Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Jak zabodovat u pohovoru?
Jak zabodovat u pohovoru?
Autor: Eva Tomková | Datum: 30.3.2012 | Vydání: 4/2012
Stres, propocená záda, třesoucí se ruce, zadrhávající hlas. Pracovní pohovor – stejně jako zubař – nepatří mezi oblíbené způsoby trávení času. Bojíme se vět, které naznačí, že jsme nepotřební. Máme strach z personalistů, kteří jsou školeni k tomu, aby jako rentgen projeli naše slabosti a schopnosti. Ale pokud chcete práci, nemáte na výběr a tuto psychickou gilotinu musíte podstoupit.

Smrkání do toaletního papíru? Dovoleno. Ale jen někde
Před každým pracovním pohovorem si položte jedinou otázku: za jakou práci jdu vlastně bojovat? Odpovědi pak přizpůsobte všechno. Moje kamarádka měla alergii a šla na pracovní pohovor do reklamní agentury, kde se ucházela o místo reklamního textaře. Reklamní textař je člověk, který žije mimo tento svět. Nikdo po něm nechce, aby byl elegantně oblečen, aby měl ve věcech pořádek a systém. Musí mít jedinou věc: nápady. Moje kamarádka přišla na pohovor, sedla si, z její tašky vypadlo několik desítek komiksů, a když se potřebovala vysmrkat, vytáhla roli toaletního papíru. Celou dobu se tvářila naprosto nevinně. Vzali ji. Slečna se hodila přesně do kreativní škatulky reklamního textaře, kterou firma hledala. Čím divnější člověk, tím více nápadů. Pokud by se ale moje kamarádka takto ucházelo o kterékoli jiné pracovní místo na světě, nedostala by žádné.
„Je potřeba od začátku vystupovat profesionálně. K tomu patří zaslat dobře napsaný životopis, být připraven na pohovor, soustředit se na konkrétní pozici, o kterou se ucházím, a hlavně, zjistit si o firmě informace,“ radí František Boudný. Přemýšlejte proto, kam jdete. Najděte si všechno o dané firemní kultuře. Přečtěte si jejich tiskové zprávy, ať vám je jasné, na co jsou nejvíc hrdí. Podívejte se na fotografie zaměstnanců, najděte si články a reportáže v médiích, které se týkají firmy, do které chcete nastoupit. Pokud jdete například na pohovor do Vodafonu, tak je to jedna z mála nadnárodních firem, kam můžete přijít v džínách a tričku. Jejich firemní kultura je totiž založená na ležérní módě a v kravatě a v saku tam nepotkáte nikoho. Jak vlastně vypadá ideální zaměstnanec? „Ideální zaměstnanec v podstatě neexistuje. Můžete být skvělí, mít za sebou řadu výsledků, ale nemusíte se hodit do firemní kultury některých společností,“ říká Jana Fialová ze společnosti Neuron consulting, s.r.o.
První dojem bez plivání žvýkaček
Váš pohovor začíná už 100 metrů od budovy, kde bude probíhat. Personalista může koukat z okna. Uvidí vás, jak plivete žvýkačku na chodník nebo jak házíte plastovou láhev do netříděného odpadu. Na chodbách firmy zdravte úplně všechny, nikdy nevíte, kdo je kdo a koho budete v téhle budově ještě potřebovat. V klidu prohoďte pár slov s uklízečkou nebo s paní v recepci. Jako kdyby tahle budova už byla vaším druhým domovem.
Do kanceláře vejděte na vteřinu přesně. To je nutné. Vyjděte z domu včas, ať nemusíte běžet. Za prvé, běh na pohovor vypadá nedůstojně a za druhé, zpotíte se. Personalisté naprosto nesnášejí: příliš výrazný parfém, agresivně nápadné šperky a přehnané líčení. To všechno je totiž možné vnímat jako masku. Při pracovním pohovoru se nejvíc zavděčíte střídmostí, protože střídmost doprovází vyrovnanost, a tak, když vstoupíte do kanceláře střídmě upraveni a provoněni jemnou květinovou vůní, je to slibný začátek.
Netřískejte personalistům do stolu
Během pracovního pohovoru se držte několika jasných pravidel. Když je porušíte, dá se říci, že všechno ostatní je už zbytečné. Za prvé, při pohovoru nepoužívejte velká gesta, ani nebuďte příliš statičtí. Když například zapáleně vyprávíte o svých životních cílech a při tom personalistovi „třískáte“ pěstmi do stolu, není to ani působivé, ani dramatické, je to zkrátka nepříjemné. Naopak nějaká gesta jsou důležitá, dokazují, že jste přirození, že rádi komunikujete s lidmi a že jste zvyklí mluvit na veřejnosti. Pokud jste ovšem nervózní, raději gesta omezte na minimum. Pro personalistu není nic horšího než vidět propocené a třesoucí se dlaně, které se snaží udělat velké a imponující gesto.
Za druhé, nikdy nekritizujte svou předchozí práci. Nepůsobí to seriózně. Za třetí, připravte si odpověď na otázku, která padne u devadesáti procent pohovorů: jaký si představujete plat? Pořád jsou ještě takoví, kteří nevědí, co odpovědět. Nejprve se podívejte na internet a vyhledejte si obdobné pozice a zjistěte si průměrný plat. Plat pak zhodnoťte se svou praxí a se svými zkušenostmi. Personalista si bude vážit vaší jednoduché a faktické odpovědi. Nezapomeňte, že personalisté kladou otázky ze dvou důvodů – aby zjistili odpovědi a aby sledovali, jak odpovídáte.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2012 nebo v On-line archivu.
![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)
