5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Na světě žijí dva druhy lidí. Ctižádostivci a hédonisté

Na světě žijí dva druhy lidí. Ctižádostivci a hédonisté

Autor: Zdeněk Krpoun | Datum: 30.10.2015 | Vydání: 11/2015

Jste ctižádostiví, nebo hédonisté? Rozdíl mezi těmito dvěma světy je veliký. Výzkumy ukazují, že tito lidé se liší v prožívání, chování, ale především základní časovou orientací na současnost, či budoucnost. To má značné důsledky pro jejich osobní i pracovní život.

Na světě žijí dva druhy lidí. Ctižádostivci a hédonisté

Jako děti většinou nemyslíme na to, co bude po našich činech následovat, a nerozmýšlíme dílčí důsledky vlastního jednání. Jsme orientováni na tady a teď a teprve s věkem, díky rodičovské výchově a působení pedagogů, trenérů a dalších autorit, se z nás stávají lidé s rozšířeným časovým rámcem schopným pojmout v sobě minulost, přítomnost a budoucnost a vzájemnou provázanost mezi nimi. Být orientován na přítomnost není jen otázkou našeho věku, ale může být i typickou charakteristikou konkrétní skupiny lidí, které spojuje stejné povolání, životní vyznání nebo obdobná hodnotová struktura. V opozici vůči hédonismu orientovanému na přítomnost stojí ctižádostivost a trvalá snaha dostát závazkům. Jako dospělí ve světě práce jsme nuceni ke každodenní organizaci našich aktivit a plánování jednotlivých činností. Rozdíl mezi světem hédonistů a světem ctižádostivých je veliký a výzkum z první dekády tohoto století, v němž se významně angažoval slavný sociální psycholog Philip Zimbardo, odhaluje možné výhody i nevýhody obou osobnostních typů a s nimi spojeného chování a prožívání.

Hédonismus

Způsob uvažování, který je charakterizován náhlým a neplánovaným jednáním, stejně jako životní styl, který vyznává radost a potěšení, se v odborné literatuře nazývá hédonistická časová perspektiva. Představuje touhu po uspokojení momentálních potřeb a jejich upřednostňování před zabýváním se dlouhodobými cíli. U člověka tak převládá zaujatost aktuálně působícími podněty, neochota učit se z minulých zkušeností a zdrženlivost vůči přemýšlení o konkrétní podobě budoucích následků.

Bylo například zjištěno, že tato časová perspektiva převládá u lidí závislých na nejrůznějších návykových látkách. Mezi další charakteristiky hédonistických jedinců patří vyšší výskyt agrese, impulzivního jednání a nízká svědomitost. Hédonisticky orientovaní lidé jsou spíše emocionálně nestabilní a ve vztazích častěji než ostatní střídají své partnery.

Veškeré jevy v lidské říši však mají dvě strany, tu dobrou i tu špatnou. Hédonistická časová perspektiva není výjimkou. Stranou proto nesmíme nechat ani kladné projevy, které tato časová perspektiva určitým jedincům nabízí. Mezi ty se řadí zejména přátelskost, přívětivost, energičnost, jakási „chuť do života“, touha po neustálé senzorické stimulaci a otevřenost novým zkušenostem. Tito jedinci navíc častěji sportují a dbají o svůj zevnějšek více než jiní. Umět si vychutnat právě probíhající okamžik je veliké umění, a pokud se nevyhrotí do nedbalosti a lehkovážnosti, nastolí psychologicky uklidňující a relaxační účinky. Umožní člověku nejen užít si zábavu s přáteli, ale i poklidný celodenní výlet, aniž by se do mysli vtíraly myšlenky na pracovní nebo jiné povinnosti. Schopnost být „tady a teď“ se může kladně manifestovat v nejrůznějších aspektech našeho rodinného života. Všichni rodiče vědí, jak je pro adekvátní emocionální i rozumový vývoj nutné přečíst dětem pohádku s plným zaujetím a vyjadřovat jim náš zájem, aniž bychom od nich spěchali pryč s pocitem, že nestíháme další úkoly.

Ctižádostivost

V opozici vůči hédonismu stojí svědomitost, vysoká výkonová orientace, zdrženlivost a touha dostát pracovním i osobním závazkům. Právě tak je definována časová perspektiva do budoucnosti. Říkejme jí ctižádostivost, která bývá velmi vysoká u lidí s vyšším sociálním statusem. Stojí za tvrdou prací, budováním kariéry, plánováním a organizováním nejrůznějších pracovních i mimopracovních závazků a povinností. V mnohých výzkumech se uvádí, že čím je vyšší hédonismus, tím víc klesá svědomitost, pracovní výkonnost i odpovědnost, tedy časová perspektiva do budoucnosti. Výsledky však nejsou vždy jednoznačné a většina vědců se shoduje na tom, že záleží především na konkrétním druhu povolání a dalších osobnostních i sociálních proměnných. Můžeme proto najít případy, kdy jsou oba tyto faktory u jednoho člověka vysoké, nebo naopak nízké.

Nový stanfordský experiment

Napadá vás oblast, v které by mohli jedinci s hédonistickým časovým rámcem vynikat a využít svoji orientaci na přítomnost k lepší produktivitě vlastní práce? Pro jednoznačnou odpověď není třeba pátrat ve filozofické ani náboženské literatuře, ale v relativně nedávném experimentu na Stanfordské univerzitě. Jeho záštitu převzal emeritní profesor Philip G. Zimbardo a uskutečnil jej spolu se svým diplomantem M. L. Warrenem (studentem magisterského studia, který pod jeho vedením napsal diplomovou práci).

Výzkum byl proveden v roce 2008 a vyvrací již léta starý předpoklad o vrozenosti lidského nadání pro uměleckou práci. Naopak předkládá důkaz pro tvrzení, že jakýkoli projev nadání je značně ovlivněn vaším osobnostním založením, tedy tím, zda jste hédonista, nebo ctižádostivý jedinec, a vlivy prostředí, v našem případě hypnotickým působením psychologa. Výzkum byl proveden přímo u studentů Stanfordovy univerzity a za čtyři roky od jeho uskutečnění se stal díky jeho překvapujícím výsledkům celosvětově diskutovaným a uznávaným.

Test Zimbardo Time Perspektive najdete na: http://www.thetimeparadox.com/zimbardo-time-perspective-inventory/

Na světě žijí dva druhy lidí. Ctižádostivci a hédonisté

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace