5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Povinná předškolní docházka. Ano, či ne?

Povinná předškolní docházka. Ano, či ne?

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 7.4.2015 | Vydání: 4/2015

Zavedení povinného předškolního vzdělávání má své příznivce i odpůrce. A argumenty obou stran stojí za zvážení. V nedávné době proběhly dvě veřejné diskuse na toto téma, kde měli možnost vyjádřit se zástupci obou názorových proudů.

Povinná předškolní docházka. Ano, či ne?

Povinné předškolní vzdělávání by podle jeho příznivců mělo přivést do školek děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Podle odpůrců tohoto záměru je jednak v pěti letech dítěte, které žije v nepodnětném prostředí, už poměrně pozdě na intervenci, a pokud se tedy tato povinnost zavede, bude to příliš náročná a nákladná změna, která zasáhne celou společnost. Povinnost posílat dítě poslední rok do školky totiž budou mít všichni, i rodiče, kteří se svým dětem věnují a do školky je z nějakého důvodu dávat nechtějí.

Markéta Literová z organizace Step by step poznamenala, že se velmi těžko vyjadřuje k návrhu, o jehož konkrétní podobě zatím není příliš známo. „Sama si povinný předškolní rok představuji jako povinnost chodit do předškolního zařízení, která bude platit pro všechny, byť se zvažuje možnost domácího vzdělávání. Nevidím v tom až takový přínos, naopak to ve mně vyvolává otázky a obavy. Step by step tuto myšlenku nepodporuje, ale to samozřejmě neznamená, že bychom neviděli tu potřebu dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí nějakým způsobem vyrovnat to, čeho se jim nedostává. Rodiče jsou odpovědní za výchovu svých dětí a tento návrh jejich odpovědnost nabourává, rodiče se stávají nezajímavým elementem a jediné, co by se mělo odehrát, je přechod do nějaké instituce. Ačkoli se setkáme s nezodpovědnými rodiči, je jich určité procento, kvůli němuž nemohu nastavovat systém těm ostatním. Je to finančně neefektivní a obtěžovalo by to celou rodičovskou veřejnost. A budou školky vůbec připraveny na práci s tak různorodou skupinou dětí?“ ptá se Markéta Literová. Řada dětí ze sociálně vyloučených oblastí totiž dochází například do předškolních klubů organizace Člověk v tísni, mnozí předškoláci navštěvují soukromé školky, protože jejich rodiče preferují prostředí s nižším počtem dětí, svůj podíl na předškolním vzdělávání mají též lesní školky. A všechny tyto děti, tedy ty ohrožené sociálním vyloučením, ty, které pocházejí naopak z rodin s vysokým standardem, a ty, jejichž rodiče preferují výchovu a vzdělávání v co největším kontaktu s přírodou, by se od roku 2017 sešly v jedné školce.

Pohled dětského psychologa

Jaký názor na prodloužení povinné školní docházky o předškolní ročník má dětský psycholog Václav Mertin? „Žijeme v určitém státě, a ten by na nás neměl ukládat povinnosti tehdy, pokud to není nezbytně nutné,“ řekl na úvod. „A jsem proti povinné předškolní docházce. Česká veřejnost předškolní vzdělávání uznává, pokládá školku za prospěšné zařízení. Nepřijde mi tedy úplně rozumné upravovat kvůli jedné skupině lidí fungování státu, ale měli bychom najít jiné řešení. To by bylo stejné, jako kdybychom řekli, že od teď nikdo nemůže bez povolení úřadů utratit více než pětistovku, protože někteří lidé mají dluhy. Měli bychom podporovat rodinu a blízké osoby dítěte. Neplatí, že pokud dítě nedochází do mateřské školy, je fatálně poškozeno,“ zdůraznil psycholog Mertin.

Václav Mertin zmínil i možnost selektivního nařizování předškolního vzdělávání. „Pokud rodina funguje, co jí má stát mluvit do toho, jak žije. A nezapomeňme na pediatry, kam děti chodí na pravidelné prohlídky. Součástí je orientační vyšetření psychomotorického vývoje, a pokud dětský lékař zjistí, že ve vývoji dítěte je nějaký problém, měl by na rodiče klást požadavek, aby s tím něco dělali. A to pořád nemusí znamenat, že rodiče musejí s dítětem někam jít. Vždyť mnohdy stačí, aby se dítěti prostě více věnovali. A teprve pokud by se ukázalo, že to nefunguje, byl bych pro to, aby rodiče byli nuceni ‚strpět‘ nějakou odbornou službu. Je potřeba, aby stát rodiny podporoval od nejútlejšího věku dítěte,“ zdůraznil.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č.4/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!