5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Evoluce ve znamení červené

Evoluce ve znamení červené

Autor: Zdeněk Toman | Datum: 6.2.2008 | Vydání: 2/2008

„No, v našem kraji,“ řekla Alenka, dosud ještě udýchaná, „se obyčejně dostaneme někam jinam - když takhle rychle dlouho běžíme, jako jsme my běžely.“ „Nějaký pomalý kraj!“ řekla Královna. „Nu, zde, jak vidíte, potřebujete běžet, kolik dovedete, abyste zůstala na místě. Chcete-li se dostat někam jinam, musíte utíkat alespoň dvakrát tak rychle!“ (Carroll, 1871; překlad J. Císař)

 V tuhle chvíli jistě všichni pochopili, že kniha Červená královna rozhodně není románem z červené knihovny. Červená královna je totiž představa o relativitě pokroku v biologii pojmenovaná podle známé šachové figurky, kterou Alena potkala v zemi za zrcadlem. Červená královna musí neustále běžet, protože celý kraj se pohybuje zároveň s ní. V evoluční teorii je tato myšlenka čím dál tím důležitější. Čím rychleji prý běžíte, tím rychleji se pohybuje i svět kolem nás a tím pomalejšího pokroku dosáhneme. Ridley tvrdí: „Život je šachový turnaj, v němž ten, kdo vyhrál jednu hru, zahajuje další zápas s chybějícím pěšcem.“

Evoluce. Od dob Darwinových je to slovo, s nímž se potkáváme snad na každém kroku. Ve škole nás touto teorií „trápili“ poměrně vytrvale a z médií ji slyšíme snad dennodenně. Jak to ale s evolucí vlastně je? Ridley říká: „Ve světě Červené královny je každý evoluční pokrok relativní, je-li vaším protihráčem buď živý tvor, jenž je na vás silně závislý, nebo živý tvor, jenž trpí, kdykoli vy prospíváte. Proto se s Červenou královnou nejčastěji setkáváme ve světě predátorů a jejich kořistí, parazitů a jejich hostitelů, ale též samců a samic stejného druhu. Každý tvor na Zemi zápasí podle pravidel Červené královny se svými parazity (nebo hostiteli), se svými predátory (nebo kořistí) a - především - se svými sexuálními partnery.“

Sex položku, kterou ze seznamu evolučních vlivů asi jen stěží vyjmeme. Ba co víc, stojí na prvním místě. Vždyť kam bychom došli bez množení (lépe řečeno nedošli)? Množí se snad vše živé, co na této planetě najdeme. Jediný rozdíl je ve způsobu. Někteří tvorové se jednoduše bez sexu obejdou a v rozmnožování jim to rozhodně nebrání. Proč zrovna my lidé sex vyžadujeme? Jako asexuální tvorové bychom se vlastně mohli „množit“ rychleji. To je možná pravda, ale jsou i další faktory - jako například rozmanitost, DNA atd. Tomu všemu se Matt Ridley věnuje právě v Červené královně. Srovnává lidstvo a vztahy s jinými živočišnými druhy a poukazuje na to, že nejsme zase tak odlišní. Všechno, co podvědomě děláme, a jak se nevědomě chováme, má své důvody uložené hluboko v naší DNA.

Pokud se tedy chcete ponořit do našeho nejniternějšího Já z biologického a evolučního hlediska, máte jedinečnou možnost.

Matt Ridley: Červená královna - Sexualita a vývoj lidské přirozenosti (Praha, Portál 2007)


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace