5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kámen hovoří o myšlení pravěkého člověka

Kámen hovoří o myšlení pravěkého člověka

Autor: Jiří X. Doležal | Datum: 1.6.2012 | Vydání: 6/2012

Nálezy kamenných štípaných „výrobků“ z pravěku mohou říci až překvapivě mnoho o psychice a myšlení jejich výrobců. Vše ukazuje, že nejen neandrtálci, ale už i jejich předchůdci byli lidmi v plném slova smyslu.

Kámen hovoří o myšlení pravěkého člověka

Všichni lidé na planetě jsou potomky moderních lidí druhu Homo sapiens sapiens, jejichž první migrace z Afriky na Přední východ a první kroky do Evropy proběhly někdy před sto tisíci lety a kteří ovládli Evropu zhruba před čtyřiceti tisíci lety. To oni jsou našimi předky. Lidé, kteří v Evropě žili před nimi, buď úplně vymřeli, nebo se jen velmi malé části jejich populací (pravděpodobně samice) dokázaly asimilovat mezi sapienty. Bezprostředně před námi zde žili – dokonce i v době ledové – neandrtálci. Ty náš druh vytlačil tak úspěšně, že zbytky jejich populací vymřely nejpozději před třiceti tisíci lety. A před nimi člověk heidelberský, protoneandrtálec, z něhož sice nemáme dostatek kosterních pozůstatků, ale kamenné industrie ano. Všichni tito lidé, kteří zde žili před námi, už měli zcela lidský duchovní rozměr.

Neandrtálský pohřeb

V knize Náboženství pravěkých Evropanů se píše: „Výraznější archeologické stopy duchovního života lovců starší doby kamenné pocházejí ze středního paleolitu (300 000–40 000 let před naším letopočtem).“ Hlavním tvrdým argumentem potvrzujícím spiritualitu neandrtálců je hrob neandrtálského chlapce z Le Moustier ve Francii a údajný neandrtálský oltář s lebkami jeskynních medvědů z Dračí jeskyně ve švýcarských Alpách. Nálezy z Dračí jeskyně jsou dnes často zpochybňovány, takže pro skeptické archeology zůstává tvrdý argument jediný: onen neandrtálský hrob. Psycholog ovšem vysoudí bohatý spirituální život i z celé škály méně očividných dokladů, které po sobě neandrtálci zanechali. Jaké měkké významy můžeme vyčíst z artefaktů, které po nich zbyly?

Pětadvacet kamenných nástrojů

Největším českým znalcem štípané paleolitické industrie byl nedávno zesnulý profesor Fridrich. Ten rozpoznal na neandrtálské lokalitě Bečov IV u Mostu celkem dvacet pět standardizovaných typů kamenné industrie, pěstním klínem počínaje přes nejrůznější typy škrabek až po polyedr – kámen osekaný tak, aby sloužil nejspíše jako závaží. Řada mladších archeologů Fridricha viní z přílišné benevolence a tvrdí, že typů nástrojů bylo méně. Dokonce i archeologický diletant jako autor tohoto textu je těch nástrojů schopen rozpoznat nejméně dvanáct, proto vezměme za základ toto číslo.

Kamenný nástroj byl pro neandrtálce „nejdražší“, bylo náročné jak získání suroviny, tak její opracování na nástroj. Proto lze předpokládat, že levnějších nástrojů, z dostupnějších surovin a snadněji opracovatelných – ze dřeva, paroží, kostí a rostlinných vláken – bylo ještě mnohem více. Vzhledem k tomu, z jakého byly materiálu, se prakticky alespoň v ČR po neandrtálcích žádné nedochovaly. Ale dostáváme se nejméně k několika desítkám nástrojů, to jest k několika desítkám specializovaných činností.

Doktorát z kamene

Opracování kamenné industrie je mimořádně řemeslně náročné, zkušenosti experimentálních archeologů ukazují, že dokonalé zvládnutí techniky štípání kamene vyžaduje léta studia. Petr Zítka, jednička ve výrobě pěstních klínů mezi českými experimentálními archeology, to studoval sedm let a k ovládnutí techniky je potřeba nejen léta učení, ale také talent zručnosti, který není mezi příslušníky Homo sapiens dán do vínku každému. A není důvodu předpokládat, že každý neandrtálec byl tak šikovný, že dokázal odštípat nástroj. Pravděpodobnější je, že nástroje vyráběli specialisté a ostatní neandrtálci je od nich získávali směnou. K té je samozřejmě potřebná tak náročná komunikace, že museli disponovat alespoň elementární řečí. Tu potřebovali i ke koordinaci lovu a vůbec k existenci ve skupině.

Konečně sám proces odbíjení úštěpů na výrobu nástrojů ukazuje pokročilost neandrtálského myšlení. K jimi užívané štípací metodě zvané levalloiská je potřeba nejprve obouchat zepředu kámen do oválné podoby a pak z něj údery z boku odbíjet úštěpy. Neandrtálec tedy musel být schopen anticipovat, plánovat a představovat si, musel nejprve vyrobit polotovar – jádro –, který nijak nepřipomíná výsledný produkt – úštěp, a teprve z předem připraveného jádra odbíjet žádaný produkt. Všechno schopnosti, které současná věda přiznává až druhu Homo sapiens sapiens.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace