5000
Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

3/2016

Jak žijí tradiční Masajové v moderním světě

Irena Menšíková, 26.2.2016

Kodrcáme se po prašné cestě, uprostřed Tanzanie, daleko od slavného Kilimanjara a ještě dále od hlavního města Dar es Saalamu. Míříme za původními obyvateli – Masaji.

Celý článek

Můžeme se „prouklízet“ ke štěstí?

Daniela Kramulová, 26.2.2016

Úklid – na první pohled banální činnost, přesto bývá zdrojem silných emocí. Málokomu je uklízení lhostejné, někdo ho nesnáší, jiný se ho děsí, další v něm nachází uspokojení a vnitřní klid, v někom dokonce dokáže probudit vášeň. Co o nás náš vztah k uklízení napovídá?

Celý článek

Březen

dak, 26.2.2016

Seznam mezinárodním dnů se neustále rozrůstá, v loňském roce byl například zaveden 2. březen jako MEZINÁRODNÍ DEN ZÁSNUB. Jedna advokátka to na svém Facebooku hned pragmaticky okomentovala: Bylo by zajímavé, mít zase trestný čin „svedení pod slibem manželství“. Klasikou je 8. březen, OSN posvěcený jako MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN, který se slaví od roku 1910. Navrhla ho socialistka Clara Zetkinová jako připomínku demonstrací amerických švadlen z roku 1908 za zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí. Napadlo vás, že jste se to vlastně kdysi učili, ale už se vám to vykouřilo z hlavy? Výzkumy kognitivních funkcí vás nejspíš uklidní, že v tomhle případě asi nepůjde o fatální problém. Ostatně činnosti lidského mozku a jeho zkoumání je věnován 11. březen, EVROPSKÝ DEN MOZKU. Od roku 2012 máme dokonce i SVĚTOVÝ DEN ŠTĚSTÍ – radovat bychom se měli podle Valnému shromáždění OSN 20. března. V podtextu tohoto svátku je doporučení všem vládám, že by měly pečovat o štěstí svých obyvatel a nehodnotit pokrok pouze na základě ekonomických ukazatelů. Zatím je to spíš romantika na papíře, takže se o vlastní štěstí raději zkusme postarat sami. Na 21. březen připadá rekordních šest svátků od odstranění rasové diskriminace (1966) po oslavy poezie (1999). V roce 2006 přibyl SVĚTOVÝ DEN DOWNOVA SYNDROMU – datum odkazuje k faktu, že toto vrozené postižení vzniká chybou na 21. páru chromozomů v buňkách, k nimž nesprávně přibyl jeden chromozom navíc. V Česku se s tímto postižením narodí asi 70 dětí ročně. Chromozomální testy v těhotenství jsou schopny tuto i další vývojové vady odhalit s poměrně velkou přesností. Ženám s pozitivním výsledkem pak lékaři zpravidla doporučují těhotenství přerušit – a odmítnutí se mnohdy setkává s nepochopením. Proti potratům z nejrůznějších důvodů se staví i křesťanské iniciativy a hnutí pro-life. V Latinské Americe, kde žije polovina všech věřících katolíků, v roce 1993 jako první vyhlásil El Salvator 25. březen jako den práva narodit se, následovala Argentina (1998) se svým Dnem nenarozených, pak Chile a Guatemala. V MEZINÁRODNÍ DEN NENAROZENÝCH DĚTÍ se v mnoha zemích, včetně Česka, konají i pochody pro život. Hned poté, 26. března, je SVĚTOVÝ DEN BOJE PROTI EPILEPSII, TZV. PURPLE DAY. Na podporu 50 milionů lidí, kteří touto nemocí na světě trpí, i jejího výzkumu a léčby, bychom si měli na sebe vzít něco fialového. Puprle Day se slaví od roku 2008, jeho mladším kolegou je od loňska Mezinárodní den epilepsie, který proběhl 9. února. Jak se v našich aktivitách odráží vnímání ročního cyklu, hezky ukazují březnové svátky inspirované příchodem jara – svůj den slaví divoká příroda, vrabci i řeky…

Celý článek

Máme to v genech?

Daniela Kramulová, 26.2.2016

Je nám škodolibost vrozená? Richard Smith mluví přinejmenším o „přirozeném sklonu, který se za určitých podmínek projeví“. Hovoří pro to i fakt, že škodolibost se objevuje ve všech kulturách, ve kterých se až dosud zkoumala. V jedné aktuální studii se například ukázalo, že Číňané byli dokonce značně škodolibí, když konkurenční velmoc Japonsko v roce 2011 zasáhla vlna tsunami, která vyvolala zkázu jaderné elektrárny ve Fukušimě. Další indicie: škodolibost můžeme pozorovat už u dětí mladších dvou let. Simone Shamay-Tsoory z University Haifa ukázala dětem, jak jejich matka čte jiným dětem z knížky. Ale nějaká nehoda knihu poničila tak, že byla nepoužitelná. Malé děti tohle „neštěstí“ očividně velmi potěšilo. Patrně proto, že předtím na cizí děti žárlily. Ale když Shamay-Tsoory dětem ukázala video s matkou, které se stala stejná nehoda, když z knihy četla jen sama pro sebe, byly děti daleko méně škodolibé. Nikolaus Steinbeis z Lipského Institutu Maxe Plancka naproti tomu považuje za spíš nepravděpodobné, že by škodolibost byla vrozená. Díky řadě studií zjistil, že děti v prvních letech života zažívají podstatně víc pocitů škodolibosti, s vrcholem v šesti až osmi letech. Tento vývoj neprobíhá náhodně. Ve věku kolem čtyř až pěti let děti začínají srovnávat svůj výkon s ostatními. Cítí-li se být slabší než ostatní anebo na nižším stupni sociálního žebříčku, závist a škodolibost se vyvalí téměř bez zábran. Bez zábran proto, že oblasti mozku zodpovědné za sebekontrolu vyzrávají později. Tato centra sebekontroly později sklon ke škodolibosti alespoň brzdí, aniž by ji ovšem u většiny lidí dokázala vymazat úplně. „Ve věku kolem 7–12 let,“ shrnuje Steinbeis své výzkumy s více než 180 dětmi, „se sklony ke škodolibosti postupně ztrácejí.“ Před dvěma lety uveřejnil výzkumný tým princetonské univerzity vedený sociální psycholožkou Susane Tufts Fiskeovou studii věnovanou škodolibým reakcím lidí na neštěstí druhých. Testovaným dobrovolníkům nejprve ukázali série fotografií, které si obvykle spojujeme se stereotypy, jež v nás vyvolávají určité emoce, například: starý člověk – lítost, student – obdiv, narkoman – pohrdání a hnus, bohatý jedinec – závist. Následně pak výzkumníci fotografie spojili s různými situacemi běžného života, které vyvolávaly emoce pozitivní (výhra v loterii), negativní (být postříkán kolemjedoucím autem) i ty, které byly emočně neutrální, třeba chůze do koupelny. Probandům pak pomocí elektromyogramu měřili pohyby obličejového svalstva. Ukázalo se, že se nejvíce usmívali v situacích „cizího neštěstí“ v případě osob, jimž nejvíc záviděli, standardně tedy bohatě a úspěšně vyhlížejícím jedincům. V následujících výpovědích pak testovaní potvrdili, že se cítili nejlépe při pohledu na luxusně oblečeného člověka, kterého „ohodí“ projíždějící auto. „Zjistili jsme, že když se lidem daří, lépe se srovnávají s těmi, jimž závidějí. V těžkých dobách se však skupiny těch úspěšných stávají skutečným terčem škodolibosti,“ komentovala experiment vedoucí týmu Susan Fiskeová.

Celý článek

ŠKODOLIBOST

Kateřina Rodná, 26.2.2016

Cizí neštěstí vždy potěší

Celý článek

Sourozenci

Radka Gottwaldová, 26.2.2016

Největší kámoši i rivalové

Celý článek

Co je opravdu hodnotné, to není vidět

Lenka Králová, 26.2.2016

Rozhovor s velmistrem zednářské lóže

Celý článek

Anketa

Daniela Kramulová, 26.2.2016

* Jarní čas je spojený s pohanským vynášením morany a očistnými rituály, s křesťanským předvelikonočním půstem i se soudobými detoxikačními kúrami. Máte nějaký svůj „očistný rituál“?

Celý článek

Těžký život kedlubny...

26.2.2016

Vegetariáni a vegani pozor! Pokud se považujete za vysoce etické bytosti, které by ani mouše neublížily, a přitom vám nevadí nakrájet si do salátu mrkev, tak trochu klamete sami sebe. Množí se totiž vědecké důkazy o tom, že i rostliny mají vědomí a mohou navzájem komunikovat podobně jako zvířata a lidé. Na univerzitě ve Florencii např. vypozorovali, že popínavé fazole spolu soutěží o klacík, kolem kterého by se mohly obtočit. Jakmile fazole zjistí, že konkurent si už klacík zabral pro sebe, přestane se o něj snažit a najde si jiný cíl. Jak se o vítězství svého druha dozví, to je ovšem záhada. V Britské Kolumbii zase provedli řadu experimentů, během nichž si stromy (dokonce různých druhů) předávají informace o škůdcích: napadne-li škůdce jeden smrk, nejen všechny smrky, ale i borovice v okolí vyvinou obranné prostředky ještě předtím, než jsou samy také napadeny. Rostliny samozřejmě nemají mozek ani smyslové orgány, kterými by mohly vnímat a myslet – přesto je celé jejich „tělo“ od kořenů až po ten nejmenší trn vybaveno obrovským množstvím receptorů, které reagují na neuvěřitelně jemné změny v okolí. Na základě těchto signálů se rostlina „rozhoduje“, zda už má začít kvést, nebo počkat, až z ní někdo posbírá housenky, jestli se ji chystáte zalít, nebo jestli má jít radši spát. Což koneckonců ti, kdo své květinky mají rádi, dávno vědí i bez vědeckých laboratoří. Jen vegetariáni to stále jaksi nechápou, roní slzy nad vepřovými řízky a pokrytecky si místo nich strouhají na talíř jemnocitné kedlubny...

Celý článek

Smích léčí i v Pelhřimově

Zdena Hronová, 26.2.2016

V článku Smích léčí v únorové PD je v památném výroku z filmu Vesničko má středisková krematorium chybně situované do Humpolce (ten figuroval ve filmu Marečku, podejte mi pero a odstěhoval se do něj žák Hliník) místo do Pelhřimova. Nicméně ve skutečnosti krematorium v Pelhřimově nikdy nebylo, ale filmový výrok má takovou „moc“, že ho mnozí návštěvníci Pehlřimova hledají. A tak ho každý rok místní hasiči v srpnu postaví a pak ho nechají u příležitosti festivalu hasičských hudeb zase shořet. Je po něm aspoň pamětní deska nedaleko centra hlásající, že Tady stálo a shořelo…

Celý článek

Když vzdělání zabíjí

Petra Dadáková, 26.2.2016

Celý článek

 1 2
6666
Výroční konference Škola komunikace