5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Jak se hledá tajný agent

Jak se hledá tajný agent

Autor: MAREK NOVÝ | Datum: 25.10.2006 | Vydání: 11/2006

Během druhé světové války dostala americká tajná služba za úkol vybrat a vycvičit agenty pro speciální úkoly. Skupina psychologů formulovala psychologické předpoklady kandidátů a způsob jejich výběru, z nichž se v mnohém vychází dodnes.

Mezi agenty, kteří měli ve válečných letech plnit tajné úkoly, patřili špioni, radisté, překladatelé a záškodníci. Najít vhodné kandidáty byl úkol velmi nesnadný, neboť profesiogram, tedy popis práce, pro kterou byli kandidáti vybíráni, chyběl. Přestože lze předem jen těžko odhadnout, jak se situace vyvine a jaké činnosti bude muset agent vykonávat, psychologové ve spolupráci s odborníky na činnost agentů mohou stanovit, jaké psychologické předpoklady pro úspěšné splnění úkolu by měl agent mít. K tomuto účelu byla vytvořena specializovaná skupina psychologů – mezi nejznámější z nich patřili Donald Fiske, David Levy, James G. Miller, H. Mowrer, Henry Murray, Theodore Newcomb, Edward Tolman a Kurt Lewin.

Při výběru kandidátů nešlo jen o zjišťování poznávacích schopnosti, o schopnost řešit problémy či o kapacitu paměti. Chování jednotlivce je určeno i jinými faktory než samotnou inteligencí. Psychologové vyšli z předpokladu, že neméně důležitá je schopnost vzájemné komunikace, schopnost vcítit se do druhé osoby, přebírat iniciativu anebo se naopak umět v pravou chvíli podřídit. Vytvořili vlastně první Assessment Centre na světě.

Správný člověk pro správnou práci

Účelem výběru nebylo pouze určit, zda je uchazeč schopen či neschopen k přijetí, ale též říci, k plnění kterých úkolů se hodí nejvíc. Při výběru osob můžeme totiž udělat vždy dva základní druhy chyb. První chybou je přijmout člověka, jenž se pro danou činnost nehodí a selže. Nastává falešná pozitivita, dopouštíme se chyby prvého řádu. Chybou druhého řádu pak označujeme situaci, kdy zamítneme člověka, který by se pro danou činnost ve skutečnosti hodil. Uchazečů není neomezené množství a je třeba s nimi dobře hospodařit. Dokonalých univerzálních kandidátů, kteří by mohli vykonávat jakoukoli činnost, je navíc velmi málo.

Psychologové zjistili, že každá ze specializací vyžaduje odlišné předpoklady. Úspěšní kandidáti byli proto již v rámci výběru americké tajné služby Office of Strategic Services (OSS) rozdělováni do několika skupin, například skupina pro záškodnické akce či skupina zpravodajců.

Výběr byl postaven na čtyřech modelových testových situacích. Poslední z nich bylo takzvané stresové interview. Při něm selhalo nejvíce kandidátů, vyřazeni zde byli i ti dosud vypadající velmi slibně. Stalo se, že se výběru zúčastnil i kandidát, který dříve pracoval v odboji a prošel skutečným výslechem na gestapu. Při začátku stresového interview se však zhroutil. Dnes by u něj psychiatr nejspíše diagnostikoval posttraumatickou stresovou poruchu.

Tento systém výběru byl převzat dalšími agenturami, mezi prvními britskou vojenskou zpravodajskou službou SOE (Special Operations Executive). Od ní převzali velmi rychle způsob výběru i nově vznikající SAS (Special Air Service), zvláštní jednotky britské armády. Výběrové řízení bylo sice přizpůsobeno hledání kandidátů na částečně odlišný styl práce, princip celého výběru – modelové situace s větším množstvím předem vycvičených posuzovatelů – však zůstal stejný. Tento způsob výběru začaly brzy používat i australské a novozélandské jednotky.

Protože se ukazovalo, že jde o velmi spolehlivou metodu, jak vybrat kvalitní uchazeče, projevila o ni brzy zájem i soukromá sféra. Jako první standardně zavedenou výběrovou metodu ji začala používat americká společnost AT&T už v roce 1956. V dnešní době tolik propagovaná assessment centra zaměřená na výběr manažerů nejsou totiž ničím jiným než právě aplikací metody určené pro výběr agentů OSS během Druhé světové války.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace