5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Psychologie dnes

2/2017

Psychologie dnes 2/2017

Matyáš Zrno, 31.1.2017

V únorové Psychologii dnes jsme pro vás připravili:

Celý článek

Psychologie dnes 2/2017

Jak vyzrát na frustraci

Ing. Jarmila Rýdlová, Ph.D., 31.1.2017

„Život není procházka růžovým sadem…“ „Jednou jsi dole, jednou nahoře…“ Jak dokládají tato časem prověřená rčení našich předků, občasný neúspěch je nutnou součástí života a bylo by bláhové očekávat, že se nám v životě bude dařit vše, na co sáhneme.

Celý článek

Jak vyzrát na frustraci

Muži v sintru

Ing. Alena Lochmannová, 31.1.2017

Když se za mnou zabouchl katr a za ním další a dozorce jej pokaždé důkladně zamkl, člověk jako by vstupoval do jiného světa. Světa, ve kterém jsou hodnoty většinové společnosti rozvolněny a logika života uvnitř je postavena na úplně jiných pravidlech. Jenže já nebyla jedním z nich. Nebyla a nejsem vězeňkyní, ale výzkumnicí-antropoložkou.

Celý článek

Muži v sintru

Láska ve 21.století

Matyáš Zrno, 31.1.2017

Na svátek svatého Valentýna se můžeme – a právem – dívat jako na trik obchodníků. I tak ale ukazuje, že některé věci se prostě nemění. Vztahy mezi chlapci a děvčaty a muži a ženami jsou v životě člověka zásadní. Tak zásadní, že skoro polovina Čechů slaví svátek, o kterém před dvaceti lety neměli ani ponětí.

Celý článek

Láska ve 21.století

První den ve školce

Jeroným Klimeš, 31.1.2017

Když mám ráno trochu času, chodím do školky hrát dětem písničky na klavír, a tak každý rok pozoruji první den dětí ve školce. Plačící děti, zoufalí rodiče a znova a znova se opakující stejné zbytečné chyby. Zbytečné chyby proto, že při troše pochopení a snahy se jich můžeme vyvarovat.

Celý článek

První den ve školce

Jsem ráda, že mám pořád mámu i tátu

Matyáš Zrno, 31.1.2017

Tereza Boučková je spisovatelkou, která se proslavila hlavně románem Rok kohouta. Syrově v něm odhaluje, s čím se potýkají rodiče dvou adoptovaných romských chlapců, jejichž výchova se přes veškerou snahu nedaří. Krádeže, drogy, útěky, exekuce… tak končil Terezin sen o dětech, které sama dlouho nemohla mít. K tomu se přidala Alzheimerova nemoc u matky. Péče o ni tvoří jednu z hlavních dějových linií posledního románu Terezy Boučkové Život je nádherný, kde se také vrací do dob disentu a řeší svůj nelehký vztah s otcem, slavným spisovatelem Pavlem Kohoutem.

Celý článek

Jsem ráda, že mám pořád mámu i tátu

JAK NA MIGRÉNU?

PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph. D., 31.1.2017

ALESPOŇ NA NĚKTEROU…

Celý článek

O autorech knihy Bez jablka

31.1.2017

Michelle Losekoot (29) studovala Literární akademii, po práci v médiích se začala věnovat marketingu a copywritingu. Pracuje na volné noze, na internetu je známá jako blogerka a nadšená uživatelka sociálních sítí. V roce 2013 vydala v e-knižní podobě novelu Květinostesk (YoungBooks, 2013).

Celý článek

Psychowalkman místo léků

31.1.2017

Cítíte stres, únavu, úzkosti, nespavost nebo depresivní nálady? Použijte místo léků psychowalkman, radí psychologové a lékaři. Používání psychowalkmanu, odborně AVS přístroje, vyhledávají nemocní i zdraví lidé - pomáhá totiž v mnoha oblastech.

Celý článek

Je obejmutí svého dítěte zločin?

31.1.2017

Když obě děti po čtyřech měsících strávených v ústavu konečně spatřily svou matku, rozeběhly se k ní a ona je objala. Soudkyně jí za tento „přečin“ udělila pokutu dvanáct tisíc. Při dalším letmém setkání paní Ludmila R. děti jen pohladila. Přítomná vychovatelka na ni zakřičela, že tím o své děti definitivně přišla, „incident“ nahlásila sociálce a paní Ludmila - přestože obě setkání byla náhodná - musela platit dalších deset tisíc. Co paní Ludmila provedla? Jen to, že policii oznámila podezření, že její manžel děti pohlavně zneužívá. Podezření bylo založeno na výpovědích dětí. Policie přesto případ odložila a plzeňský soud letos na jaře rozhodl, že vztah mezi dětmi a otcem je třeba „normalizovat“. I když se matka neprovinila ničím, než že nahlásila podezření na trestný čin, což jí ostatně ukládá zákon, byly jí děti odebrány a odvezeny do ústavu. Otec je smí vídat neomezeně, matka vůbec. Děti v ústavu procházejí silným traumatem, psycholožka se snažila obměkčit otce i soudkyni, ale marně. Zatímco v tomto případě matka přišla o děti, protože její podezření nebylo potvrzeno, médii propíraný norský Barnevernet postupuje opačně. Ani vyvrácené podezření nestačí k tomu, aby odebrané děti vrátil rodičům. Jak víme z případu Evy Michalákové, i on kontakt mezi dětmi a biologickými rodiči drasticky omezuje a při setkáních zakazuje jakkoliv projevit city a děti obejmout. S vnuky se nesmějí vídat ani jejich prarodiče. Prý ve jménu „nejlepšího zájmu dítěte“. Úplně jinak než v českém případě, ale neméně krutě, rozhodl britský soud v případě Marka Harrise. Ten přišel o možnost vídat své dcery po rozvodu, jakkoli vztah mezi ním a dětmi byl zcela v pořádku (dvě z dcer si o několik let později soužití s otcem samy vynutily). Nešťastný otec na své děti alespoň mával, když je bývalá manželka vezla autem do školy. Za to ho policie odvedla v želízkách, soud postavil jeho jednání na úroveň stalkingu a poslal ho na čtyři měsíce do vězení. Podobná zkušenost potkala před dvěma lety 72letou Kathleen Danbyovou. Za to, že při setkání objala svou devatenáctiletou vnučku, odeslanou do ústavní péče, byla odsouzena ke třem měsícům vězení. Dívka byla odebrána synovi Danbyové ve svých jedenácti letech. Dívčin otec se již předtím ocitl dvakrát ve vězení - za zamávání dívce a za pokus o kontakt s ní. Trest pro důchodkyni byl naštěstí po třech dnech zrušen. Letos v srpnu dívka z ústavu uprchla, babička ji u sebe ubytovala a za to teď čelí další hrozbě uvěznění. Nejspíše se jedná o excesy systému, který jinak funguje dobře. Krutost zmíněných úřadů ale budí dojem, že k něčemu takovému přece v civilizovaném světě nemůže docházet. Situaci zhoršuje tvrdé prosazování ochrany soukromí dětí, které je mnohdy oprávněné, ale zde zhoršuje možnost veřejné kontroly institucí. V systému ochrany dětí, jakkoli potřebném, jsou zjevně díry, a je potřebný soustavný tlak médií a veřejnosti, aby zcela vymizely.

Celý článek

Muži v sintru

31.1.2017

Když se za mnou zabouchl katr a za ním další a dozorce jej pokaždé důkladně zamkl, člověk jako by vstupoval do jiného světa. Světa, ve kterém jsou hodnoty většinové společnosti rozvolněny a logika života uvnitř je postavena na úplně jiných pravidlech. Jenže já nebyla jedním z nich. Nebyla a nejsem vězeňkyní, ale výzkumnicí-antropoložkou.

Celý článek

CO PROZRAZUJÍ STATUSY NA FACEBOOKU?

Zuzana Daňková, 31.1.2017

Patříte mezi ty, kdo píší na Facebook několik nových statusů denně, nebo „postnete“ nanejvýš jednou za rok péefko? Píšete nebo sdílíte spíše informace o svém soukromém životě, nebo raději diskutujete o závažných celospolečenských problémech? To vše o vás může prozradit více, než si myslíte…

Celý článek

Ženy do výroby!

Matyáš Zrno, 31.1.2017

Celý článek

Už máte svého terapeuta?

31.1.2017

JIHOČESKÝ KRAJ PSYCHOLOGICKÉ A TERAPEUTICKÉ CENTRUM ČESKÉ BUDĚJOVICE -

Celý článek

CHOĎTE!

31.1.2017

Páteř drží pohromadě díky vazům a svalům. Z tohoto hlediska jsou zvláště důležité krátké svaly, které přecházejí z jednoho obratle na druhý. Tyto svaly se dobře procvičují za chůze nebo při rotačních pohybech páteře. Jen pohybem a cvičením lze udržet páteř v dobrém stavu. Člověk se sedavým zaměstnáním vhodnou tělesnou aktivitu, např. chůzi, nutně potřebuje. Chůze je také skvělý způsob, jak se uklidnit, zvláště při bažení, hněvu a po duševní práci, kdy je třeba stáhnout energii z horní poloviny těla dolů. Chůzi je možné spojit s různými duchovními praktikami, např. tiše opakovat mantru či krátkou modlitbu, vnímat dýchání do břicha nebo chodidla. Jednou jsem se napůl žertem zeptal pacientů, kdo má životní problémy. Těm, co se přihlásili, jsem doporučil denně půl hodiny chodit, a jestli mají velké problémy, tak denně chodit hodinu. Projasní se tak nálada a třeba se objeví i dobrý nápad. Při chůzi v klidném prostředí je vhodný následující postup, protože vyžaduje soustředění na vlastní tělo. Při nakročení zdvihneme špičku a došlápneme nejdříve na patu. Můžeme s ní i lehce ťuknout o zem. Teprve pak se přenáší váha na chodidlo. Podle mistra Sü Ming-tchanga to působí dobře na ledviny a pohlavní ústrojí mužů i žen. Po nějaké době budete vnímat proudění energie nohama. Ta se pohybuje zadem nahoru a po přední straně trupu a nohou dolů. To, že se má nejdříve došlapovat na patu, se dočtete i v příručkách o správné chůzi. Ostatně proto mají některé sportovní boty zkosenou patu. Zkuste také „cestování s kouzelnou koulí“. Je to postup vhodný spíše v klidném prostředí, kde nemusíte dávat velký pozor na okolí. Soustřeďte pozornost mezi pupek a páteř. Představte si zde zářivě červenou kuličku. Kulička se pohybuje ve směru chůze a ostatní části těla ji následují. Mimochodem, přibližně za pupkem máme fyzikální těžiště těla. Takto se dá jít dosti rychle a pohodlně. Cvičte vědomou pozornost! Nevadí, že nežijete v lese, ale ve městě. Dávejte pozor na to, co se děje kolem. Tak trochu to připomíná lovce, stopaře nebo průzkumníka. Tělo přitom budete také vnímat, ale pozornost bude z větší části zaměřena na venek.

Celý článek

Jak vyzrát na frustraci

Ing. Jarmila Rýdlová, Ph. D., autorka knihy Tajemství psychiky a populárně-odborných textů, 31.1.2017

„Život není procházka růžovým sadem…“ „Jednou jsi dole, jednou nahoře…“ Jak dokládají tato časem prověřená rčení našich předků, občasný neúspěch je nutnou součástí života a bylo by bláhové očekávat, že se nám v životě bude dařit vše, na co sáhneme.

Celý článek

Hořet a nevyhořet

31.1.2017

Roman Pešek, Ján Praško, Syndrom vyhoření - jak se prací a pomáháním druhým nezničit, Praha, Pasparta Publishing 2016

Celý článek

1 2 
6666
Výroční konference Škola komunikace