5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kdo se dívá na porno?

Kdo se dívá na porno?

Autor: Mirka Bruncková, Soňa Majerová | Datum: 1.9.2010 | Vydání: 9/2010

Téměř třetina mužů a osm procent žen si neumí představit život bez pornografie. Porno si zdaleka neprohlížejí jen neuspokojení nešťastníci či sexuální abstinenti – zjistily jsme, že sledování porna je pro většinu lidí obohacením a doplněním plnohodnotného intimního života, nikoli jeho náhražkou.

Kdo se dívá na porno?

Pornografie představuje v dnešní době fenomén, o kterém se nemluví – jen se na něj dívá. Je to způsobené především negativními konotacemi tohoto pojmu, které zahrnují výrazy jako obscénní, nemorální nebo nechutný. Obdobnou definici nacházíme i v současné vědecké literatuře a u slovníkových hesel. Od vysvětlení pornografie jako „pseudovědeckého braku mravně pochybného obsahu“ (Rejman,1966) či „nemravné literatury, obrázku nebo filmu, případně braku“ (Šalingová, 1983) se dostáváme až k jedné z nejaktuálnějších definic pornografie jako „textu či vizuálního výtvoru obscénního charakteru“ (Hartl, Hartlová, 2004). Ze zdrojů vyplývá, že účel sledování pornografie se omezuje na „ukojení primitivních pohlavních pudů“, navození sexuálního vzrušení nebo náhradního sexuálního uspokojení. Nemůžeme se tedy divit, že v souvislosti s interpretací pojmu pornografie vzniklo mnoho mýtů, které poukazují především na její nezdravost až škodlivost a na úchylky jejích konzumentů. V našem výzkumu jsme se zaměřily především na mýtus, jehož základem je tvrzení, že o pornografii se zajímají především lidé, kteří nejsou schopní dosáhnout plného sexuálního uspokojení ve skutečném vztahu.

Lidé nad třicet se za pornografii stydí

„Jak se cítit dobře“ je tématem módní vlny výzkumů, která v okruhu aktuálních problémů neopomíjí ani sexuální spokojenost. Pozitivní je na tom skutečnost, že k článkům a diskusím o zdravé sexualitě postupně přibývají i materiály o pornografii. Převážná většina z nich se však omezuje jen na statistiky prohlížení pornostránek na internetu, bez žádoucí interpretace a vysvětlení. Jiné jsou zase zatížené silným morálním podtónem. Otázka zobrazování nahého těla v naší společnosti dosahuje vysoké míry akceptace; horší je to s obrazy, které rozvíjejí erotickou fantazii. Tam už jsou postoje veřejnosti složitější. Možná to souvisí s potřebou intimity (sledování, resp. nesledování pornografie rozhodně patří do intimní sféry každého z nás), s náboženskými tradicemi, kulturou či společenským tabu. Při našem výzkumu jsme se pokusily nebrat v úvahu optiku morálky, naším výzkumným cílem byla snaha dívat se na fenomén pornografie bez předsudků. Kromě výše zmíněného mýtu nás zajímalo, kdo a jak často se na pornografii dívá, jaký je její nejoblíbenější typ, kdy ji lidé začínají sledovat a zda je cílem sledování skutečně jen sexuální vzrušení či uspokojení.

Našeho výzkumu se zúčastnilo 146 mladých dospělých (58 mužů a 88 žen) ve věku 18 až 30 let, kteří v době administrování dotazníků vedli aktivní sexuální život – šlo o studenty denní nebo dálkové formy studia na Prešovské univerzitě. Nízký věk respondentů lze považovat za určitý nedostatek výzkumu. U lidí nad 30 let jsme se však setkávaly se značnou nechutí dotazníky vyplnit, i když byla anonymita zabezpečená (k dotazníkům byly přiložené zalepitelné obálky, které se otvíraly hromadně až na závěr sběru dat). Návratnost dotazníků v této věkové kategorii byla i přesto mizivá.

Ke sběru dat jsme využily standardizovanou výzkumnou metodiku Dotazník sexuální spokojenosti GRISS (J. Rust a S. Golomboková) a námi vytvořený dotazník mapující sledování pornografie. Pod pojmem pornografie se v našem dotazníku myslela výhradně zrakově vnímaná média, tedy časopisy, filmy a fotografie, zaměřená výlučně na zobrazení sexuálního aktu v různých podobách.

Výsledky výzkumu vyvrátily mýtus o neschopnosti konzumentů pornografie dosáhnout plného uspokojení v partnerském nebo jiném sexuálním vztahu. Neprokázala se ani souvislost mezi mírou sexuální spokojenosti a frekvencí sledování pornografie – a to nejen u mužů, ale i u žen. Vysvětlením může být to, že sexuální spokojenost sytí i faktory, které nepůsobí na motivaci pornografii sledovat, např. spokojenost se vztahem, s úlohou v partnerství, vzájemná kompatibilita partnerů, hodnocení vlastní sexuality nebo fantazie.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2010

nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 1 / nových příspěvků: 1

  • Závislost na pornu 15.1.2011, 11:10 Zobrazit

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace