5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Diagnóza F-17

Diagnóza F-17

Autor: Táňa Pikartová | Datum: 30.5.2017 | Vydání: 6/2017

Odvykání kouření je pro jedny noční můrou a nekonečným trápením. Druzí dokážou skončit s tabákem típnutím poslední cigarety. Jak to?

Diagnóza F-17

Většina kuřáků si přeje se svou neřestí skončit. Menšina – ti skalní, pro které je každá zmínka o zdraví škodlivých cigaretách jen dalším důvodem k výsměchu – přestat nechce. A ve svém opojení nikotinem si libují. Jsou to dva neslučitelné tábory zastánců a odpůrců nikotinu. Ti první to ale nemají snadné. K tomu, aby člověk přestal kouřit, potřebuje totiž stejné odhodlání jako k rozhodnutí přestat pít, brát drogy nebo hrát automaty.

Přestat sám jde těžko

„Přestat kouřit není snadné. Pokud kuřáci přestávají sami, je úspěšnost malá, intenzivní léčba ji může zvýšit až desetinásobně,“ připomíná MUDr. Eva Králíková z pražského Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Připomíná, že už proto je důležité využívat tzv. krátké intervence v rozsahu zhruba tří až pěti minut při každém kontaktu s kuřákem od kteréhokoli lékaře, zdravotní sestry nebo lékárníka. Za složitým názvem se skrývá jednoduchý, stručný dotaz praktického lékaře, zdravotní sestry nebo lékárníka, zda pacient kouří. Pokud ano, má následovat nabídka služeb některého z Center léčby závislosti na tabáku, kterých je v České republice osmnáct. Jenže podle průzkumu mezi 123 lékaři a 663 pacienty se většina doktorů sice na kouření zeptá, ale nejmíň polovina jich už nenabídne návštěvu centra. Přitom závěr úspěšného evropského projektu PESCE je jednoznačný: Pro odvykání kouření je ve všech zemích Evropské unie prvořadá právě častější intervence k odvykání kouření mezi praktickými lékaři. Pokud by se podařilo, aby přestala kouřit jen tři procenta kuřáků, zemřelo by o čtyři tisíce lidí méně na rakovinu plic, koronární onemocnění cév a mozkové příhody. Vyjádřeno v penězích – země Evropské unie by ušetřily 160 milionů eur.

Tři měsíce neplatí

Tíhu samotného odvykání kouření ale vždycky ponese kuřák. Záleží na jeho odhodlání a jeho přesvědčení, že dělá dobře, když chce s cigaretami skoncovat. Je na něm jako na pacientovi, zda se léčba podaří a nepřijde za měsíc, za rok, za pět let recidiva. Lékaři mluví o kuřácích skutečně jako o pacientech. Kouření má totiž i svou diagnózu. Evropská legislativa jí přidělila i číslo F17.

Kuřák si jistě protrpí své nesčetné abstinenční chvíle do morku kosti a v odvykací době často nastávají chvíle, kdy by to nejraději vzdal. „Nejvíce kuřáků se vrací ke kouření hned v prvních dnech poté, co zkusí přestat kouřit. S postupem času se jejich počet snižuje. To se týká především kuřáků závislých na nikotinu, to znamená u velké většiny. Lidé, u kterých se závislost na nikotinu ještě zcela nevyvinula, se nejčastěji vracejí ke kouření v různých situacích typicky spojených s kouřením cigaret: nejpatrnější je to na večírcích s alkoholem, kdy najednou kouří téměř všichni a alkohol je velkým impulzem zapálit si,“ říká MUDr. Lenka Štěpánková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a poukazuje ještě na tu skutečnost, že mezi kuřáky koluje i spousta mýtů. Třeba o tom, že při odvykání je kritická doba tří týdnů a tří měsíců. „Statistiky ale takové údaje nepotvrdily.“

Jsou kuřáci, kteří si určí den D a přestanou kouřit naráz. „Podle našich statistik i našich zkušeností s pacienty je to úspěšnější postup,“ potvrzuje MUDr. Štěpánková. „Jsou ale i případy, například u kuřáků ne zcela rozhodnutých a připravených přestat kouřit, kdy je vhodnější omezit kouření postupně, třeba s podporou náhradní terapie nikotinem, jako jsou žvýkačky a pastilky. A až v dalším průběhu si pacient určí den D.“

Podle statistik center léčby závislosti na tabáku se ke kouření vrátí až 98 procent kuřáků, kteří zkoušejí přestat s kouřením sami. „Důvody, proč se ke kouření lidé vracejí, jsou stále stejné: Silné abstinenční příznaky jako podrážděnost, nutkání kouřit, špatná nálada až deprese, pocity úzkosti, nespavost, obtížné soustředění,“ připomíná MUDr. Králíková. Vysvětluje také, že je nutné soustředit se na nejčastější situace s cigaretou a připravit si náhradní řešení – u kávy, u novin, ráno po probuzení, ve stresových situacích a při pití alkoholu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace