5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Ideály a realita českého předškolního vzdělávání

Ideály a realita českého předškolního vzdělávání

Autor: Eva Svobodová, Jana Veselá | Datum: 8.10.2009 | Vydání: 8/2009

V prosinci loňského roku jsme vás oslovili s dotazníkem publikovaným pod názvem Jak se vede učitelkám mateřských škol. Ani jsme netušili, s jak velkou odezvou se dotazník setká. Vyplněný dotazník nám zaslalo 643 res pondentů.

To dokazuje, že české učitelky mateřských škol mají zájem o svou práci, nevykonávají ji mechanicky, ale záleží jim na její smysluplnosti. Že jsou ochotné i přes zatížení, které jejich povolání přináší, udělat něco nad rámec svých pracovních povinností, ve prospěch své profese a jejího poslání. Za odpovědi jim děkujeme, a pokud byli mezi respondenty i muži, omlouváme se jim, že mluvíme především o učitelkách MŠ. Budeme se snažit výsledky výzkumu maximálně rozšířit a zužitkovat a uvítáme reakce vztahující se k výsledkům výzkumu či případné náměty k jejich dalšímu využití.

Otázky, které dotazník obsahoval, nevedly pouze k mapování pocitů, ale také k tomu, jaké jsou podmínky k naplňování Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání neboli RVP PV), a v důsledku k tomu, jak se vede dětem v mateřských školách. Lze tedy říci, že z 643 odpovědí vyplývají základní informace o stavu předškolního vzdělávání v České republice z pohledu učitelek mateřských škol.

Pracovní podmínky učitelek

Kolik dětí je zapsáno ve třídě, kde pracujete? Podle vyhlášky MŠMT č. 14/2005 Sb. § 2 odst. 2 je možné naplňovat třídy mateřské školy do počtu 24 dětí. Počet dětí ve třídě do 24 můžeme vnímat jako zákonnou normu. Jak se tato norma dodržuje, ukazuje následující přehled, ve kterém jsou mapovány počty dětí ve třídách MŠ na počátku roku 2009.

Ojedinělé jsou počty dětí do 10; o tom, že ve třídě mají 7, 8, 10 nebo 11 dětí, odpověděla vždy pouze jedna respondentka. Třikrát se objevila odpověď, že ve třídě je 12 dětí, a čtyřikrát, že ve třídě je 13 dětí. Stejné je to s počtem 14 dětí ve třídě, tak odpověděly opět čtyři respondentky. Devět odpovídajících uvedlo počet 15 dětí, tři mají ve třídě 16 dětí. Šest učitelek uvedlo, že ve třídě má 17 dětí, pět píše, že má ve třídě 18 dětí, a osm uvádí počet 19 dětí. Dvacet pět učitelek uvádí počet 20 dětí, deset píše o 21 dětech ve třídě. Čtrnáct učitelek má ve třídě 22 dětí, šestnáct uvádí 23 dětí. Padesát devět respondentek uvedlo počet 24 dětí a 176 učitelek uvádí 25 dětí ve třídě. Sedmdesát tři respondentek napsalo, že ve třídě má 26 dětí, a počet 27 dětí uvedlo 54 pisatelů. O 28 dětech ve třídě psalo 165 učitelek. Tři odpovědi mluvily o 29 a dvě o 30 dětech ve třídě.

Pouze 170 mateřských škol (26 % respondentů) naplňuje podmínku stanovenou vyhláškou; 473 mateřských škol (74 %) překračuje počet daný vyhláškou. V těchto třídách jsou zahrnuty také jednotřídní vesnické mateřské školy, třídy integrující handicapované děti a třídy speciální. Zaměření tříd nebylo předmětem zkoumání, ale lze předpokládat, že zastoupení běžných tříd vícetřídních mateřských škol je v tomto vzorku minimální a většina těchto mateřských škol využívá možnosti zvýšit po dohodě se zřizovatelem počet dětí ve třídě až na 28. V grafu č. 1 si můžeme povšimnout, že jsou i školy, které své třídy naplňují nad zákonem povolenou hranici 28 dětí. Setkáme se i s 29 a 30 dětmi ve třídě.

Jak vnímáte vybavení svých tříd? Graf č. 1 nás informuje, že pouze 6 % učitelek vnímá vybavení svých tříd jako horší a jen 1 % jako nedostačující. Nejvíce učitelek označuje vybavení svých tříd jako dobré, a 11 % dokonce jako vynikající. Tento fakt můžeme oproti počtům dětí ve třídách označit jako pozitivní. Odpovědi na otázku nás informují o velmi dobrém materiálním zázemí českých mateřských škol. Máme z toho radost, ale do mysli se vtírá myšlenka: Nebylo by dětem lépe třeba ve skromnějších podmínkách, ale s více učitelkami či pomocným pedagogickým personálem? Nepomohlo by, kdyby zásady pro hospodaření s financemi byly pružnější a umožnily ředitelkám přesunout některé finance do personálního zabezpečení vzdělávání namísto investování do materiálního prostředí?

Pracujete ve věkově smíšené třídě? Přihlédnemeli k tomu, že před rokem 1989 byly kromě jednotřídních mateřských škol téměř všechny třídy věkově homogenní, došlo za uplynulých dvacet let k výrazné změně ve složení tříd mateřských škol. Pouze 192 učitelek (tedy 31 %) odpovědělo, že pracuje v heterogenní třídě, 434 pedagožek (69 %) pracuje ve třídě, kde jsou děti různého věku. Tato změna přináší bez pochyby dětem mnohá pozitiva, ale zároveň zvyšuje náročnost na práci učielky MŠ, která primárně řeší nácvik základních hygienických návyků, adaptační problémy a s nimi spojenou vyšší potřebu saturace fyziologických a emocionálních potřeb u dětí mladší věkové skupiny spolu s nároky dětí vyšší věkové skupiny na stimulaci rozumového a pohybového rozvoje, a to současně s přípravou na školu u dětí nejstarší věkové skupiny. Tento způsob práce, má-li být pro dítě přínosný, vyžaduje od učitelky vysokou emoční inteligenci, komunikační dovednosti a opravdové pedagogické mistrovství.

Školní vzdělávací program

RVP PV přinesl učitelkám MŠ povinnost vytvářet vlastní školní vzdělávací program specifi cký pro jejich mateřskou školu, region a složení obyvatelstva, ve kterém se nachází. Tato povinnost zahrnuje potřebu větší samostatnosti a schopnost nést odpovědnost za program, který je dětem nabízen. Zdá se, že se zvýšenými nároky na samostatnost a s odpovědností za vzdělávání dětí se vyrovnáváme bez problémů.

Považujete školní vzdělávací program vaší školy za přínosný pro vaši práci s dětmi? Na tuto otázku odpovědělo kladně plných 92 % učitelek. Přesné odpovědi nalezneme v grafu č. 2. Pociťujete dostatek svobody při realizaci vlastních vzdělávacích činností s dětmi? Dostatek svobody vnímá dokonce 95 % učitelek MŠ; podrobné výsledky zobrazuje graf č. 3. Bylo by tedy možné říci, že podmínky pro naplňování RVP PV jsou v českých mateřských školách vynikající, učitelky spokojené, jediné, co nám kazí pocit uspokojení jsou vysoké počty dětí ve třídách. Ale situace s vysokými počty dětí ve třídách je závažnější, než se může na první pohled zdát.

Kolik dětí je zapsáno ve třídě, kde pracujete? Pracujete na plný úvazek? Máte ve třídě kolegyni na plný pracovní úvazek? Republikový normativ počtu dětí na jednu učitelku se krajově liší. Jeho hodnota se v ČR obvykle pohybuje okolo 13 dětí na učitelku. Náš průzkum ale zjistil, že ve zkoumaných třídách MŠ je 15,07 dítěte na jednu učitelku. To by ovšem znamenalo, že mateřské školy šetří mzdové prostředky a aby ředitelky mohly své učitelky alespoň částečně ohodnotit formou osobního příplatku či mimořádných odměn, organizují vzdělávání tak, že v ranních a odpoledních hodinách spojují třídy nebo krátí úvazky učitelek. O tom ostatně vypovídal i předchozí výzkum z roku 2006.

Je nutné si uvědomit, že pokud je provoz mateřské školy od 7.00 do 17.00, jedná se o zabezpečení deseti hodin přímé práce s dětmi denně. Je-li nezkrácený úvazek učitelky šest hodin přímé výchovné práce denně, pak je každá učitelka čtyři hodiny denně ve třídě sama. Pokud budou děti zdravé a minimální absence, může se v určitých časových úsecích jednat i o 28 přítomných dětí ve třídě. Pokud se učitelce zkrátí úvazek, „překrývání“ učitelek ve třídě se minimalizuje a doba, kdy je každá učitelka ve třídě sama, se prodlužuje.

Individualizace versus podmínky

RVP PV mimo jiné určuje specifi ka předškolního vzdělávání v mateřské škole, mezi které patří v první řadě následující požadavky. Vzdělávání má být důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifi ckých. Je žádoucí každému dítěti poskytnout pomoc a podporu v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení pedagoga vycházelo z pedagogické analýzy – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových i vzdělávacích pokroků. Jen tak je možno zajistit, aby pedagogické aktivity probíhaly v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, aby každé dítě bylo stimulováno, citlivě podněcováno k učení a pozitivně motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí způsobem a v míře jemu vyhovující. Dítě tak může dosahovat vzdělávacích a rozvojových pokroků vzhledem k jeho možnostem optimálním a samo se může cítit úspěšné, svým okolím uznávané a přijímané… Máte čas a možnost každý den se věnovat individuálně každému dítěti? Pohovořit s ním o tom, co ho zajímá? Ze strany učitelky se tímto „pohovořením“ může jednat o diagnostický rozhovor či již o cílenou intervenci směrem k dítěti vyplývající z předchozích pozorování a rozhovorů. Porovnejme, jak tuto možnost vnímají učitelky ve třídách do 24 dětí a od 25 dětí.

Z uvedených grafů je patrné, že 40 % učitelek pracujících ve třídách naplněných do 24 dětí má většinou denně čas pohovořit s každým dítětem a zajímat se o jeho zájmy a prožitky. Ve třídách naplněných od 25 dětí ve třídě považuje toto za možné pouhých 19 % učitelek. Budeme-li tento problém zkoumat v celkovém počtu respondentů, je pouze necelých 23,5 % učitelek schopno se v průběhu dne individuálně věnovat každému dítěti; 76,5 % učitelek upřímně přiznává, že tento požadavek spíše nezvládá či nezvládá. Pokud tuto informaci pojmeme z druhé strany, lze říci, že ve více než 75 % českých mateřských škol nemá každé dítě denně možnost sdělit učitelce své prožitky. Ve vztahu k individualizaci vzdělávání to znamená, že v těchto počtech dětí ve třídách nejsme schopni zvládat základní mechanismy a požadavky individualizace. S vědomím této skutečnosti si nemůžeme odpustit otázku: Že by se navzdory pro dítě příznivě nastavenému RVP PV naše mateřské školy opět měnily v továrny na hlídání předškolních dětí?

Jaký počet by byl podle vás optimální, abyste mohla zvládnout potřeby a prožitky všech přítomných dětí? Průměrný „optimální počet“ je podle respondentek 15 dětí ve třídě, ovšem porovnáme-li to s grafem č. 1, ukazuje se, že počty dětí jsou dvojnásobné, než jaké by si učitelky přály mít. Odborníci se však přiklánějí k počtům výrazně nižším, obvykle 6–8 dětí (v USA maximálně 5 dětí na jednoho dospělého).

Evropské postoje k péči o předškolní děti jsou shrnuty v dokumentu Barcelonské cíle Evropy. V něm vytyčila Rada Evropy několik cílů, jimiž vyzývá členské státy k podpoře vyššího zapojení žen na pracovním trhu. Mimo jiné se zde uvádí, že jedním z faktorů, který ovlivňuje kvalitu poskytované péče v předškolních zařízeních, je poměr dospělých a dětí. V celé Evropské unii se tento poměr liší, některé státy mají poměr 1 : 3, jinde zase 1 : 7, ve vyšší věkové skupině jsou nejnižší poměry 1 : 6, a naopak nejvyšší 1 : 19.

Dostáváme se tak k absurdnímu poznatku, že učitelka je schopna zvládnout požadavky na ni kladené v RVP PV při počtu 15 dětí, což sice odpovídá skutečnému počtu dětí na učitelku v mateřské škole, ale vzhledem k pracovní době učitelek a délce provozu pak dochází k tomu, že je často sama se skupinou dětí v počtu více než 20, do doby, než přijde kolegyně, která ji vystřídá a ona odchází domů nebo se věnuje přípravě na další den. Tato situace je pro děti (ale i pro učitelky) nepříznivá a silně zátěžová. Zdá se, že skutečnost, že k zabezpečení třídy MŠ s celodenním provozem je potřebná pracovní doba dvou učitelek, není při tvorbě normativů pro mateřské školy známá.

Máte čas a možnost každý den se věnovat individuálně každému dítěti? Pohladit ho, usmát se na ně? Tato otázka by se mohla zdát „mimo“, ale má velký vztah k individualizaci vzdělávání. Potěší, že v obou skupinách se daří takto komunikovat s dítětem z více než 80 %. Přesto i zde dochází k výraznému rozdílu, který můžeme porovnat na grafech č. 7 a 8. Tento rozdíl je patrný v odpovědích ano a spíše ano. Ve třídách do 24 dětí odpovídá ano téměř polovina učitelek. Ve třídách od 25 dětí odpovídá více než polovina učitelek spíše ano.

Za zamyšlení však stojí, že v téměř 20 % mateřských škol se denně každé dítě obvykle nemusí dočkat ani úsměvu či pohlazení.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!