Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kdo se dívá na porno?
Kdo se dívá na porno?
Autor: Mirka Bruncková, Soňa Majerová | Datum: 1.9.2010 | Vydání: 9/2010
Téměř třetina mužů a osm procent žen si neumí představit život bez pornografie. Porno si zdaleka neprohlížejí jen neuspokojení nešťastníci či sexuální abstinenti – zjistily jsme, že sledování porna je pro většinu lidí obohacením a doplněním plnohodnotného intimního života, nikoli jeho náhražkou.

Lidé nad třicet se za pornografii stydí
„Jak se cítit dobře“ je tématem módní vlny výzkumů, která v okruhu aktuálních problémů neopomíjí ani sexuální spokojenost. Pozitivní je na tom skutečnost, že k článkům a diskusím o zdravé sexualitě postupně přibývají i materiály o pornografii. Převážná většina z nich se však omezuje jen na statistiky prohlížení pornostránek na internetu, bez žádoucí interpretace a vysvětlení. Jiné jsou zase zatížené silným morálním podtónem. Otázka zobrazování nahého těla v naší společnosti dosahuje vysoké míry akceptace; horší je to s obrazy, které rozvíjejí erotickou fantazii. Tam už jsou postoje veřejnosti složitější. Možná to souvisí s potřebou intimity (sledování, resp. nesledování pornografie rozhodně patří do intimní sféry každého z nás), s náboženskými tradicemi, kulturou či společenským tabu. Při našem výzkumu jsme se pokusily nebrat v úvahu optiku morálky, naším výzkumným cílem byla snaha dívat se na fenomén pornografie bez předsudků. Kromě výše zmíněného mýtu nás zajímalo, kdo a jak často se na pornografii dívá, jaký je její nejoblíbenější typ, kdy ji lidé začínají sledovat a zda je cílem sledování skutečně jen sexuální vzrušení či uspokojení.
Našeho výzkumu se zúčastnilo 146 mladých dospělých (58 mužů a 88 žen) ve věku 18 až 30 let, kteří v době administrování dotazníků vedli aktivní sexuální život – šlo o studenty denní nebo dálkové formy studia na Prešovské univerzitě. Nízký věk respondentů lze považovat za určitý nedostatek výzkumu. U lidí nad 30 let jsme se však setkávaly se značnou nechutí dotazníky vyplnit, i když byla anonymita zabezpečená (k dotazníkům byly přiložené zalepitelné obálky, které se otvíraly hromadně až na závěr sběru dat). Návratnost dotazníků v této věkové kategorii byla i přesto mizivá.
Ke sběru dat jsme využily standardizovanou výzkumnou metodiku Dotazník sexuální spokojenosti GRISS (J. Rust a S. Golomboková) a námi vytvořený dotazník mapující sledování pornografie. Pod pojmem pornografie se v našem dotazníku myslela výhradně zrakově vnímaná média, tedy časopisy, filmy a fotografie, zaměřená výlučně na zobrazení sexuálního aktu v různých podobách.
Výsledky výzkumu vyvrátily mýtus o neschopnosti konzumentů pornografie dosáhnout plného uspokojení v partnerském nebo jiném sexuálním vztahu. Neprokázala se ani souvislost mezi mírou sexuální spokojenosti a frekvencí sledování pornografie – a to nejen u mužů, ale i u žen. Vysvětlením může být to, že sexuální spokojenost sytí i faktory, které nepůsobí na motivaci pornografii sledovat, např. spokojenost se vztahem, s úlohou v partnerství, vzájemná kompatibilita partnerů, hodnocení vlastní sexuality nebo fantazie.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2010
nebo v On-line archivu.
![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)




