spolupráci se školami a neziskovými organizacemi tzv. emergentní projekt „Integrace cizinců v městské části Praha 13“ financovaný Ministerstvem vnitra ČR, ovšem dané problematice se věnují i jiné městské části. Země původu příchozích jsou poměrně rozmanité, nejčastěji je to Vietnam, Slovensko, Ukrajina a Rusko. Dále pak Mongolsko, Moldavsko, Bulharsko, Polsko, Čína, Rumunsko a další.

Často se setkávám s tím, že si lidé myslí, že malé dítě tuhle situaci hravě zvládne, že se samo naučí cizí jazyk, že se samo začlení mezi vrstevníky, a že mu vrstevníci sami od sebe pomohou. Může tohle fungovat?

Není tomu tak, tato situace je pro dítě nesmírně náročná. Dítě se nečekaně dostane do prostředí, kde nikomu a ničemu nerozumí, neví, co se děje a co se bude dít. Od narození si budovalo jazykové kompetence ve své mateřštině a najednou je nemůže využít, zároveň mu chybí jazykové dovednosti pro komunikaci v našem prostředí. Kromě jazykové bariéry se projevují i kulturní odlišnosti. Zároveň se samozřejmě i dítě s odlišným mateřským jazykem musí vyrovnávat s odloučením od rodičů, učí se fungovat v kolektivu vrstevníků, setkává se s novou autoritou v podobě učitele. Reakce na tuto situaci se u jednotlivých dětí velmi liší, některé děti zvládnou adaptaci bez komplikací, pro jiné je to obtížné. Není výjimkou, že dítě pláče, straní se ostatním, nenavazuje kontakt, nechce jíst ani pít. Některé děti se naopak projevují výrazně a třeba i vstupují do konfliktů s ostatními dětmi, zkrátka stresovou situaci každé dítě zpracovává jiným způsobem.

Situace není snadná ani v oblasti jazykové. Děti se nenaučí dobře ovládat nový jazyk jen tak mimochodem samy od sebe, natož pak v krátkém časovém horizontu. Zkušenosti z praxe jsou různé, ale dokonce se stává, že dítě projde tříletým předškolním vzděláváním a česky zkrátka neumí. Pak nastává velký problém při nástupu do základní školy, dítě je znevýhodněné neznalostí vyučovacího jazyka a nemá srovnatelnou výchozí situaci s ostatními dětmi. Stejně jako proces osvojování mateřského jazyka u dítěte trvá několik let, tak i učení se dalšímu jazyku zabere čas a dítě potřebuje jazykovou podporu. Běžnou fází je například tzv. tiché období, kdy dítě nemluví a jazyk pouze vstřebává, to může trvat šest měsíců, někdy i celý rok. Setkala jsem se ovšem i se situací, kdy dítě původem z Ruska po dvou letech docházky do školky nepromluvilo v prostředí mateřské školy jedno jediné slovo, a to ani česky ani rusky. Dalším příkladem je sedmiletý chlapec z Řecka, který strávil ve školce také dva roky a měl odklad školní docházky. Tento školní rok nastoupil do 1. třídy, aniž by dokázal sestavit jednoduchou větu. Mluví pouze v heslech, například „já míč“. Zvládnutí druhého jazyka tedy opravdu není samozřejmostí ani pro předškolní děti a jejich jazykové podpoře je nutné věnovat odpovídající pozornost.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 2/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!