5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Dyspraxie, nebo nešikovnost?

Dyspraxie, nebo nešikovnost?

Autor: Doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. | Datum: 3.3.2016 | Vydání: 3/2016

Ačkoliv projevy mohou být podobné, dyspraxie a nešikovnost se liší. Dyspraxii můžeme definovat jako poruchu koordinace pohybů a osvojování pohybů. Je uvedena v mezinárodní klasifikaci nemocí. Svou podstatou a projevy je dyspraxie závažnější než pouhá nešikovnost.

Dyspraxie, nebo nešikovnost?

Dyspraxie je zařazována mezi poruchy učení. Často se vyskytuje společně s dyslexií či jinými poruchami učení, společně s ADHD či ADD nebo některou poruchou autistického spektra.

Příčiny dyspraxie nejsou zcela známé. Byla prokázána dědičnost, obtíže v těhotenství nebo kolem porodu. První projevy bývají patrné brzy po narození a jsou spojeny s přijímáním potravy. Dítě obtížně saje a polyká, objevují se poruchy spánku. Později je v pohybovém vývoji vynechána etapa lezení, dítě začíná později chodit, mluvit. Jsou však případy, kdy je počáteční vývoj bez obtíží, kolem jednoho roku se objevují první kroky i první slova. Až později si rodiče uvědomují, že něco není v pořádku. Přes veškerou snahu se dítě nenaučí zavázat tkaničky, neumí kopnout do míče, déle trvá, než začne jezdit na kole, je nemotorné, obtížně se orientuje v okolí, zakopává na rovině.

Od mateřské školy a též na škole základní jsou evidentní obtíže v hrubé a jemné motorice, v grafomotorice a artikulaci. Pohybová neobratnost může být příčinou obtíží při navazování kontaktu s ostatními dětmi.

Zavázat kličku? Nepřekonatelný problém.

Existuje několik definic dyspraxie, řada diagnostických baterií, ale málo metod k jejímu odstranění. Závažnější případy jsou diagnostikovány neurology nebo fyzioterapeuty. Pro orientační diagnostiku pedagogů a rodičů můžeme použít následující kritéria. Pohybové dovednosti dítěte jsou mnohem horší, než odpovídá jeho rozumovým schopnostem, poznatkům, které si osvojil, chápání nových situací apod. Běžná cvičení nepomáhají. Přestože rodiče i paní učitelky v mateřské škole jednotlivé dovednosti cvičí, výsledky snaze nedopovídají.

Jeden z mých klientů si ve věku devět let stále neumí zavázat kličku. Maminka vyprávěla, že paní učitelka si ho v mateřské škole vždy ráno brávala stranou a s pomocí různých hraček cvičili kličku. A výsledek? Paní učitelku nazýval „Kličková“. Když měla ranní směnu, nechtěl jít do školky. Pohybové obtíže má dodnes. To vůbec neznamená, že bychom neměli s dětmi podobné dovednosti cvičit. Ale pozor, ona „klička“ je na stupni dovedností příliš vysoko, předtím je třeba cvičit snazší úkoly (šněrování) a postupně se k zavazování tkaniček dopracovat.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 3/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!