5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Anna Freud: Já a obranné mechanismy

Anna Freud: Já a obranné mechanismy

Autor: Martin Mahler | Datum: 30.8.2006 | Vydání: 9/2006

Po sedmdesáti letech od prvního německého vydání se k nám dostává (dobrý) český překlad knihy napsané dcerou Sigmunda Freuda, moderní strukturální teoretičkou a významnou dětskou psychoanalytičkou.

Můžeme dnes k této prácipřistupovat jinak než jako k historickému svědectví o tehdejším odborném myšlení? Které psychologické pojednání může být po tolika letech čtenářsky zajímavé, zvláště má-li autorka teoretické ambice? Anna Freud si byla vpředmluvě, kterou v roce 1975 uvedla poslední londýnské vydání (z něhož je pořízen český překlad), těchto omezení vědoma, a přesto text raději nechala v původní podobě, což je pozoruhodné. Vydat takovou knihu dnes má bezesporu význam. Jako vynikající úvod k dynamice obran proti úzkosti může sloužit i současným zájemcům o psychoanalýzu.

Jedním z autorčiných cílů bylo psychoanalýzu odlišit od hlubinné psychologie, orientované přednostně na pudové vrstvy Ono, a ukázat, že předmětem psychoanalýzy má být spíše „střízlivé“ studium Já (v anglické verzi Ego).Zabývat se Já, jeho úzkostmi a poruchami je totiž terapeuticky účinnější, i když náročnější. Anna Freud uvažuje v rámci strukturálního modelu Já-Nadjá-Ono Vnější svět, vytvořeného jejím otcem, což jí nebrání rozvinout vlastní koncepci obran, „které nemůžeme nikdy skutečně sledovat, můžeme je pouze dodatečně rekonstruovat“ (s. 13), při jejich rozpadu, než opět dojde ke „znovunastolení stavu psychického klidu, tak nevděčného pro pozorování“ (s. 14).Nesestavuje prakticky nepoužitelné katalogy obranných mechanismů, na jaké ještě dnes můžeme narazit v učebnicích psychologie. Pracuje s konkrétními klinickými vinětami, ve kterých rekonstruuje proměny obranných dějů. Tytorozbory působí stále poutavě a hodnověrně. Autorka v nich přechází od konfliktů mezi Já a Ono (nutkavá neuróza, hysterie) přes střety Já s Nadjá (melancholie) až k analýze konfliktů Já s vnějším světem. Právě teorie úzkostí z vnějšího světa patří k originálním příspěvkům, přínosným zejména pro dětské psychology.

Předanalytické léčebné používání hypnózy selhávalo zřejmě z toho důvodu, že se pokoušelo účast Já na tvorbě chorobných příznaků ignorovat. Léčba proto měla zpravidla dočasný účinek, podmíněný osobním vlivem hypnotizéra.Jakmile tento vliv vyprchal, obnovila se původní obranná konstelace. Anna Freud vysvětluje, že je nutné vyzvat k mluvení nejen Ono, ale také Já. V rozpoznání obran a ve změně jejich působení spočívá podstatný díl léčebné dovednosti. Taková modifikace se ovšem mnohdy neslučuje se zájmy pacientova Já, které dává přednost starým jistotám a paradoxně o ně nechce přijít. Účinná léčba vyžaduje od analytika pravidelné přenášení jeho pozornosti odzkoumání Ono ke zkoumání Já. Jen tak je možné vyznat se v propletenci pudových přání a obran a postupně pacienta uvolňovat z jejich archaického a slepého vlivu.

Praha, Portál 2006. 120 s.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace