5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > I sex podléhá novým trendům

I sex podléhá novým trendům

Autor: Pavla Koucká | Datum: 3.3.2009 | Vydání: 3/2009

Lidská sexualita se nemění, výrazně se však mění partnerské vztahy a reprodukční strategie, říká český sexuolog a europoslanec Jaroslav Zvěřina. Spoustu pozornosti na sebe dnes strhávají okrajová témata, třeba transsexualita nebo homosexuální identifikace. Naopak pohlavní choroby nejsou „in“, ač se „utěšeně“ šíří.

Mění se lidská sexualita?

Projevy samozřejmě ano, s tím, jak se mění kultura a civilizace. Ale biologické základy, to, čemu říkáme lidská přirozenost v sexu, to se zcela jistě nemění. Máme podobné sexuální emoce i praktiky, jako měli lidé ve starověku. Mám za to, že když vezmete literární prameny z úsvitu civilizace: starořecké, sumerské, egyptské, tak zjistíte, že například sexuální problémy měli tehdy obdobné jako dnes.

Ale třeba z pozdně antické literatury se zdá, že homosexualita jen kvetla.

Já tomu moc nevěřím, i když například platónská komunita se skutečně jeví jako homosexuální. Hovořil jsem na to téma s mnoha historiky i filosofy a domnívám se, že oni například velmi důsledně rozlišovali sex s nedospělými a dospělými muži. Sex s chlapci přitom skutečně pojímali jako erotiku vyšší než heterosexuální, nicméně sex mezi dospělými muži byl chápán spíše pejorativně. Jeden náš přední filosof mi tvrdil, že jsem úplně vedle, když si myslím, že Platón byl homosexuál, že to bylo všechno jinak.

Láska k nedospělému muži je ovšem také homosexuální, ne?

Ano, ale ono to nebylo jenom o sexu, vztahy s chlapci byly chápány jako něco mezi sexuálním vztahem, zasvěcováním a výchovou. I dnes se v primitivních kulturách setkáváme s tím, že heterosexuální muži mají sex s chlapci. Naše civilizace to už nezná, takže do toho nemáme vhled, ale já si to tak nějak představuju. Mám ale dojem, že ani filosofové nevědí, jak to tenkrát vlastně bylo. Také samozřejmě nemáme k dispozici takové prameny, které bychom potřebovali. Beletrie pochopitelně neodpovídá přesně realitě, i v dnešní literatuře je homosexualita reprezentována víc, než by odpovídalo jejímu zastoupení ve společnosti. Je to logické, když uvážíme, že gayové tíhnou k umění více než heterosexuální muži. V biologii to tak není. V každé dnešní kultuře je homosexuální menšina zhruba dvouprocentní. A domnívám se, že ani v antice to nebylo jinak.

Říkal jste, že sexuální projevy podléhají kultuře a s ní pravděpodobně i módě. Co byste označil za současnou sexuální módu?

Vyšší promiskuitu, což souvisí s obecně vyšší mobilitou. Partnerské vztahy nejsou tak trvalé jako dřív. To je záležitostí všech dnešních vyspělých kultur. Už to není ten svět, kde se člověk narodil, vyrostl a žil na jednom místě, a pokud někam vyjel, tak to byla životní událost. Dnes lidé pendlují. Nedávno jsem viděl životopis Barracka Obamy: jeho otec má děti asi se čtyřmi ženami na různých kontinentech. To dřív prostě nebylo možné. Dále zde máme nové možnosti dané audiovizuální a komunikační technikou. S velkým zájmem dnes sledujeme změny sexuality třeba ve vztahu k internetu. Objevují se nové formy seznamování, nové formy sexuální delikvence. Nedávno byl u nás stíhán mladík za virtuální sexuální delikt. Jistá redakce udělala pokus, kdy se její redaktor nabízel jako dvanáctiletá dívenka, která se na netu nechala pozvat na rande. Místo redaktoradívenky však na místo dorazila policie… Možná budeme nová média více využívat v autoerotice, protože tyto podněty jsou účinnější než pouhé fotografie či četba. Ale základy lidské sexuality, potřeba navazovat vztahy a erotická fascinace objektem - zamilovávání se, to se nezmění.

Laicky mě napadá, že když by se třeba zřídily stránky, kde by pedofilové mohli komunikovat s virtuálními holčičkami, alespoň někteří z nich by pak neobtěžovali ty skutečné.

Takových stránek bych se nebál. Bezpečnost internetu je ovšem problematická. Jak zabráníte rizikům, aniž byste zavedla cenzuru? Snad jedině tak, že do toho ty děti nepustíte. Osobně se nebojím ani držení dětské pornografie. Ač se teď přímo démonizuje, nebezpečné to samo o sobě není. Nebezpeční jsou ti, co tyto materiály zhotovují. Internet skýtá jen to nebezpečí, že se tam mohou lidé kontaktovat, tvůrci pornografie získávat své zákazníky i oběti. Nikdy ovšem nebylo prokázáno, že by konzumenti pornografie byli skutečnými delikventy.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace