5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Na zdraví? Jaké je poučení z prohibice v Česku

Na zdraví? Jaké je poučení z prohibice v Česku

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 2.11.2012 | Vydání: 11/2012

Pančovaný tvrdý alkohol se smrtící příměsí metylu, dvoutýdenní prohibice, několik desítek mrtvých, počet osob s trvalými následky se patrně nedozvíme. Jaká poučení nám travičská lihová kauza přinese?

Na zdraví? Jaké je poučení z prohibice v Česku

Čtrnáctého září 2012 byla do domácího ošetření propuštěna první z obětí hospitalizovaných pro otravu metanolem. 51letý muž z nemocnice odcházel slepý. „Těm co to zavinili, bych teď přál, ať taky oslepnou,“ řekl čekajícím novinářům. Ve stejný den si metylalkohol připsal devatenácté úmrtí. Během dopoledne byl ve vážném stavu hospitalizován první člověk v Praze. Odpoledne ministr zdravotnictví Leoš Heger vyhlásil v Česku okamžitý zákaz prodeje nápojů s vyšším obsahem alkoholu než 20 %. Vážnost situace konečně pochopil i ten, kdo se dosud snažil uchlácholit nadějí, že se jedná jen o pár případů pančované kořalky z bezvýznamné nelegální palírny.

Co nás stojí prohibice

Prohibice se rázem stala tématem mezi politiky, ekonomy i obchodníky. „Slovo prohibice je zde naprosto nesprávně používáno. Myslím, že zcela záměrně, aby se vytvářel tlak na co nejrychlejší uvolnění tvrdého alkoholu na trh,“ říká psycholožka Magdalena Frouzová, odbornice na poradenství a terapii v oblasti závislostí, a dodává: „Přitom ale vůbec nejde o problém s alkoholem, ten se prodával dále v jiných podobách, ale s metylalkoholem, tedy velmi prudkým jedem, který byl do nápojů vmíchán, a proto je tato látka stažena z trhu.“

„Zakázat všechen tvrdý alkohol je zbytečné. Whisky, bourbon, prostě ty nejkvalitnější zahraniční destiláty, u nás nikdo nepodobit ani zpančovat nedokáže,“ tvrdil druhý den prohibice majitel jedné z pražských restaurací – nicméně z barového pultu zmizely všechny lahve s výjimkou „dámského pití“ – likérů s nižším obsahem alkoholu. „Myslím, že záchrana několika desítek, možná i stovek životů tímto opatřením je docela pozitivní a okamžitý výsledek. Také řada závislých lidí začala uvažovat v těchto dnech trochu vážněji o léčbě,“ domnívá se psycholožka Frouzová.

V médiích se rozběhly úvahy o ekonomických ztrátách výrobců alkoholu, o možném úpadku menších z nich a o ochuzení státní kasy kvůli výpadku na daních. Velké likérky se okamžitě začaly zajímat o výrobou oblíbených destilátů, jako je např. „zelená“, griotka nebo broskvová vodka, v „light verzi“ s obsahem do 20 % alkoholu, aby mohly být v případě déle trvajícího zákazu volně prodejné.

Poté, co byl 27. září zákaz prodeje tvrdého alkoholu zmírněn a do obchodů a restaurací se nastěhovaly zpět lahve neproblematického původu s rokem výroby 2011 a starší, začaly tuzemské likérky sčítat ztráty. Vizovický Rudolf Jelínek odhaduje, že přišel o 36 milionů korun, jindřichohradecká Fruko-Schulz o 39 milionů, výrobce Granette Starorežná Distilleries dokonce o 45 milionů korun.

Téměř se mi nechce věřit, že tak obrovské sumy peněz nám protečou hrdlem. Že by hrály roli velké ztráty exportu? říkám si. Jenže údaj OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o tom, že Česko je na 4. místě, co se týče konzumace tvrdého alkoholu, situaci poměrně plasticky dokresluje. Po vyhlášení částečné prohibice odhadl ministr Heger ztrátu pro stát ve výši tři čtvrtě miliardy korun, zároveň dodal: „Sice to poškodí naše hospodářství, ale budeme mít méně lidí, co se upijí k smrti i bez metanolové aféry.“ (Novinky.cz 19. 9. 2012) S velkým pochopením se ovšem nesetkal.

„Pro mě je na celé kauze zajímavé právě to, že jsme se dozvěděli, jak extrémní je u nás spotřeba etylu, tedy kořalky,“ konstatuje psycholog Slavomil Hubálek. „Velmi mě popouzela situace, když se ve veřejném prostoru mluvilo o tom, že největší problém je ekonomická ztráta výrobců kořalky. Pro nás, generaci psychologů, která si váží odkazu docenta Skály, to není dobré poselství. Zcela jsme zanedbali trend snižování spotřeby alkoholu, který je patrný ve vyspělých zemích. U nás naopak spotřeba roste. V této souvislosti chci připomenout, že tvrdý alkohol je vždy ve společnosti indikátorem jakési krize. Obecně se dá říci, že alkohol je v situaci úzkosti a krize základní anxiolytikum, které společnost používá. Podobný vývoj známe z minulosti, obdobně to vypadalo v minulém století na Kysucích, na Oravě, na Podkarpatské Rusi – v nejchudších skupinách společnosti docházelo k velké spotřebě kořalky.“

Zločinecké know-how v jiném kabátě

„Jedná se o jednoznačně kriminální čin. V honbě po zisku namíchali nelegální výrobci alkoholických nápojů do etylalkoholu metylalkohol v dávce, která se stala smrtelnou. Je to svým způsobem největší travičská aféru v našich dějinách. A v mnohém mi připomíná téměř dvacet let starou kauzu s lehkými topnými oleji,“ říká Slavomil Hubálek, který se jakou soudní znalec účastnil vyšetřování několika závažných kriminálních kauz.

„V každém případě je tu řada spojitostí – přes hranice se převáží chemická látka, která se papírově vymění. Tenkrát se tu lehký topný olej prodával jako benzín nebo nafta. Metylalkohol, který se v Česku nikde nevyrábí, musel být také importován, nejspíš v cisternách nebo v barelech. A zase formou vyměnění papírů za jinou látku. Připomněl bych, že v aféře LTO pachatelé vydělali 60 miliard korun a z lidí, kteří se v tom pohybovali, tzv. bílých koní, zmizelo sedmnáct. Ve dvou případech je prokázáno, že byli zavražděni, s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že bylo zavražděno i těch zbývajících patnáct a že už se nikdy nenajdou. Hamižnost bývá spojena i s velmi závažnou násilnou trestnou činností,“ konstatuje psycholog. Podle něj bylo jednoznačně použito velmi podobné zločinecké know-how. „Dnes to není LTO, ale metylalkohol. Motivace byla jednoznačně zištná. A další spojitost – tak jako v případě LTO nás kauza upozornila na to, čemu se lidově říká bordel ve společnosti. To znamená na neuvěřitelné množství legislativního nepořádku, který se bohužel ukazuje po letech i v tomto případě,“ dodává Slavomil Hubálek.

V reakcích na vyhlášení částečné prohibice se dokonce objevilo i varování, že s každým zákazem černý trh ještě posílí, což mě poněkud šokovalo – z něj přece ten smrtící alkohol zjevně pocházel. Psycholožka Magdalena Frouzová podobné spekulace odmítá: „Myslím, že černý trh s tvrdým alkoholem může být ve státě Evropské unie těžko rozsáhlejší, než jaký zde pilně a koordinovaně funguje. Umíte si představit ještě horší procento ilegálního alkoholu na trhu? Vždyť byl všude, na každém rohu a pěkně vystavený.“

Změníme návyky?

S přibývajícími týdny se objevují další a další návrhy na detekci alkoholu, který mohl být pančovaný životu nebezpečnou dávkou metylu. Testování v laboratoři certifikovanou metodou na plynovém chromatografu, kterou vysoké školy původně nabídly občanům zdarma, se nedá zvládnout z provozních ani finančních důvodů. Ověřuje se nový způsob tzv. Ramanovy spektroskopie, která se zatím užívala k detekci jiných látek než metylu. Výhodou je, že se dá testovat v terénu a přes lahev (funguje na principu analýzy odrazu ozářeného vzorku), výsledek by měl být zřejmý do minuty. Ale „stoprocentní protestovanost“ už distribuovaných a skoupených destilátů, to není příliš realistický scénář. V řadě domácností mohly být výhodně zakoupené lahve tvrdého alkoholu v panice minulých týdnů přemístěny do sklepa nebo na půdu. A s přibývajícím časem hrozí riziko, že se na nebezpečí, které s nimi může být spojené, jaksi pozapomene. Ostatně i norští odborníci, kteří pomáhali našim zdravotníkům zvládat léčbu otravy metanolem, upozorňovali, že v podobném případě se v Norsku ojedinělé otravy vyskytly i s ročním odstupem. Podobný vývoj prý můžeme čekat také u nás. Slavomil Hubálek přesto věří, že většina lidí podezřelé zásoby vylije. „Pokud je to vodka nebo slivovice, doporučil bych při mrazu do ostřikovače,“ dodává.

„Nedůvěra vůči tvrdému alkoholu bude zvýšena pár let a jeho prodej se posune směrem ke kamenným obchodům,“ soudí psycholožka Frouzová. A jak se podle ní v nejbližší době změní naše návyky spojené s konzumací alkoholu? „Dobrá, zahraji si na Sibylu,“ souhlasí. „U nižších vrstev se návyky měnit nebudou, střední vrstvy se přechodně, asi na rok, posunou směrem k větší konzumaci vína a piva a vyšší vrstvy budou kupovat zaručeně značkový zahraniční tvrdý alkohol – ne stáčený v Česku.“

Eva Hauserová, spisovatelka, překladatelka a též absolventka studia biologie na Přírodovědecké fakultě UK navrhuje: „Měli bychom se zamyslet nad náplní hodin chemie na základních školách. Dost mě šokovalo, že si někdo může myslet, že metylalkohol ztratí jedovatost, když se naředí etylalkoholem. Jestli by se neměly učit podobné praktické věci…“ S jistým poučením z lihového vývoje ale podle psycholožky Frouzové můžeme počítat i na černém trhu. „Lze očekávat, že někteří chemici si v této zemi poněkud finančně přilepší,“ konstatuje suše. S. Hubálek se nicméně domnívá, že se podaří síť nelegálních výrobců a distributorů rozkrýt a potrestat viníky. „Pokud stát bude vysoce restriktivní, mohlo by černého trhu ubývat. Když prodejce zjistí, že skutečně přijde o živnostenský list, řada z nich si to rozmyslí,“ dodává.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace