5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Adrenalin na dvou kolech

Adrenalin na dvou kolech

Autor: Ivo Horváth | Datum: 1.10.2008 | Vydání: 10/2008

Proženou se kolem nás jako ohnivá čára, nerespektujíce žádné rychlostní limity, a to ani v blízkosti škol. Divocí jezdci na motorkách. Máme tendenci motorkáře házet do jednoho pytle, ale není jeden jako druhý. Seznamme se alespoň s některými.

Na boleslavské dálnici jsem v levém pruhu dojel fabii, naznačil jí blinkry, že by měla uhnout, nakonec jsem ji ale musel podjet, pak mě ale dohnala, strhla na mě řízení a já jsem skončil ve štěrku… Řidiči si vůbec neuvědomují, že když trefí motorkáře, můžou ho zabít,“ stěžuje si vášnivý motorkář a pokračuje zase z jiného soudku: „Vím o případu, kdy motorku blokovala v jízdě na dálnici dodávka, muž za řídítky si to ale nenechal líbit, zablokoval dodávce cestu a jejímu řidiči rozbil hlavu helmou.“

Nevraživost mezi motorkáři a automobilisty může nabývat i otevřeně agresivní formy. Možná i tato se podílí na prudkém nárůstu nehod motorkářů.

S dnešními motocykly je navíc možné jezdit rychleji, než jak přemýšlejí a reagují jejich řidiči. Ti mají navíc často větší sebevědomí než schopnosti. Není však motorkář jako motorkář, zde je profil alespoň několika z nich.

Navzdory zácpám projedu rychle

Už mě nebavilo stát v pražských kolonách uvězněný v autě. Začal jsem toužit po změně. Nechtěl jsem ale klasickou padesátku, ta mi přišla moc slabá, poohlížel jsem se po nějakém výkonnějším skútru. Přátelé, kteří jezdí na velkých mašinách, mi ale řekli, že skútr nemá smysl, ať si koupím některý z menších plnohodnotných strojů.

Že jízda na motorce nebude bezpečná, jsem věděl už dříve. Poprvé jsem si to ale vážněji uvědomil, když jsem začal jezdit s autoškolou. Myslím si ale, že mi pomohly zkušenosti s řízením auta - při jízdě se dokážu vcítit do chování dalších účastníků silničního provozu a předvídat jejich chování. To, co jsem od motorky očekával, se ale splnilo, když pospíchám, tak městem projedu rychle i navzdory zácpám. Také prožívám to, o čem mluví většina motorkářů a co zní trochu jako klišé - během jízdy mám skutečný pocit svobody. Adrenalin nevyhledávám, ani nemám tak velké zkušenosti, abych se mohl do nějakých odvážnějších kousků pouštět.

Velmi se mi líbí vyjížďky přírodou Mělnicka, při průjezdu vesnicemi si ale uvědomuju, že jsou v nich také děti. Pro závodníky, kteří v obci zpomalí jen minimálně a myslí si, že každou situaci zvládnou, nemám pochopení. Já osobně nepotřebuju dosahovat nějakých závratných rychlostí a adrenalin je pro mě i předjíždění kamionu na dálnici ve stotřicetikilometrové rychlosti. Myslím, že jsem na rozdíl od některých jiných neztratil pud sebezáchovy.

Motorky mám rád i technicky, jsou zajímavější než auta. Inklinuju hlavně k veteránům. Mám úctu k jejich technickému řešení a zpracování. Svůj motocykl jsem si pořídil na podzim a chtěl jsem ho co nejvíc užít, dokud bylo venku hezky. Jednoho listopadového dne jsem ale vyjel pracovně do Říčan. Bylo totiž docela hezké počasí a svítilo sluníčko, jenže kousek za Prahou už mrzlo a sněžilo. To je asi můj nejhorší zážitek s motorkou.

Vladimír Škarda, státní zaměstnanec

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace