5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Já ten koláč nesmím, paní učitelko!

Já ten koláč nesmím, paní učitelko!

Autor: PhDr. Helena Chvátalová | Datum: 7.4.2015 | Vydání: 4/2015

V současné době se 40 % našich dětí rodí s dispozicí k alergickému onemocnění. Může jít například o alergii na bílkovinu kravského mléka či celiakii neboli alergii na lepek. Co je příčinou potravinových alergií? A jak pro takové dítě vybrat mateřskou školu?

Já ten koláč nesmím, paní učitelko!

Zhruba u 8 % dětí tedy potravinová alergie vzniká a přibližně u 2 % až 4 % dospělých přetrvává. Alergie na potraviny propukne méně často až v dospělém věku, pokud se to však stane, bývá dost nebezpečná.

„Pokud je malé dítě kojeno či je mu nabídnuta lahvička s kojeneckou výživou, nabízíme mu kromě kalorií a vitaminů také miliardy bílkovinných znaků. Lékaři nazývají tyto originální znaky odbornějším výrazem – antigeny. Drtivá většina těchto bílkovinných antigenů (např. části syrovátky, bílku či lepku) je pro zdravé děti výhodná a měla by projít fyziologickým trávením, ovšem za velkorysé tolerance slizniční obranyschopnosti. Bohužel ale až u 8 % malých dětí jsou výživné bílkoviny pochopeny buňkami slizniční imunity trávicího traktu jako agresor-vetřelec a jsou zahájeny nepřiměřené obranné kroky, které ve svém důsledku poškodí sliznici střev i systém trávení. Po lavinovitém biochemickém šíření krví a tkáněmi ovlivní nakonec i celý organismus,“ vysvětluje na stránkách České iniciativy pro astma alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs.

Proč se objeví alergie?

Po celém světě vědci zkoumají, proč někdy organismus začne bílkovinné znaky např. mléka, vajec, obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, koření či ořechů chápat jako nebezpečné. Jde bezpochyby o celý komplex příčin, z nichž můžeme jmenovat např. geneticky „porouchanou“ imunitu, ale vliv na to mají i faktory vnějšího prostředí. Negativní vliv na dětský organismus i s ohledem na alergie může mít např. současný přetechnizovaný způsob života, znečištěné životní prostředí, nedostatek pohybu (víte třeba, že ještě v polovině 60. let 20. století dovedly děti mladšího školního věku vyjmenovat až 60 her, které se dají hrát venku bez zvláštních pomůcek, a v současné době si děti vzpomenou tak na tři?), více stresu, přehnaná rozmanitost výživy matek i dětí , narušené složení střevní flóry, časté užívání léků, zvláště antibiotik, přibývání očkování, dokonce prý i menší počet dětí v rodině…

U malých dětí je potravinová alergie relativně častá (zmíněných 8 %). „V našem prostředí reálný spouštěč kopíruje složení kojenecké a batolecí stravy. Na prvním místě proto najdeme alergii na bílkoviny kravského mléka a to je možné dokonce i u plně kojeného dítěte. Mikrodávky mléčných syrovátkových bílkovin, které maminka sní, se dostanou až do mléka mateřského, a tak mohou u citlivých jedinců s alergologickou dispozicí vyvolávat neklid, nechutenství, zvracení, bolesti bříška a průjmy. Typickým projevem jsou kojenecké koliky provázené pláčem, nekoordinovanými pohyby, kopáním či přitahováním nožek k bříšku a praktickou nemožností zklidnit takto sužovaného kojence. Relativně častým projevem je i přítomnost nitek krve ve stoličce poctivě kojeného a v tomto případě i dobře prospívajícího dítěte – jde vlastně o alergický zánět (imunologické poškození) sliznice tračníku a konečníku. A pokud se takovémuto dítěti nabídne v pozdějším věku mléko náhradní, nepřekvapí vyrážka, otoky, eventuálně i dušnosti . Řešení je jednoduché – mléčné bílkoviny se ze stravy matky a popřípadě i dítěte vysadí. U dítěte známe hned několik náhradních kojeneckých mlék (Alfaré, Nutrilon Pepti aj.), která svou speciální úpravou ztratila alergenní schopnost a mohou se tak podávat i potvrzeným alergikům,“ vysvětluje MUDr. Fuchs.

Dále je velmi častá alergie na vejce s převahou bílku, obvykle se tento typ alergie diagnostikuje u atopického ekzému. Následuje alergie na obilné bílkoviny, dále alergie na sóju, na běžné ovoce a na kořenovou zeleninu. Většinou až po prvním roce života se může objevit alergie na ořechy, ryby, sýry, mák, celer, rajčata, luštěniny i aromatické ovoce aj.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!