5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Doping mozků

Doping mozků

Autor: Jaroslav Petr | Datum: 6.5.2009 | Vydání: 5/2009

Miniaturním tahákům skrytým na těch nejnemožnějších místech a mistrně šuškané nápovědě sice ještě neodzvonilo, ale technický pokrok přinesl texty nafocené digitální kamerou a napovídání prostřednictvím mobilních telefonů. V poslední době vstoupila do lavic i kabinetů razantním krokem farmacie. Dopuje se na obou stranách.

Studenti kupují přes internet ritalin či adderall, profesoři shánějí modafinil. Tablety napomáhají lepšímu soustředění a zahánějí únavu. Odborníci na farmakologii, neurologii, psychologii, právo i etiku bijí na poplach. Mozkový doping je tu. Máme ho ignorovat, potírat nebo hledat pro jeho využívání nějaká pravidla?

Co dělají léky se zdravými?

Moderní farmacie nabízí široké spektrum léků na nejrůznější duševní poruchy a onemocnění. Ritalin a adderall pomáhají dětem s poruchami pozornosti a hyperaktivitou. Modafinil je určen lidem trpícím narkolepsií. Donepezil byl vyvinut ke zpomalení intelektuálního „propadu“ pacientů s Alzheimerovou chorobou. Nikotinové náplasti mají ulevit kuřákům, kteří se snaží skoncovat se svým zlozvykem. Jde o léky určené k uzdravování nemocných. Co se stane, když si je vezme zdravý člověk?

Modafinil zahání únavu a ospalost. Přesvědčili se o tom například američtí vojenští piloti za války v Perském zálivu, kteří tento lék užívali během nočních letů. Ritalin zvyšuje schopnost soustředění. Donepezil otestovali psychologové na zkušebních pilotech. Nechali je lék užívat tři týdny před testy na leteckých trenažérech a zjistili, že „dopující“ letci lépe zvládají modelové krizové situace. Lepších výsledků IQ testů dosáhli i nekuřáci poté, co si nalepili nikotinovou náplast.

Jeden z největších experimentů tohoto druhu probíhá zcela nekontrolovaně na universitách, zatím zejména amerických. V některých vysokoškolských kampusech má s ritalinem a addreallem zkušenost každý čtvrtý student. Mnozí berou tyto léky zcela pravidelně. Někteří jen před důležitými zkouškami a testy. Najdou se i takoví, kteří neváhají polknout tabletu před večírkem se spolužáky, protože chtějí, aby jim to „pálilo“. Mozkový doping zřejmě prosakuje i do škol nižších stupňů. Analýzy spotřeby ritalinu a adderallu v některých amerických městech odhalily, že se tu spotřebovává mnohem více léků, než kolik odpovídá léčbě dětí s diagnostikovanými poruchami pozornosti a hyperaktivitou. Autoři analýz se netají podezřením, že tablety spolykají zdravé děti v honu za lepšími známkami.

Profesoři mohou mít studentům mozkový doping za zlé, ale mnozí by si museli před jeho otevřeným odsouzením nejprve zamést před vlastním prahem. Řada z nich užívá modafinil, ač netrpí narkolepsií ani jinými podobnými problémy. Američtí profesoři si obvykle nechávají lék předepsat od svého lékaře. Pochvalují si, že s pomocí modefinilu se při cestách na přednášky a konference napříč časovými pásmy lépe soustředí, snáze si vybavují potřebné informace a nemají problémy s přesným vyjadřováním. Jejich evropští kolegové kupují modafinil obvykle přes ilegální internetové obchody a vypomáhají si s ním při zvládání návalů práce. Cení si na něm to, že jim dovoluje po delší dobu tvrdě duševně pracovat s plným nasazením.

Bezpečnost především

Mozkový doping označovaný v odborné anglosaské literatuře jako „brain enhancement“ vstoupil do našeho světa. Nepropadejme iluzi, že je to okrajový či pomíjivý jev.

Kdo si občas nevypomůže při zahánění únavy šálkem silné kávy? Přesto na něj nikdo nekouká jako na podvodníka či narkomana. Je jasné, že klíčová otázka mozkového dopingu nezní „ano, nebo ne“, ale „za jakých podmínek“.

Ústřední dilema mozkového dopingu se točí kolem jeho zdravotní bezpečnosti. Léky jsou bezpečné, jenže rizika užívání jsou poměřována s léčebným přínosem. Drastickým příkladem jsou cytostatika pro léčbu rakoviny. Dokážou napáchat v organismu děsivé škody. Jako daň za vyléčení z nádorového onemocnění je to však přijatelná cena. Pokud bude léky užívat zdravý člověk a přínosem bude vylepšení funkcí jeho mozku, je metr pro posuzování bezpečnosti rázem nastaven úplně jinak.

Bezpečnost léků je testována na nemocných. Efekty dlouhodobého užívání těchto léků zdravými lidmi prověřeny nejsou. Není pochyb o tom, že takové testy dříve či později proběhnou. A dá se předpokládat, že nakonec budou k dispozici preparáty, jež zajistí zdravým lidem významné zvýšení duševní výkonnosti a zároveň nebudou mít nepříznivý dopad na jejich zdraví. Opět nepůjde o nijak závratnou novinku. Užívání a šíření některých látek je pro jejich zdravotní i společenskou nebezpečnost zakázáno (např. heroin), jiné se smějí konzumovat jen za určitých podmínek (alkohol nesmí užít řidič) a další látky (např. kofein) jsou obecně tolerovány.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace