5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Humanitní obory by o sobě měly dávat víc vědět

Humanitní obory by o sobě měly dávat víc vědět

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 31.3.2016 | Vydání: 4/2016

Tomáš Zima je lékař, biochemik, přednosta Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK. Třetí rok stojí v čele naší nejvýznamnější vzdělávací instituce, Univerzity Karlovy. Je jejím pětistým osmým rektorem v pořadí.

Humanitní obory by o sobě měly dávat víc vědět

Letos slavíme 700. výroční narození zakladatele naší nejstarší univerzity. Jak by se podle vás její dnešní podoba Karlu IV. líbila?

Císař Karel IV. univerzitu zakládal proto, aby pozvedl vzdělanost v českých zemích. Založil ji jako národní instituci s mezinárodním přesahem – kdo byl mistr na univerzitě, mohl svobodně učit i na jiných, zahraničních univerzitách. K této myšlence se nyní opět vracíme. Doufám, že by návrat Univerzity Karlovy do kolébky mezinárodních prestižních vzdělávacích institucí a probíhající komunikace se zahraničím jejího zakladatele potěšily.

V současné době jsme v Evropě pátou univerzitou, která přijímá nejvíce studentů ze zahraničí v rámci programu Erasmus, a také je velkou devízou, že naši studenti mají velké možnosti studovat v zahraničí a cestovat. To, co nás nyní trápí a co by možná trápilo i Karla IV., jsou finanční podmínky, jež nejsou důstojné vysokého školství v České republice. Politici často deklarují, jak bude nastaveno financování vysokého školství, ale slova se rozcházejí s činy. Myslím si, že z toho by byl Karel IV. s největší pravděpodobností zklamán. Jeho vizí byla univerzita svou úrovní srovnatelná s nejprestižnějšími univerzitami té doby v Oxfordu, v Cambridgi, na Sorbonně. I když se naše univerzita snaží dobýt mety nejvyšší, je bohužel mezi ostatním vzdělávacími institucemi ve světě mezi 200. a 300. místem. Abychom mohli být v té první světové stovce nebo padesátce, muselo by financování vysokého školství vypadat úplně – troufám si říci až dramaticky – jinak.

Ale samozřejmě i v této oblasti jde opět o finanční ohodnocení. Jestliže na studenta český stát dává v letošním roce i v minulých letech méně než v roce 2008, a to nehovořím o infl aci, něco to určitě signalizuje. Mzdy na vysokých školách v České republice po mnoho let nerostou. Podíl HDP, které většina zemí do vysokého školství dává, se u nás pohybuje kolem 1 %. Mezi rokem 2015–2016 došlo k poklesu z 0,52 na 0,44 podílu HDP.

Možná by měl Karel IV. ale radost z toho, že jsme se v novém žebříčku, který měří vliv univerzit podle toho, jakým způsobem je o nich referováno na Wikipedii, umístili na 34. místě na světě.

Třicátá čtvrtá nejvlivnější univerzita na světě – to zní dost lichotivě. Jak se ten vliv měří?

Tento nový žebříček koncem loňského roku sestavili vědci z francouzské University of Franche-Comte s využitím algoritmu Pagerank a byl publikován prestižním MIT Technology Review. Ten společnost Google používá při hodnocení jednotlivých internetových stránek a výsledků vyhledávání. Každá univerzita je hodnocena podle článků, které jsou na ni odkazovány na Wikipedii. Zkoumání bylo podrobeno více než šest milionů článků ve 24 jazycích. Nejlépe a jako nejvlivnější dopadly University of Cambridge, University of Oxford a Harvard University, které dlouhodobě vysoce bodují i v tradičním hodnocení, beroucí v úvahu publikační činnost a kvalitu vědy na jednotlivých univerzitách.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace