5000
Předplatné jako dárek Kurz jako dárek Zdrava 5 Kompletní ročník časopisu 2016 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Školka v klášterních zdech

Školka v klášterních zdech

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 2.11.2017 | Vydání: 9/2017

Mateřskou školu Milosrdných bratří, která se nachází v Brně, najdete snadno. Nachází se v klášterních prostorách, které prošly rekonstrukcí, a dětem nabízí předškolní vzdělávání podobně jako ostatní mateřské školy.

Školka v klášterních zdech

„Mateřská škola zde funguje čtvrtým rokem. Nejprve jsme chtěli nabízet nějakou službu pro rodiny, uvažovali jsme o dětské skupině, a než se povedlo vyřídit zápis do rejstříku škol se všemi povoleními, skutečně jsme chvíli jako dětská skupina fungovali,“ uvádí Petra Škrdlíková, ředitelka MŠ Milosrdných bratří. Dodává, že všichni zaměstnanci včetně ní nikdy předtím ve školce nepracovali. „Byl to pro mě osobně velký projekt. Jako holka jsem chtěla pracovat v mateřské škole, hlásila jsem se tehdy na střední pedagogickou školu, ale nebyla jsem přijata a vydala se jinou cestou. Pracovala jsem chvíli jako učitelka na ZUŠ, a pak v sociálních službách, a když se objevila možnost zřízení dětských skupin, byla to pro mě příležitost vrátit se k tématu menších dětí. Pustila jsem se tedy do toho se vším elánem, aniž bych tušila, jak složitá a občas trnitá cesta to bude,“ směje se Petra Škrdlíková.

Zajímalo mě, jak idea mateřské školy v klášterních prostorách vznikla. „Milosrdní bratři přemýšleli, co smysluplného by v prostorách, které právě procházely rekonstrukcí, dělali. Já jsem se k tomu dostala víceméně náhodou (nebo možná nějakým vedením shůry). Začali jsme se domlouvat s bratrem Martinem (převor kláštera), jaké by byly možnosti. V té době byl velký nedostatek míst v mateřských školách, a ukázalo se tedy, že zřízení mateřské školy by bylo jednou z možností. Zároveň se nabízela příležitost, jak bych si mohla splnit svůj holčičí sen,“ vzpomíná ředitelka MŠ Milosrdných bratří. „Vůbec jsem si ale nemyslela, že bych někdy byla ředitelkou. Chtěla jsem pracovat ve školce, protože mi dávalo smysl podporovat děti v jejich rozvoji a hledat pro každého z nich právě tu jeho cestu“, dodává.

Rodiče o školku našeho typu stojí

O vzdělávání dětí v MŠ Milosrdných bratří je podle slov Petry Škrdlíkové zájem. „I když máme o něco vyšší školkovné než je v blízkých školkách, je spousta rodičů, kteří by své děti rádi vzdělávali u nás. Důvodem je asi to, že se ztotožňují s našimi hodnotami a způsoby práce. Líbí se jim, že je školka malá a dovoluje individuální přístup k dětem. Spousta rodičů – ne všichni – je dnes motivovaných. Přemýšlejí o tom, jak své dítě vzdělávat, kde a zda školka nějakým způsobem rezonuje s tím, jak vnímají různé věci. Není to pro ně úplně jednoduché,“ popisuje.

Zajímalo mě, které hodnoty má Petra Škrdlíková na mysli. „Jedná se v podstatě o křesťanské hodnoty, nenabízíme ale a priori výuku náboženství. Učíme děti, že každý člověk má hodnotu, i když není úplně dokonalý. Že každý člověk má právo dělat chyby a na těch chybách se učit, třeba i učitelka že takové chyby dělá a mohou jí být k užitku. Děti u nás nevedeme k soutěživému chování, ale k tomu, aby se k sobě chovaly slušně a aby si odpouštěly. Nehledáme viníky, když se mezi nimi stane nějaká kolize, nehledáme, kdo byl první, ale učíme je, aby vnímaly, co taková situace s druhými dělá a jak pokračovat dál. A tohle se rodičům asi líbí,“ popisuje Petra Škrdlíková. „Myslím, že tohle není nic nového pod sluncem, dělá to tak spousta učitelek. U nás je to možná trochu jiné v tom, že o těchhle věcech mluvíme na schůzkách, mezi dveřmi, prostě dáváme těm věcem prioritu.“

„No, a samozřejmě, že se tu děti setkávají s křesťanskými hodnotami, motivy a symboly, ale naším cílem není obracet děti, které k nám chodí, na víru. Snažíme se, aby tu děti zažívaly bezpodmínečnou lásku, aby se cítily přijímané, i když někdy jsou nebo se můžou samy cítit ‚nepřijatelné‘. Doufám, že až budou velké a pojedou kolem tramvají, vzpomenou si na školku, řeknou si, že to tam bylo báječné, že se tam cítily v bezpečí a prožívaly něco mimořádného a budou se samy sebe ptát, co to bylo a co bylo za tím. “

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č.9/2017.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666