5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Dítě s epilepsií ve školce a školní družině

Dítě s epilepsií ve školce a školní družině

Autor: Dana Šišková | Datum: 17.1.2007 | Vydání: 1/2007

Epilepsie je chronické onemocnění projevující se opakovanými, neprovokovanými nervovými záchvaty. Tuto nemoc provázejí zbytečné předsudky a obavy okolí. Jak to s ní opravdu je?

Aktivní epilepsií trpí asi jedno procento lidí, ale v určitém období života mohou mít epilepsii i dvě až čtyři procenta obyvatelstva a jeden epileptický záchvat za život prodělá dokonce až osm procent populace. Zhruba 60 % epileptiků onemocní před 16. rokem života, velmi často již jako kojenci a batolata.

Co je příčinou epilepsie?

Epilepsie může být důsledkem porodního poškození, často je součástí dětské mozkové obrny, může také být zapříčiněna vrozenou vývojovou vadou mozku nebo určité části mozkové kůry, nádorem, cévní malformací v mozku či následkem závažnějších úrazů a infekcí (třeba už v nitroděložním období). Jindy je epilepsie součástí degenerativních onemocnění, nejrůznějších komplexních chorob či poruch látkové přeměny. U části pacientů se však příčina dostupnými vyšetřovacími metodami nezjistí. Prognóza a závažnost epilepsie do jisté míry závisí na její příčině. V některých případech jde o relativně neškodné onemocnění, v jiných je závažné a špatně léčitelné.

Typy epileptických záchvatů

Projevy epileptických záchvatů jsou velmi pestré. Generalizované záchvaty vycházejí náhle jakoby z celého mozku a jsou doprovázeny ztrátou vědomí. Ta může být někdy jen velmi krátká, několikasekundová, provázená jen „zakoukáním se“. Jindy je s hybným doprovodem, jako je například prudký záškub, většinou vycházející z ramen a paží, nebo prudký pokles hlavy či ztráta svalového napětí s poklesem v kolenou nebo pádem. Jiné generalizované záchvaty se mohou projevovat naopak náhlým vzestupem svalového napětí, propínáním či křečovitým ohnutím končetin, pak mohou, ale nemusí následovat rytmické záškuby. Projevy mohou po sobě následovat: záchvat začíná pádem, propnutím končetin a končí v záškubech (jde o tzv. velký záchvat – „grand mal“).

Parciální, ložiskové záchvaty vycházejí pouze z určité omezené části mozkové kůry a projevují se například záškuby či propínáním jedné z končetin, stáčením očí a hlavy, pocity mravenčení, pálení či bolesti, zrakovými, čichovými a sluchovými vjemy, poruchami rovnováhy, nevolností. Někdy může záchvat začít ložiskově a postupně se šíří po mozkové kůře a může nakonec generalizovat do ztráty vědomí, někdy i s křečemi.

Řada epileptických záchvatů má vazbu na spánek, mohou se vyskytovat ve spánku nebo v ospalosti těsně po probuzení či před usnutím.

Typy dětských epilepsií

V předškolním a školním věku začínají některé méně závažné, léčebně většinou celkem dobře ovlivnitelné typy záchvatového nemocnění, s příznivou prognózou, které nepostihují vývoj dítěte. Jsou to například dětské absence („petit-mal“), které se projevují krátkým zahleděním, dítě nereaguje, avšak nepadá. Na tento typ záchvatů velmi často upozorní právě učitel či vychovatel, který s dítětem pracuje. Dále sem patří syndromy s ložiskovými záchvaty z oblasti motorické či zrakové kůry. Naopak ložiskové záchvaty vycházející z čelního či spánkového laloku mají někdy prognózu méně příznivou a jsou svízelně léčitelné. Samozřejmě se setkáme v tomto období s epilepsií se záchvaty generalizovanými s bezvědomím a s křečemi. To je typ záchvatů, které si laici pod pojmem epilepsie většinou představují.

Bohužel zvláště ve specializovaných zařízeních jsou děti i se závažnějšími formami – mezi ně patří tzv. Westův a Lennox Gastautův syndrom, které začínají v kojeneckém, resp. v batolecím věku, mentální deficit pak přetrvává a mnohdy se nedaří úplně kompenzovat ani záchvaty.

První pomoc při epileptickém záchvatu

Epileptický záchvat představuje pro okolí dramatickou situaci, je potřeba si však uvědomit, že většina trvá krátce a i ty delší samy odezní po 5 až 10 minutách bez léčebného zásahu. Doporučuje se odstranit z okolí nemocného takové předměty, jež by mohly způsobit poranění. Pokud je to nutné, přesuneme ho na bezpečné místo (například ven z vody, pryč z vozovky). Můžeme mu podložit hlavu, uložit jej na bok. Nebráníme záškubům či tonické křeči, pokud se nemocný o něco nezraňuje. Nesnažíme se otevírat dítěti ústa či vytahovat jazyk – sevření čelistí i svalů hrtanu s bezdeším patří k určité fázi záchvatu a odezní samo, poté dochází k ochabnutí a pak je nejlepší prevencí zapadnutí jazyka právě poloha na boku. Pokud je dítě již léčené jako epileptik a máme od jeho rodičů k dispozici Diazepam pro aplikaci do konečníku, dáme, pokud záchvat do 5 minut neodezní, 5 mg tohoto léku dítěti s váhou do 15 kg a 10 mg dítěti vážícímu nad 15 kg. Po proběhlém záchvatu dítě uklidníme, zkontrolujeme a případně vyčistíme dutinu ústní, vyčkáme, až se mu vrátí plné vědomí. Transport do nemocnice (přivolání 155) je nutný, pokud se jednalo o první záchvat či trval-li více než 5 až 10 minut, opakuje se jich více po sobě, trvá dezorientace či porucha chování či pokud došlo k poranění. Pokud jde o již léčeného epileptika, který je po záchvatu fit, a nedošlo k poranění, pak transport do nemocnice nutný není.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!