5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Moje tělo a zdraví

Moje tělo a zdraví

Autor: Eva Štanclová | Datum: 18.2.2005 | Vydání: 2/2005

V celotýdenním vzdělávacím tématu Moje tělo a zdraví jsme se zabývali pěti základními smysly člověka, kterými jsou zrak, sluch, čich, chuť a hmat.

Nejprve jsme se naučili pojmenovat různé části lidského těla. Pomohly nám v tom obrázky, na kterých byla vždy vybarvena určitá část těla, např. obočí, hlava, ruka, nos, loket, uši, krk, pata, koleno, ústa atd. Na Matouše vyšel obrázek s vybarveným čelem. Zeptala jsem se: „Co má vybarvené paní na obrázku?“ Matoušek vážně odpověděl: „Mozek.“ Všichni se zasmáli a hned jsme si vyjasnili, jak je to správně.

Upozornila jsem děti, že musí svoje tělo chránit, aby si nezranily třeba oči, ruce nebo nohy. Proto jsme si prohlíželi a rozlišovali špičaté, hranaté a kulaté předměty. Děti je na obrázcích určovaly velice dobře a na základě předchozích znalostí věděly, co jim do rukou nepatří. Zjistily, že nejnebezpečnější jsou špičaté předměty.

Abychom svoje tělo dobře poznali, hráli jsme hru „Schovej si…“. Děti si podle mých pokynů schovávaly oči, uši, nos, bradu, koleno, paty, vlasy. Když už téměř všichni tuto hru zvládli, naučila jsem je novou hru, ve které je hledání části těla spojeno s rytmem. V písničce se zpívá:

Hlava, ramena, kolena, palce,
kolena, palce, kolena, palce,
hlava, ramena, kolena, palce,
oči, uši, pusa, nos.

Při zpěvu ukazujeme na určené části těla a písnička se několikrát opakuje a zpívá se stále rychleji. Dětem se hra velmi líbila, i když některé menší děti nestačily zrychlenému tempu.

Hmat

Pěkné byly hry, ve kterých děti mohly uplatnit pouze hmat. Do sáčku jsem ukryla různé předměty (klubíčko, ořezávátko, plyšáčka, míček, šišku, kamínek, lžičku) a každé dítě si postupně sáhlo do sáčku, ohmatalo předmět a určilo, co drží. Teprve potom vytáhlo předmět ze sáčku.

Další hrou bylo hledání korálků v písku. Připravila jsem si dva velké tácy s jemně přesátým pískem a před dětmi jsem do písku na každém tácu zahrabala deset větších korálků. Potom jsem ke každému tácu postavila jedno dítě se zavázanýma očima a s hrnečkem v ruce. Druhou rukou děti hledaly v písku korálky a dávaly si je do hrnečku. Děti, které hledání pozorovaly, volaly na své kamarády: „Tamhle máš korálek, dej si ho do hrnečku!“ Úplně zapomněly, že soutěžící nic nevidí. Vítěz byl ten, kdo v časovém limitu našel víc korálků. Děti si korálky samy počítaly.

Legrační byla hra „Na krtka“. Vysvětlila jsem dětem, že krtek pod zemí sice nic nevidí, ale zato velmi dobře cítí larvy, žížaly a další hmyz. My tak dobrý čich nemáme, a proto použijeme hmat, abychom jako krtci získali nějakou dobrůtku. Všichni si sedli do kruhu a jedno dítě doprostřed kruhu se zakrytýma očima jako krtek. Na zemi ležel jeden zabalený bonbón a krtek si ho musel rukama najít. K velké radosti dětí si na krtka zahrála i paní školnice a paní učitelka.

Když jsme zkoumali hmat, prohlíželi jsme si svoji kůži a děti se dověděly, že jsou v ní hmatové buňky, které jsou tak malé, že nejsou ani vidět. Polechtala jsem Vojtíška po zádech, abychom si uvědomili, že cítíme i jinou částí těla, nejen rukama. Nakonec jsme zjistili, že kůže pokrývá téměř celé naše tělo, že je pružná, dá se natahovat a že jsou v ní chloupky a jinde vlasy nebo vousy. Lupou si děti se zájmem prohlížely kůži na rukou a naše zkoumání kůže končilo otiskováním palců do razítkové barvy a vytvářením otisků na papír. Některé děti svoje otisky palců velice pěkně výtvarně dotvořily na sluníčka, kytičky, obličeje atd.

Abychom si zapamatovali, že se o svoji kůži musíme dobře starat a pěkně se vždy umýt, neboť chceme být zdraví, naučili jsme se básničku:

To jsou prsty, to jsou dlaně,
voda s mýdlem patří na ně.
A po mýdle dobré jídlo
a po jídle zase mýdlo.

Asi nejtěžší bylo poznávání kamarádů pouze podle rukou. Všechny děti si sedly na lavičku a za paraván jsem pozvala tři děti ze skupiny. Dětem jsem na pravé ruce vyhrnula rukávy, aby je kamarádi na lavičce nepoznali podle oblečení. Když se nad paravánem objevily pouze tři ruce, bylo docela těžké uhodnout, komu která patří. Přitom jsme si všímali, co je na rukou stejné a co rozdílné. Viděli jsme, že někdo má ručku štíhlejší, někdo zase baculatou, jiná ruka byla výrazně bledá atd. Nakonec si každý obkreslil levou ruku na papír, vybarvil a vystřihl. Ruce jsem potom umístila na nástěnku do kruhu kolem veršů:

Kamarád, kamarád, je ten, koho mám rád.
Pomůže mi, poradí, po ruce mě pohladí.

Čich a chuť

Velice zvláštní dopoledne prožily děti, když jsme zkoumali čich a chuť. Přinesla jsem si velké množství skleniček s kořením výrazné vůně (fenykl, bobkový list, hřebíček, skořice, nové koření, tymián, kmín, muškátový oříšek) a děti si mohly očichat, jak koření voní.

Po návštěvě „maminčiny kuchyně“ jsme zavítali do koupelny. Měla jsem s sebou zubní pastu, sprchový gel, mýdlo, vodu po holení, voňavku, francovku a masážní gel. Tentokrát děti hádaly se zakrytýma očima pouze po čichu a zkoušely i určit, jestli voňavý předmět používá maminka nebo tatínek. Masážní gel děti označily jako „pálivý krém“. Nakonec jsme si ve třídě zapálili voňavou tyčinku a přitom jsem děti upozornila na nebezpečí popálení kůže a na to, že svíčky, zápalky a tyčinky smí zapalovat pouze dospělí podle návodu a ještě musí být velice opatrní, aby nedošlo ke zranění nebo požáru.

Při zkoumání chuti jsme si nejdříve prohlédli naše ústa. Vyprávěla jsem dětem pohádku, že ústa jsou domeček a my se podíváme, kdo v domečku bydlí. Otevřeli jsme všichni dveře do domečků a hned jsme viděli, že v domečku bydlí zoubky a jazyk. Každý dostal sušenku a zjišťovali jsme, co se v ústech se sušenkou stane. Zoubky pečlivě sušenky rozkousaly, jazyk zjistil, že je sladká, a sliny pomohly sušenku spolknout. Přitom jsme si pověděli, že je důležité, jaké jídlo jíme a která jídla jsou pro děti nejlepší, aby děti rostly a byly zdravé.

Potom jsem na koberci rozprostřela reklamní letáky s nabídkou potravin. Děti si potraviny prohlédly a všichni společně jsme vybírali zdravá jídla. Zdravá jídla jsem vystříhala a nalepila na velký talíř z papíru. Potom jsem dětem rozdala menší papírové talíře a vyzvala je, aby si dobře prohlédly všechny potraviny a vybraly si jídla, která jedí nejraději. Každý si vystřihl tři nejoblíbenější jídla a nalepil je na svůj talíř.

Paní kuchařka se moc smála, když si na nástěnce prohlédla, že Vojtovi nejvíce chutná pečená husa a salám, Markétce kuřecí stehno a bůček, Martínkovi uzená krkovička a že Míša si nejraději pochutná na vlašském salátu a Matoušek na rybích prstech a salámu. Ale musím děti i pochválit, protože mnoho z nich si vybralo také jogurty a ovoce.

Abychom si nedělali chutě jen podle obrázků, došlo i na skutečné ochutnávání. Úkolem bylo poznat, co je sladké, slané a kyselé. Každé dítě dostalo postupně na dlaň trochu cukru, soli a maličko kyseliny citrónové. Na spravení kyselé chuti jsme si zamlsali skořicový cukr, který předtím Markétka poznala i podle vůně. Také jsme si řekli, jak a proč se staráme o své zoubky a co všechno potřebujeme při ranní hygieně. Z Martínkovy čítanky si děti poslechly příběh Děravý zoubek.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  INFORMATORIUM 3-8 č.2


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!